Premiér Andrej Babiš (ANO) na summitu v Bruselu. Foto: Twitter/Andrej Babiš Zdroj: Twitter.com
Když premiér Andrej Babiš (ANO) odjížděl minulý čtvrtek na zásadní summit k rozpočtu EU a pokoronavirového fondu obnovy do Bruselu, řekl, že kritériem pro rozdělování peněz nemá být nezaměstnanost v posledních pěti letech. Ve výsledné dohodě summitu ale toto kritérium pro velkou část peněz zůstalo. Opozice mluví o vyjednávačském selhání premiéra.
Ještě před summitem EU navrhovala Evropská komise, aby významnou roli hrálo kritérium nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. To se nelíbilo Česku, které mělo nezaměstnanost v poslední době nízkou.
Premiér Babiš to dokonce označil za nespravedlivé a uvedl, že konečné dopady koronavirové krize na ekonomiku ještě nejsou známy, protože na konci roku se očekává zvýšení nezaměstnanosti. „Dopady krize budeme moci spočítat až příští rok,“ řekl před odletem do Bruselu.
Podobně kritický byl Babiš i v projevu na červnové videokonferenci členů Evropské rady. „Co vím s jistotou, je, že výpočet podílů jednotlivých států podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný,“ uvedl tehdy spolu s dalším český premiér.
Kritérium nezaměstnanosti zůstává
Z několikadenního jednání Rady EU nicméně vyplynulo, že 70 procent grantů na podporu oživení a odolnosti (granty tvoří 312,5 miliardy z celkových 750 miliard eur) bude rozděleno podle původního návrhu Evropské komise. Tedy pomocí klíče nezaměstnanosti za posledních pět let. Peníze se rozdělí v letech 2021 až 2022.
Zbývajících 30 procent bude rozděleno v roce 2023 a kritérium nezaměstnanosti nahradí kritérium poklesu reálného HDP v roce 2020 a kumulované ztráty reálného HDP v období 2020 až 2021, které bude vypočítáno do 30. června 2022.
Redakce CNN Prima NEWS proto premiéra Babiše s dotazem, proč nakonec na toto kritérium přistoupil a zda si stále myslí, že je nespravedlivé, oslovila v SMS. Na vyjádření ale stále čeká. Na podobný dotaz však premiér odpověděl Lidovým novinám. „To, že je ten poměr alespoň sedmdesát ku třiceti, je naše zásluha. Byl jsem jediný, kdo to tlačil. Nakonec jsem to i prosadil,“ uvedl Babiš.
Kritika
Za kritérium nezaměstnanosti kritizuje premiéra část opozice. Ozval se například europoslanec a někdejší ministr Alexandr Vondra (ODS). „Konkrétní parametry víceletého rozpočtu a fondu obnovy moc nadějí nevzbuzují. Výsledek je pro ČR nevýhodný a premiér jako vyjednavač selhal,“ uvedl Vondra. Dlouhodobou nezaměstnanost označil za nespravedlivý klíč.
Totéž se nelíbí předsedovi sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeji Benešíkovi (KDU-ČSL). „Dohoda dosažena, výtky premiéra Babiše nevyslyšeny. Kritérium nezaměstnanosti zůstává,“ shrnul Benešík na svém Twitteru. KDU-ČSL v tiskové zprávě dodala, že premiér ze svých priorit nic neprosadil.
„V kontrastu k výsledku premiéra Babiše je to úspěch Polska a Maďarska. Jejich premiéři dosáhli v podstatě všeho, co chtěli, a domů odjíždí spokojení,“ uvedl dále Benešík. „Poláci budou třetím největším příjemcem podpory a Maďarům kritérium nezaměstnanosti vyhovuje,“ dodal.
Podobný hlas zní i ze senátorského klubu STAN. „V případě fondu obnovy Česko kritizovalo původně navržené kritérium rozdělování grantů založené na míře nezaměstnanosti,“ uvedl senátor STAN a někdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
„Kritérium se podařilo upravit, což premiér považuje za úspěch jeho vyjednávání, ale schválen byl původní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela, ve kterém váha nezaměstnanosti zůstává a je rozhodujícím kritériem pro první roky. Podle propadu ekonomiky, která by byla pro Česko výhodnější, bude rozdělováno pouze 30 procent,“ dodal.
ČR si polepší
Peníze na pomoc ekonomikám zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. Půjčku by státy EU měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu.
ČR by měla v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a proti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.
Ve čtvrtek se koná mimořádné zasedání Evropského parlamentu, poslanci budou hodnotit dosaženou dohodu ze summitu. Jeho postoj je podstatný. Před konečným schválením rozpočtu pro EU na roky 2021 až 2027 a fondu obnovy Radou EU musí dát europarlament souhlas.
