Krátkozrakost dosahuje epidemických rozměrů po celém světě, upozorňují odborníci

Podle odborníků přibývá lidí s krátkozrakostí a dalšími očními vadami a nemocemi. Problém vnímají v nedostatečné prevenci, kdy lidé odkládají prohlídky v domnění, že jejich zrak je v pořádku. Nemusí tomu ale tak být a je potřeba si uvědomit, že zrak je nejdůležitější vjem, který máme. Jak vypadá běžný život nevidomého člověka a s čím vším se musí poprat? O tom vypráví ve svém příběhu Marie Zemanová (47 let). I když prakticky nevidí, stále je velmi aktivní a podporuje lidi s podobným hendikepem.

Kvůli předčasnému porodu, který provázela řada komplikací, zůstaly Marii celoživotní následky v podobě zrakových i sluchových obtíží. I přes všechny překážky ale vystudovala mediální obor, 25 let působila jako redaktorka a editorka. „Na pravé oko jsem odmala neviděla vůbec, levé bylo lepší, i když ne na 100 %. Potýkám se také s 50% hluchotou, to znamená, že na jedno ucho vůbec neslyším,“ vypráví Marie.

Nevidím si pod nohy, do stran a bez brýlí jsem úplně slepá

Problémy se objevily po třicítce, kdy se jí zrak začal zhoršovat, a po čtyřicítce se ještě vystupňovaly. „Před čtyřmi roky jsem na dva měsíce přišla úplně o zrak. Po operaci se to naštěstí zlepšilo, ale jsem nyní silně slabozraká,“ popisuje svůj hendikep. Bez brýlí dokáže rozeznat pouze světlo, tmu a odkud světlo přichází. Vnímá neostré barevné skvrny.

„Když nasadím brýle na dálku, na kterých mám 14 dioptrií, tak vidím vše, co je ode mě vzdálené 8 až 10 metrů. To, co je blíž, ale nevidím. Do brýlí si vkládám lupu, která má 19 dioptrií, a ta mi zase umožní vidět vše do vzdálenosti dvaceti centimetrů,“ vysvětluje Marie, jejíž zrak je hodně omezený. Činnosti, které jsou pro většinu lidé běžné, jsou pro ni mnohem náročnější.

„Nevidím si pod nohy ani do stran, nerozeznám obličeje. A když se mi zamlží brýle nebo slzí oči, tak vidím jen tmu,“ dodává Marie, která velmi špatně snáší přechody ze světla do tmy a naopak. Své zkušenosti z redakce i z osobního života předává dál. Působí v několika projektech, jejichž cílem je pomoci lidem, kteří přichází o zrak, a celková osvěta, jak s takovými lidmi pracovat a jak se ke slabozrakým a nevidomým chovat.

Zrakovým vadám nahrává současný životní styl

Zrakové vady a onemocnění ohrožují lidi po celém světě. Lidé by se měli lépe starat o zdraví svých očí, které jsou nejdůležitějším smyslem a zachycují až 80 % okolních vjemů. Největším problémem je krátkozrakost neboli myopie, která se rozmáhá nejen v asijských zemích, ale také v západním světě. Odborníci dokonce hovoří o „epidemii krátkozrakosti“.

Odhadují, že touto vadou trpí přibližně 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel na celém světě. Vysoká krátkozrakost je ovlivněna genetikou a neprospívá jí ani současný životní styl. K tomu se vyjádřila primářka brněnské oční kliniky Šárka Skorkovská: „Dlouhodobé čtení nebo práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz na blízko. Ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky neboli změna mohutnosti optického systému oka. U této činnosti není potřeba udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a ke zhoršování krátkozrakosti.“

K rozvoji očních chorob přispívá i prodlužující se délka života. U seniorů se často vyskytuje šedý zákal neboli onemocnění centra sítnice, které patří k nejčastějším příčinám slepoty u lidí na šedesát let. Podle odborníků zhruba za 30 let bude potřebovat brýle na dálku přibližně polovina lidské populace. Problém vnímají především v tom, že lidé tráví více času v uzavřených místnostech.

Co dalšího můžete pro své oči udělat?

  • Chraňte je před sluncem slunečními brýlemi.
  • Pokud pracujete na počítači, zkuste zavést pravidlo 20/20/20 – po dvaceti minutách práce na počítači se zkuste na dvacet vteřin zahledět na bod vzdálený alespoň dvacet stop od sebe, což odpovídá asi šesti metrům.
  • Často mrkejte, aby se oči zvlhčily.
  • Svůj jídelníček obohaťte o čerstvou zeleninu a ovoce.
  • Dbejte na kvalitu vzduchu zejména v domácím prostředí. Příliš suchý a znečištěný vzduch nedělá očím dobře.
  • Vyvarujte se kouření, které přispívá k rozvoji některých očních onemocnění.
  • Pravidelně choďte k očnímu lékaři, a pokud máte jakékoliv problémy s očima, ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
  • Alespoň hodinu denně buďte na čerstvém vzduchu.

Kdy je třeba zpozornět?

Pokud je vám více než 40 let a máte pocit, že vidíte hůř než dřív, bolí vás oči nebo i hlava, měli byste co nejdříve vyhledat očního lékaře. Na prohlídku můžete zajít bez doporučení, a to i tehdy, když nemáte žádné obtíže. Jestliže lékař dojde k závěru, že potřebujete podrobnější vyšetření, odešle vás do oftalmologického centra nebo na specializovanou kliniku.

Tagy: