Kdo je možný slovenský premiér Šimečka? Mocně podporuje Green Deal, zaujme i českými kořeny

Ve vedení Evropského parlamentu s Šimečkem coby místopředsedkyně sedí česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). „Pro mě je to člověk, který je velmi pracovitý, liberální a proevropský politik. Razí velmi progresivní politiku,“ řekla pro CNN Prima NEWS Charanzová s tím, že se Šimečkou delší dobu spolupracuje. Doplnila, že šéf PS patří mezi politiky, kteří mocně podporují tzv. Green Deal.

ČTĚTE TAKÉ: Novou mluvčí ukrajinské armády je transgender Američanka. Jedovatým reakcím se směje

Straně a Šimečkovi v nadcházejících volbách bude držet palce. „Pro mě je pozitivní vidět, že za poslední měsíce Progresivní Slovensko sbírá body. Jde o protipól toho, co představuje bývalý premiér Fico, já PS držím palce. A rozhodně si myslím, že Michal Šimečka je výraznou osobností Slovenska na evropské scéně a určitě by byl přínosem pro Slovensko i v domácí politice,“ sdělila Charanzová.

Dodala, že bude se zájmem sledovat, jak si Šimečka povede na domácím politickém kolbišti. Aktuální průzkumy podle ní značí, že Šimečka má se svojí partají dobře našlápnuto, neboť voliči evidentně vítají PS jako alternativu za jiné strany, které se doposud střídaly u moci. „Určitě bude prosazovat větší integraci a ukotvení v rámci Evropské unie, což je v protikladu s tím, co chce strana Směr-SD Roberta Fica.

Kladně o Šimečkovi hovořil i další český europoslanec a nynější kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Michal je politik, jakých není na Slovensku mnoho a jaké slovenská společnost zoufale potřebuje – proevropský a progresivní,“ řekl CNN Prima NEWS Kolaja. Pokračoval, že Šimečka je „v kontextu slovenské scény, kterou ovládli populisté a zástupci krajní pravice, skutečně velmi vítaná alternativa“.

Kolaja dále zmínil, že si se Šimečkou jsou názorově blízcí a spolupracují spolu v europarlamentu. Nepřekvapí tak, že mu rovněž přeje „pevné nervy v domácí politice“.

„Každopádně věřím, že pod jeho vedením by Slovensko směřovalo na Západ, což o ostatních kandidátech na slovenského premiéra říct nemohu. Vzhledem k tomu, že Slovensko je naším posledním partnerem ve skupině V4, který nemá enormní problémy s dodržováním zásad právního státu, nelze si přát nic jiného, než aby se Michalu Šimečkovi skutečně podařilo se stát slovenským premiérem a nenechat Slovensko následovat Polsko a Maďarsko na cestě k rozkladu demokracie,“ doplnil Kolaja.

Aktuální průzkumy k předčasným volbám na Slovensku, které se konají na konci září, hovoří jasně. Kupříkladu agentura AKO ve své publikaci na začátku srpna umístila Šimečkovo Progresivní Slovensko na druhé místo hned za Směr-SD, v jehož čele stojí trojnásobný expremiér a nestor tamní politiky Robert Fico. PS se v tomto průzkumu drží na 16,4 procenta, Ficův Směr má 19,9, takže žádný závratný rozdíl.

Je pravdou, že třeba poslední průzkum agentury Focus z konce července řadí PS těsně na třetí místo, když se mezi něj a Směr vmísil ještě Hlas-SD dalšího expremiéra Petera Pellegriniho. Ten však vytrvale ztrácí. Naopak PS, ze které vzešla i současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, zažívá dlouhodobý růst.

Případný volební úspěch by pak do premiérské funkce mohl vyzdvihnout právě nynějšího šéfa PS a  místopředsedu Evropského parlamentu Michala Šimečku. Může mu k tomu stačit i druhé místo ve volbách, neboť Fico svojí rétorikou bude zřejmě jen velmi složitě hledat potenciální koaliční partnery.

Kdo je Šimečka a má zkušenosti?

V čele Progresivního Slovenska je teprve od května loňského roku, patřil však k zakladatelům této liberální partaje. Šimečkova aktivní politická zkušenost se zatím omezuje na Evropský parlament, do kterého byl zvolen v roce 2019. Od ledna 2022 je coby první Slovák v historii jeho místopředsedou.

Zaujme politikova silná česká stopa v životopisu. Jeho dědeček Milan Šimečka byl českým filosofem, jeho otec Martin M. Šimečka je pro změnu známým česko-slovenským publicistou a novinářem, který před časem vedl třeba týdeník Respekt.

Sám Michal Šimečka v tuzemsku rovněž nějaký čas strávil. Bakalářské studium absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze. Následovala léta v anglickém Oxfordu. Patří tedy mezi Slováky, kteří své vysokoškolské vzdělání získali v zahraničí.