Armáda má podmínky, o jakých se jí nesnilo, říká Zůna. Nastínil, jak porostou obranné výdaje
Letošní rozpočet ministerstva obrany je jen přechodový, a i přesto je nesmírně proinvestiční. Armáda má nyní podmínky, o kterých se jí dříve ani nesnilo, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr obrany Jaromír Zůna (nestr. za SPD). Přestože rozpočet resortu oproti návrhu předchozí vlády klesá, obrana je podle Zůny jednou z priorit kabinetu Andreje Babiše (ANO). Výdaje na ni proto prý budou v dalších letech růst. Důležitější než sledovat podíl obranných výdajů na HDP je podle ministra snaha vybudovat akceschopnou armádu bez ohledu na procenta.
Jak se vám hospodaří se současným rozpočtem? Podle návrhu budete pracovat se 154 miliardami, jedná se v nominále o nepatrný nárůst oproti loňskému roku, v poměru k HDP jde o propad na 1,8 procenta.
Diskuse o tomto tématu je spíše politická než odborná. Dalo by se použít klasické rčení, že přes stromy nevidíme les. Vybírají se jednotlivosti a detaily a nikdo se nedívá na ten systém jako celek. Rozpočet ministerstva je 155 miliard a podívejme se na něj prizmatem nějakého vývoje. Mezi lety 2014, tedy od summitu NATO ve Walesu, a 2026 se zvýšil rozpočet na obranu o neuvěřitelných 400 procent.
Což tedy bylo i za tří předchozích vlád.
Mezi nimi byl však i kabinet Andreje Babiše. A dnes má armáda takové podmínky, o kterých se jí v minulosti ani nesnilo. A já si to pamatuju, protože jsem se dříve zabýval ekonomikou resortu obrany, byl jsem majetkovým hospodářem a přese mě šly veškeré akvizice. Mně šlo rukama všechno. Navíc při střídání vlád je rozpočet vždy přechodový. Vysvětloval jsem to i studentům ve svých přednáškách, když jsem učíval na vysokých školách. Rok 2026 není jiný. Musíme se na rozpočet dívat v tomto kontextu.
ČTĚTE TAKÉ: Evropská unie pomůže s opravou ropovodu Družba. Podle Zelenského zabere až šest týdnů
Přechodovost rozpočtu nám jeden rok nevadí, důležitý je trend. Navíc letos budeme nesmírně proinvestiční. Na investice jde třetina rozpočtu, konkrétně 56,1 miliardy korun. To jsou peníze, které ještě v roce 2018 tvořily rozpočet celého ministerstva. Navíc ani jeden běžící a vyhlášený projekt není dotčen. Další třetina jde na osobní mandatorní výdaje. To také souvisí s programem vlády, která chce zlepšit podmínky a kvalitu služby, stejně jako benefity a platy vojáků. Letos opět navýšíme počet vojáků i občanských zaměstnanců. Zbývajících 47 miliard korun je alokováno na centrální a ostatní běžné výdaje. Těchto 30 procent rozpočtu představuje připravenost. V tom je zahrnutý třeba výcvik a chod armády. Když v programovém prohlášení vlády píšeme, že uvedeme do rovnováhy investiční a běžné výdaje, tak toto je realizace. Nám totiž jde také o připravenost armády.
Říkal jste, že se máme na věci dívat v kontextu. Jak tedy vysvětlíte, že jste se rozhodli přistoupit k „přechodovému období“ v takto bezpečnostně vyhrocené situaci?
Ano, ale toto je přechodné období z hlediska rozpočtu, nikoliv bezpečnosti. Jak jsem řekl, 30 procent rozpočtu jde na ostatní běžné výdaje, což je připravenost.
Čtěte také
Nicméně bezpečnostní situace není dobrá. V této době oproti návrhu předchozí vlády snižujete výdaje na obranu o 21 miliard korun.
Nesnižujeme. Rozpočet ministerstva obrany oproti loňskému roku narůstá.
Oproti návrhu exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se snižuje.
To je přesná formulace. Ale armáda o tyto peníze nepřijde. Armáda je jen jednou ze součástí ministerstva. Těch 21 miliard musíte rozložit na složky resortu. Protože například vojenská policie, vojenské zpravodajství, Univerzita obrany, ani Vojenská střední škola nejsou součástí armády.
Já se ale ptám na rozpočet jako celek, slovo armáda jsem vůbec nepoužil.
