Kubištův obraz Zátiší s pivoňkami se vydražil za 17 milionů korun
Obraz Zátiší s pivoňkami od Kubišty se v aukci vydražil za 17 milionů korun. Zdroj: ČTK
Obraz Bohumila Kubišty Zátiší s pivoňkami se na nedělní internetové aukci prodal za 17,11 milionu korun. Vyvolávací cena díla byla 13,8 milionu korun. Podle pořádající společnosti European Arts jde o druhý nejvýše vydražený obraz Bohumila Kubišty v aukční historii v tuzemsku. Autorským aukčním rekordem umělce zůstává obraz s názvem Zátiší vydražený před sedmi lety za cenu 18,49 milionu korun včetně aukční přirážky, informovala o aukční síň.
Sběratelé utratili v nedělní aukci více než 66 milionů korun a úspěšně se vydražilo 86 procent nabízených položek. Na nový autorský rekord dosáhli autoři Jan Bauch a Josef Václav Myslbek. Bauchovo plátno z poetistického období se vydražilo za 4,7 milionu korun a Myslbekova plastická studie hřebce Arda dosáhla na částku 930 tisíc korun.
Čtěte také
Kubištovo Zátiší s pivoňkami je podle majitele aukční síně Alberta Trnky obrazem, v němž Kubišta svou předcházející výrazně expresivní zkušenost podložil novým podnětem, jenž přišel z francouzského postimpresionismu. Zátiší s pivoňkami má monumentální, panoramatický rozměr, Kubišta jím reagoval na Paula Cézanna a Édouarda Maneta.
Na základě studia těchto autorů si vytvořil originální malířský jazyk, který mu umožnil pracovat s geometricky přesnou kompoziční stavbou a zároveň s výraznými barevnými přechody. „Kubišta uskutečnil malířsky velmi výrazné, vizuálně hutné zátiší, na němž upoutává rozdíl mezi blízkostí a dálkou jednotlivých motivů rozmístěných na vlnící se drapérii, která má dramatický, téměř elgrecovský náboj,“ soudí o díle galerista.
Hřebec Ardo a Zahrada
Olej Jana Baucha Zahrada z roku 1931 je z umělcova poetistického období, podle vlastních slov hledal tehdy způsob, jak vytvořit z obrazu báseň. Malíř vtělil na plátno svou představu imaginárního parku, rajské zahrady. Do krajinné scenérie umístil kytici růží ve váze, bílé, odhmotněné kmeny stromů, fantaskní vegetaci. Bílé torzo stromu může svědčit o inspiraci Josefem Šímou, ale ani přes melodické a jemné odstínění pastelových tónů se v díle nezapře Bauchův dynamický malířský rukopis.
Socha Hřebec Ardo je jedním ze studijních modelů k Myslbekově jezdecké soše sv. Václava. Při hledání ideálního koně pro sochu četl Myslbek hipologickou literaturu a navštívil řadu vojenských hřebčínů. Toho pravého nalezl v kasárnách v Praze na Pohořelci, kde objevil hřebce jménem Ardo. Myslbekova socha se stala nejen národním symbolem, ale pro své řemeslné zpracování také vzorem jezdeckých pomníků na českém území.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
