Lubomír Metnar a Andrej Babiš při návštěvě mechanizovaného praporu v Táboře 22. května. Zdroj: Profimedia.cz
Ministerstvo obrany chce koupit nová děla pro armádu od francouzské společnosti Nexter. Za 52 děl Caesar by mělo zaplatit asi šest miliard korun. ČTK to v rozhovoru řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ministerstvo obrany už tento týden firmu oslovilo, první předběžné konzultace jsou naplánovány na přelom června a července. „Pokud se škrty výrazně dotknou armády, odstoupím,“ tvrdí Metnar.
Obrana při nákupu využije výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. Nyní používané samohybné houfnice DANA ministerstvo ponechá v mobilizačních rezervách, s jejich prodejem nepočítá.
Modernizace armádního dělostřelectva patří mezi hlavní armádní projekty, o pořízení nových děl ministerstvo mluví několik let. Nahradit chce děla, která neodpovídají požadavkům NATO na dostřel i na ráži, kterou spojenci používají.
Podle Metnara francouzská děla vyšla jako nejlepší volba, která odpovídá požadavkům vojáků, a jsou zároveň nejlevnější ze zvažovaných zbraní. „Jasně se ukázalo, že na základě stěžejních asi 80 technických parametrů, které se hodnotily, nejlépe vyšel Caesar od francouzské firmy Nexter,“ řekl ministr. Koupi už v květnu odsouhlasilo kolegium ministra obrany. Ministerstvo proto nebude při nákupu vypisovat výběrové řízení a francouzského výrobce osloví přímo. Takový postup mu umožňuje zákon o zadávání veřejných zakázek.
Ministerští úředníci nyní musí projekt zaregistrovat na ministerstvu financí a začnou s Nexterem vyjednávat o ceně. Podle předběžných informací by cena měla být asi šest miliard korun včetně DPH, tedy asi 105 milionů korun za jedno dělo. Vojáci by je měli dostat v letech 2022 až 2026. „Pokud vše dobře proběhne, do konce roku bychom chtěli mít podepsanou smlouvu,“ řekl Metnar. V ceně by měla být zahrnuta munice, školení či výcvikové simulátory.
Děla z Francie, podvozky od Tatry
Ministerstvo posuzovalo osm možných dodavatelů, podle Metnara firma Nexter nabídla nejlevnější produkt. Ministr poznamenal, že některé z nabízených zbraní byly až o polovinu dražší. Do nejužšího výběru se dostalo i slovenské dělo Zuzana, které Metnar označil za velmi dobrý zbraňový systém. Francouzská konkurence ho ale porazila cenou, dostřelem i použitou municí.
Právě dostřel označil Metnar za jeden z důležitých parametrů. NATO požaduje dostřel minimálně 40 kilometrů, Caesar je schopen podle ministerstva obrany se speciální municí dostřelit do 55 kilometrů, se standardní municí 42 kilometrů. Současné houfnice DANA dostřelí asi 20 kilometrů.
Kupujeme nová děla. Nahradí 40 let staré Dany. Modernizovat nejde věčně. Ze staré škodovky taky nový Superb neuděláte. Potřebujeme jít s dobou a mít moderní techniku. S větším dostřelem a kompatibilní v rámci NATO. #JsmeArmada #VimeCoChceme #WeAreNATO #13dp pic.twitter.com/d7TqlqgyuJ
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) June 3, 2020
Důležitou skutečností při rozhodování ministerstva obrany bylo, že Caesar může Nexter zabudovat na podvozky od kopřivnické automobilky Tatra Trucks, jejíž výrobky už armáda využívá. Zapojení českého obranného průmyslu do tendru je podle Metnara jedním z podmínek spolupráce. Podle představ ministerstva by byla ve Francii vyrobena dělostřelecká nástavba, kompletace na podvozky by se pak dělala v ČR.
Pořizovaná děla budou součástí těžké brigády, jejíž vybudování ministerstvo slíbilo Severoatlantické alianci do konce roku 2026.
Nyní používané houfnice DANA bude chtít armáda ponechat v modernizačních zálohách. Důvodem jsou i nemalé zásoby munice, které armáda má. Vzhledem k jiné ráži v NATO ji nebude moct u nových děl použít.
Metnar: Když se bude šetřit na armádě, nebudu u toho
Ministr Metnar v rozhovoru pro ČTK také řekl, že pokud by se rozpočtové škrty související se současnou krizí, měly výrazně dotknout obrany, ze svého postu odstoupí. V minulosti se šetření výrazně projevovalo právě ve výdajích na armádu. Připomněl minulou hospodářskou krizi, kdy se rozpočet ministerstva obrany výrazně snižoval a rozvoj armády se zastavil. Kvůli tehdejším škrtům si armáda stěžuje na výrazné podfinancování, kvůli kterému stále používá desítky let starou techniku.
Po zhoršení bezpečnostní situace ve světě se Česko snaží armádu modernizovat, ministerstvo obrany proto nakupuje techniku za desítky miliard korun. Spojencům z NATO ČR slíbila, že do roku 2024 bude vydávat na svou obranu dvě procenta ze svého HDP, na příští rok vládní koalice slíbila dosažení hranice 1,4 procenta HDP. V posledních měsících ale někteří politici nutnost dodržení závazku vůči NATO zpochybňovali, peníze by podle nich bylo lepší investovat do jiných oblastí.
Situaci zkomplikovala pandemie koronaviru a její dopady na ekonomiku. Metnar připomněl, že ministerstvo obrany již kvůli předpokládaným ekonomickým důsledkům vrátilo do státního rozpočtu 2,9 miliardy korun, ministerstvo se tak podle něj zachovalo odpovědně a solidárně. Zdůraznil, že peníze uvolnilo tak, aby se úspory nedotkly strategických vyzbrojovacích projektů, tedy například nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, děl nebo raketového kompletu SHORAD.
„Nemám žádnou jinou ústupovou variantu a tady s tímto já tam (na vyjednávání o rozpočtu) půjdu. Celý život jsem si budoval nějaké renomé a nebyl bych u toho, kdyby to mělo mít špatný vývoj. A to říkám se vší zodpovědností, to mi nestojí za to,“ řekl ministr.
Aby byla podle něj zajištěna obranyschopnost České republiky a modernizace armády, nemohou nastat razantní škrty. Zdůraznil, že předchozí krize dokázala, že omezení rozpočtu má následně dlouhodobé devastační dopady na armádu.
