Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: Profimedia.cz
Státy, které mají svůj energetický mix postavený na jádru, jsou v Evropě největšími vývozci energie. Oproti tomu Němci, kteří od jádra ustupují, se stávají výraznými dovozci elektřiny. Upozorňují na to experti z EGÚ Brno, kteří rovněž na číslech dokazují, že obnovitelné zdroje nejsou dostatečné pro splnění klimatických plánů EU.
Největším exportérem elektřiny v EU je letos zatím Francie (31 TWh), která vyřešila svoje problémy s údržbou jaderných elektráren. Následuje Švédsko (21 TWh), jež má elektroenergetiku založenou také na jádru a rovněž na vodní energii.
ČTĚTE TAKÉ: Praha je druhým nejdražším městem k bydlení na světě. Trpí ale celé Česko, zjistili analytici
Ze svých pozic však začíná ustupovat tradiční energetická velmoc Německo. „Německo bylo historicky významným vývozcem elektřiny, když například v roce 2018 vyvezlo 48 TWh, a ještě vloni se export pohyboval na úrovni 27,5 TWh. Ovšem za letošních devět měsíců Německo už 11 TWh elektřiny dovezlo,“ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant v EGÚ Brno.
Německo totiž rezignovalo na jadernou energetiku. „Do velké míry to souvisí s odstavením jádra, protože deficitní na měsíční úrovni je Německo od dubna. Přitom i přes výrazný pokles celkového objemu se spalované uhlí podílí na výrobě elektřiny v Německu 27 procenty,“ dodal Hrubý.
Že se daří těm zemím, které sází na jádro, dokazuje také sousední Slovensko. „Z dlouhodobého dovozce se naopak stává exportérem. Zásadní vliv na to má spuštění třetího jaderného bloku v Mochovcích, navíc je ve výstavbě blok čtvrtý. Rakousko má zatím relativně vyrovnanou bilanci, nicméně v průběhu zimního období půjde do importu. Velkým dovozcem je i nadále Maďarsko. Importní je letos výrazně také Polsko,“ informoval Michal Macenauer, ředitel strategie v EGÚ Brno. Česká republika stále patří mezi exportéry, přesto experti varují, že by se to mohlo změnit kolem roku 2030.
Obnovitelné zdroje nestačí
Podle Hrubého roste ochota států investovat do zelených řešení, zároveň však narůstají problémy s realizovatelností a cenou. Ani aktuální výrazné navýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie však není dostatečné pro splnění klimatických plánů do roku 2030, nehledě na rok 2050.
„Jistě stojí za připomenutí, že za letošních devět měsíců se nejvíce elektřiny v Evropské unii vyrobilo z jádra, konkrétně 25 %, z plynu 15 % a z uhlí 11 %. Z tohoto pohledu se jeví výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů jako stále nedostatečná,“ uvedl konzultant.
Česká republika společně s Francií dlouhodobě bojovala za to, aby Evropská unie uznala jádro za čistý zdroj. Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno zopakoval, že Česko vzhledem ke geografickým poměrům musí svůj budoucí energetický mix stavět na jaderné energetice, jinak nemůže dosáhnout ani energetické bezpečnosti, ani společných klimatických cílů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svět letos spálí rekordní množství uhlí. Povolenky dávají Bruselu obrovskou moc, říká Tykač
