Politici obzvlášť před volbami vytahují megalomanské projekty. Nakonec ale většinou zůstane jen u plánů. Takovým příkladem může být například slibovaná olympiáda v Praze, za tímto projektem stál tehdejší primátor za ODS Pavel Bém. Perličkou byl i plán kandidáta na primátora za hnutí ANO Petra Stuchlíka udělat z Libeňského mostu luxusní bydlení.
Na myšlenku Pavla Béma uspořádat v Praze olympiádu kývlo zastupitelstvo v roce 2007. O dva roky později projekt padl. Utratilo se 70 milionů korun a zbylo jen logo, několik studií a vizualizací.
Kvůli chystané olympiádě se prodloužilo metro C z Ládví do Letňan, kde měl stát olympijský stadion. Součástí plánů byl i národní fotbalový stadion a stadion s oválnou dráhou pro cyklisty na Strahově. V Troji měl vyrůst obří plavecký areál pro tisíc lidí. Další bazén a nové tenisové kurty byly plánovány na Štvanici. Olympiáda se měla podle původních plánů konat právě letos.
Babiš kývl na způsob rozdělování peněz z EU, který předtím odmítal
Když premiér Andrej Babiš (ANO) odjížděl minulý čtvrtek na zásadní summit k rozpočtu EU a pokoronavirového fondu obnovy do Bruselu, řekl, že kritériem pro rozdělování peněz nemá být nezaměstnanost v posledních pěti letech. Ve výsledné dohodě summitu ale toto kritérium pro velkou část peněz zůstalo. Opozice mluví o vyjednávačském selhání premiéra.
Olympiáda není jediným neuskutečněným megalomanským projektem. V roce 2018 před komunálními volbami představil kandidát ANO v Praze Petr Stuchlík vizualizaci Libeňského mostu, na kterém se měly vystavět luxusní byty i park. Most se přitom musel tehdy několikrát uzavřít kvůli havarijnímu stavu.
„Byl by to obytný most, ve kterém bychom postavili krásné byty pro městské zaměstnance, pro strážníky, pro sestřičky, pro hasiče. A pár dražších luxusních bytů, které by nám pomohly celý projekt zafinancovat. Samofinancovatelný most!,“ napsal tehdy na Facebook Stuchlík.
Hnutí ANO poté ale ve volbách v Praze pohořelo, s 15 procenty skončilo na pátém místě a nyní je na magistrátu v opozici. Plány na „samofinancovatelný most“ tak padl. Stuchlík loni v červnu opustil ANO i politiku, postu pražského zastupitele se vzdal.
Vodní kanál za 660 miliard
Mezi další megalomanské projekty lze zařadit i kanál Odra–Dunaj–Labe, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman. Projekt by měl propojit tři zmiňované řeky pro lodní dopravu. O jeho stavbě se mluví už dlouho a ministerstvo dopravy si začátkem letošního roku nechalo udělat několik studií.
Vláda podle všeho ale s kanálem příliš nepočítá. „Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe je dlouhodobý a mimořádně finančně i procesně náročný, odhad investice je přes 660 miliard korun,“ stojí v Národním investičním plánu premiéra Andreje Babiše (ANO).
Stát je pro dohodu o Letňanech, kde byla plánována vládní čtvrť i nemocnice
Stavba budov pro vládní úředníky v Letňanech se zřejmě o kousek přiblížila skutečnosti. Premiér Andrej Babiš po čtvrteční schůzce s primátorem Zdeňkem Hřibem řekl, že stát by s magistrátem rád do poloviny září podepsal memorandum, které by mělo vyřešit dosavadní neshody.
Sám Babiš naopak dlouhodobě prosazuje vládní čtvrť pro úředníky v pražských Letňanech. Podle premiéra by snížila náklady státu a paláce v centru Prahy, ve kterých sídlí orgány státní správy, by se daly lépe použít. Babiš počítá, že do vládní čtvrti by se vešlo až 10 tisíc úředníků.
Premiér od projektu neupustil, i když to loni vypadalo, že se s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) na ničem neshodnou. Ke změně došlo letos v červenci. Politici prohlásili, že dohoda o výměně pozemků je na spadnutí.
Rozdíl v platech je obrovský
Babiš také sliboval postavit rychlobruslařský stadion pro Martinu Sáblíkovou, mluvil o tom už v roce 2015. O pár let později přiznal, že plány nejdou tak rychle.
Jedním z největších politických slibů po roce 1989 bylo, že Česká republika rychle dožene západ a že za několik let budou platy srovnatelné se sousedním Německem. Průměrná hrubá mzda v roce 2019 činila v Česku 34 125 korun. V bývalém západním Německu se pohybovala kolem 4 900 eur, což je v přepočtu více než 128 tisíc korun. V bývalé NDR berou o něco méně, zhruba čtyři tisíce eur, což je v přepočtu něco přes 105 tisíc korun.
