Místo mokřadu, který kypí život, je dnes už jen vysušené bahno. Zdroj: ČSO
Zatímco na jiných místech se mokřady a tůně budují, na Břeclavsku se někdo rozhodl jinak. Ze sedmihektarového mokřadu Tály u Uherčic, který vodou zásobovala Svratka a Šatava, zůstalo jen vysušené bahno. Podle ornitologů jde o následek zprovoznění starého odvodňovacího systému z 80. let. Kdo zatím stojí však není jasné.
Pomáhají zadržování vody v krajině a jsou životně důležitým místem pro některé druhy ptáků a živočichů. Přesto se někdo zasadil o jejich likvidaci. Místo mokřadu, který poskytoval útočiště a prostor pro zahnízdění kriticky ohroženému vodouši rudonohému a ohroženému bramborníčkovi černohlavému, teď najdete už zorané bláto. „Těchto lokalit je obecně málo, především pak na suché jižní Moravě. Každá taková lokalita znamená pro ptáky a zvířata nenahraditelnou ztrátu, protože se nemají kam jinam přemístit,“ komentuje situaci ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek. „Jako když spadne dům a všechny okolní jsou plné lidí. Ptáci se budou potulovat po krajině a budou hledat vhodné prostředí – mohou se z nich stát nehnízdící ptáci. Zapříčiní to pokles mokřadních druhů ptáků,“ dodává.
Jeřábi popelaví na mokřadu - jedni z mnoha ptáků, kterým poskytoval útočiště. Zdroj: ČSO
Mokřad Tály vznikl náhodou v roce 2016, kdy došlo k ucpání regulačního zařízení u odvodňovacího systému. Od té doby poskytl útočiště nejen ptákům, ale také obojživelníkům. Vlivem technické závady, která jeho vznik zapříčinila, se však mokřad stále rozrůstal. Když už se rozprostíral na sedmi hektarech, zatím neznámému člověku zřejmě došla trpělivost a pokusil se vykopat odvodňovací strouhu. To však podle odborníků na hladinu vody nemělo vliv. Pak se ale situace změnila.
Mizející voda
Vykopání strouhy bylo i na programu únorového jednání, kterého se zúčastnil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Státní pozemkový úřad, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), ornitologové a také společnost ZEMOS spadající pod Agrofert, která půdu, na níž se mokřad nacházel, obhospodařuje. Zástupci VÚMOP tehdy navrhli „opravu“ mokřadu, což by znamenalo na týden jej vypustit, vyčistit kanál a opět mokřad napustit s tím, že by se jeho velikost ustálila na pěti hektarech. Z důvodu brzkého rozmnožování obojživelníků však návrh přijat nebyl. Teď, po vypuštění mokřadu neznámým pachatelem, to vypadá, že jiné řešení není.
Mokřad v době, kdy o vodu nebyla nouze. Zdroj: ČSO
Na začátku března si během kontroly mokřadu Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky ČSO všiml, že voda klesá a to rychle. „Čtrnáctého března byla voda už jenom v centrální části mokřadu na několika metrech čtverečních. Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu,“ popsal situaci Forejtek. Klesající hladiny si měla všimnout i společnost ZEMOS, která na pozemcích hospodaří. „Ptali se mě, jestli nevím, co se tam děje, že se voda ztrácí,“ uvedl starosta Uherčic Marcel Slezák. Obec teď spolupracuje na projektu, který má za cíl mokřad obnovit. „Minulý týden tady byl projektant, aby vyřešil, jak tam tu vodu dostat zpátky,“ dodal Slezák.
Komplikovaná legislativa
Podle ředitele VÚMOP Radka Váchy by „rekonstrukce“ mokřadu stála okolo dvou set tisíc korun. Kdo to bude platit? To záleží, na čím pozemku daný úsek odvodňovacího systému leží. Dotýká se totiž několika desítek pozemků, které jsou ve vlastnictví soukromých osob. Vácha zároveň upozorňuje na komplikovaný legislativní proces, kterému se do budoucna nelze vyhnout. „Jestliže by mokřad Tály měl dál existovat, tak se musí vyčlenit jako krajinný prvek. K tomu by se měli vyjádřit všichni vlastníci a vše následně posvětit vodoprávní úřad,“ vysvětluje. Další věcí je, že by se měl odvodňovací systém udržovat ve funkčním stavu – i tato povinnost jde za vlastníky pozemku, pokud se porucha nachází právě „u nich“.
ČIŽP nyní vyšetřuje, zda byl mokřad vypuštěn úmyslně, nebo jen došlo k uvolnění naplavenin, které před čtyřmi lety stály za jeho vznikem. „Obecně lze říci, že v případě prokázaného porušení zákona může inspekce uložit pokutu podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, uvedení do původního stavu nebo provedení náhradního opatření k nápravě,“ uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová.