No, já jsem vycítil, že mluvíte o snižování rozpočtu armády. Otázkou je, na co byly tyto peníze plánovány. A když jsem řekl, že ani jeden z běžících strategických a zvlášť významných projektů není dotčen, základní otázka zní, kam by těch 21 miliard posunulo bojovou hodnotu armády?
Výdaje na obranu? Nikdo neví, co NATO uzná
Rozpočet ministerstva stagnuje (oproti návrhu předchozí vlády klesá) v době, kdy evropské zpravodajské služby varují, že největší okno ke vzniku konfliktu se otevře v horizontu tří až šesti let. Jaký signál to vysílá našim partnerům a zemím, které pro nás představují hrozbu?
Žádný. Nevysílá to žádný signál, protože oni přes takové ukazatele rozhodně bojovou hodnotu Armády České republiky neměří.
Čtěte také
Přečtu vám citaci amerického velvyslance v Česku Nicholase Merricka. „Česko riskuje, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji (na obranu) v Alianci. To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní.“ To nevnímáte jako silný signál USA, ať zvyšujeme výdaje na obranu?
Když se podíváte na to, co řekl pan velvyslanec Merrick, slyšíte tam slova modernizace nebo výzbroj? Použil termíny bojová hodnota nebo připravenost? Ani jednou. Pan velvyslanec má totiž velmi dobrou informaci o tom, v jakém stavu je skutečně Armáda České republiky. Podle jiných kritérií, kterých je v rámci Aliance celá řada, určitě není ve stavu, jak by se mohl laický čtenář domnívat. Neříkáte ale to „B“, které jsem zmínil. Kam by těch 21 miliard šlo? Jak by se promítly do bojové hodnoty armády? Skončilo by to jako v roce 2024, kdy se velká část rozpočtu použila do zálohových plateb, protože nebyly připravené projekty.
Nicméně procenta HDP představují politický závazek. Dokonce dvě procenta HDP jsou v zákoně, a to spojenci minulý rok v Haagu se shodli na pěti procentech. Letos mají celkové výdaje na obranu tvořit 2,07 % HDP, přičemž 30 miliard má jít z rozpočtů jiných resortů. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl říká, že většina z těchto 30 miliard uznána nebude. Nevadí vám, že možná nedodržíte zákon?
Vůbec nevíme, co nastane za dva roky, až se bude letošní rozpočet hodnotit. Teď se hodnotí rozpočty z let 2024 a 2025.
Mě ale zajímá váš rozpočet, který expert s velmi dobrým vhledem kritizuje.
Vyčkal bych, jak dopadne hodnocení cílů výstavby sil NATO 2021 a jak v tomto kontextu bude hodnoceno naplňování dvou procent HDP ze zákona v letech 2024 a 2025. Počkejme si na tento výsledek, protože ten nám teprve řekne, jakým způsobem bude nahlíženo na tuto metodiku. Pokud vám nevadí roky 2024 a 2025, ale máte velké obavy z roku 2026, tak…
V letech 2024 a 2025 jste nebyl ministrem, jste jím teď. Proto se ptám.
Ptáte se ale na věc, na kterou NATO dosud nemá v praxi ověřenou metodiku. Ta se teprve teď ověřuje. Mně toto nikdo vysvětlovat nemusí. Já jsem zaváděl systém obranného plánování NATO do České republiky. To jsem byl já. Lidé v Česku se mě snaží školit, co to je cyklus obranného plánování NATO, přitom já vím přesně, jak probíhá. Vyčkejme na výsledky let 2024 a 2025 a na základě toho teprve uvažujme, jak bude NATO hodnotit rok 2026. Garantuji vám, že NATO v těchto věcech pracuje dlouhodobě a vše bude precizovat. Od roku 1999 až do summitu v Haagu v minulém roce NATO fundamentálně změnilo princip hodnocení států čtyřikrát. Kde bereme jistotu, že v roce 2035 bude platit mechanismus z roku 2025? Bezpečnostní realita si zřejmě vyžádá něco úplně jiného.
Čtěte také
Takže jelikož není známý mechanismus, ze kterého se bude vycházet v příštích letech, nemůžete garantovat, že nám NATO dvě procenta HDP skutečně uzná?
Předbíháme logiku věcí. Takto ta otázka nestojí. Metodika NATO je úplně čerstvá a všichni se s ní učí pracovat. Musí se zpřesnit, co do obranných výdajů patří. Vzpomeňme si, že se takto bavíme od roku 2016, tedy od summitu ve Varšavě, kdy se začal klást důraz na odolnost a mobilitu. Jako člen výboru teritoriálních velitelů NATO jsem za mobilitu či podporu hostitelské země odpovídal. To jsem byl já.
