Nový Zéland, Island, Británie, australský ostrov Tasmánie a Irsko jsou nejvhodnějšími místy k přežití celosvětového kolapsu společnosti. Vyplývá to ze studie publikované na odborném serveru Sustainability.
Vědci z britské univerzity Anglia Ruskin se snažili přijít na to, jaká místa by mohla nezávisle na sobě čelit globálním katastrofám vyvolaným změnami klimatu, pandemií, finančním kolapsem nebo jejich kombinací.
Autoři studie seřadili jednotlivé země podle jejich schopnosti vypěstovat dostatek potravin, chránit hranice před masovou migrací či udržet v provozu elektrickou síť a některé výrobní kapacity. Z těchto kritérií vyšly nejlépe ostrovy v mírném podnebném pásu, které mají zároveň nízkou hustotu zalidnění.
Největší potenciál k přečkání globální pohromy má podle studie Nový Zéland, kde žije pět milionů obyvatel a zhruba pětkrát tolik ovcí. Ostrovní stát má dobré vyhlídky na přežití hlavně díky geotermálním a vodním zdrojům energie, bohaté zemědělské půdě a nízké hustotě osídlení.
Studie zároveň upozornila na oblasti, které mají jednotlivé země zlepšit, pokud chtějí zvýšit svou odolnost vůči katastrofám, uvedl deník The Guardian.
„Shodli jsme se na tom, že schopnost ubránit hranice je nezbytná a důležitá je také poloha v mírném podnebném pásu,“ uvedl vedoucí autor studie Aled Jones, podle kterého začalo být s odstupem času jasné, že na seznam se dostanou hlavně velké ostrovy s vysoce rozvinutými společnostmi.
Špičatý klobouk a hůl. Město na Novém Zélandu si platí vlastního čaroděje
Jeden z obyvatel novozélandského města Christchurch už několik dekád oficiálně pracuje jako čaroděj. Ian Brackenbury Channell ovšem místo experimentování s magií hraje spíše roli městského taškáře. Za svou práci dostává plat v přepočtu 220 tisíc korun ročně.
„Byli jsme docela překvapeni tím, jak dobře dopadlo Spojené království. Je hustě obydlené, ve výrobě spoléhá na externí dodavatele, není nejrychlejší ve vývoji obnovitelných technologií a v současné chvíli vyprodukuje pouze 50 procent ze svých potravin. Ale má potenciál odolat otřesům,“ dodal Jones.
„Globální, energeticky náročná a průmyslová civilizace, která charakterizuje moderní éru, představuje anomální situaci, je-li posuzována proti většině lidských dějin,“ řekli autoři studie. Populační růst, omezené zdroje a ničení životního prostředí, které ji charakterizují, uvedly podle nich celý svět do „nebezpečného stavu“.
Jones připomněl, že svět zažil v posledních letech velké nedostatky potravin, finanční krizi i pandemii. „Měli jsme štěstí, že se vše nestalo ve stejnou chvíli, ale neexistuje žádný důvod, proč by k tomu nemohlo dojít,“ dodal vědec. Lidé podle něj musí začít uvažovat o odolnosti v celosvětovém měřítku.