Pane ministře, výčet toho, co jste všechno zvládl, je určitě dlouhý, ale pojďme se na to prosím nesoustředit.
Ale ono to s tím souvisí. Je to příklad, že se váha priorit uvnitř Aliance mění. A zaplaťpánbůh za to, protože díky tomu je opravdu schopna pružně reagovat na vývoj v bezpečnostním prostředí. Garantuji vám, že požadavky na obranu a bezpečnost budou jiné. Jaká kritéria bude NATO sledovat, vám nyní nikdo neřekne. Mám samozřejmě přehled a vím, jak k závěrům summitu z Haagu přistupují členské státy NATO. Můžu vám říct, že všechny s tím velmi intenzivně pracují a zjišťují, co ta metodika vlastně znamená.
To je jistě možné, ale zároveň zvyšují své výdaje na obranu, aby měly dostatečný polštář v případě, že by jim NATO část výdajů neuznalo.
No, to je případ od případu. Druhou věcí je, co to znamená z hlediska připravenosti armád členských států. Podmínky ostatních států jsou nesrovnatelné. Proto říkám, že dvě procenta nejsou měřítko. Tím je úroveň připravenosti armády a způsoby, kterými přispíváme do kolektivní obrany a jak funguje bezpečnostní systém státu jako celek. Teprve z toho všeho se odvíjí to ostatní, jako je článek 5 Washingtonské smlouvy, procenta a podobně. Vidíme, kam směřuje geopolitický vývoj a i ten bude mít dopady na další cykly obranného plánování NATO. Musíme si to představit jako dynamický a velmi živý proces.
Koncepce bude v květnu
V kapitolním sešitě ministerstva obrany se píše: „Dále se navýší vnitřní dluh Armády České republiky. Náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu pak v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory z rozpočtových škrtů.“ Jak to interpretovat jinak, než že se ministerstvo nechová jako řádný hospodář?
Pracujete metodou filmového střihu. V úvodní preambuli najdete pojmy: „pokud“, „trend“ a „riziko“. Znamená to, že pokud by trend snižování výdajů na obranu pokračoval, dostaneme se do situace, kterou jste popsal. Nicméně na základě jednání víme, že rozpočet na obranu bude v dalších letech naopak narůstat. Až bude vláda pracovat na rozpočtu na rok 2027, což bude brzy, toto jsou věci, které musíme mít na paměti.
Čtěte také
Máme do budoucna počítat s čísly z kapitolního sešitu, která odhadují rozpočet ministerstva obrany na příští rok na 215 miliard a na rok 2028 na 245 miliard korun?
Ne, to jsou čísla z projekce ministerstva financí, o kterých se teprve bude jednat. To nejsou naše odhady. Řeknu vám ale jinou věc, která je velmi podstatná. Pan premiér se rozhodl, že v květnu, kdy se bude zároveň projednávat návrh státního rozpočtu, má být hotový i nový návrh Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040. Předseda vlády chce tento dokument před sebou, abychom věděli, jak má rozpočet vypadat. Toto rozhodnutí je správné, ale představuje obrovský tlak na armádu, která pracovala s úplně jiným časovým horizontem. Původně měli Koncepci předkládat až na podzim a vycházeli by při tom úplně z jiných projekcí do budoucna. Je to nesmírně složitá práce a osobně se divím, proč se někteří lidé z armády ještě různě aktivizují. Kdybych tam byl já, tak tam sedím na zadku ve dne v noci, soboty i neděle a pracuju.
Jestli to tedy chápu správně, tak podle tohoto dokumentu se potom bude odvíjet rozpočet ministerstva na příští rok?
Ano, podle něj se bude vylaďovat. Opravdu obranu nepodceňujeme a stále je prioritou vlády. Uvědomujeme si, co se bude dít. Je tady konflikt na Ukrajině, všichni doufáme, že skončí mírovou dohodou. Navíc se nám rozhořel konflikt na Blízkém východě. To všechno má důsledky pro bezpečnost České republiky, a to i v nevojenských oblastech, jako je energetická, ekonomická či surovinová bezpečnost. Toto všechno musíme vyvážit a nemůžeme dát prioritu jenom jedné části té bezpečnosti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hádka kvůli ruské ropě: Vláda má dvě tváře, ale žádnou páteř, řekl Kupka. Okamura začal křičet
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
