Ukrajinci pletou sítě
Nenápadné dveře vedoucí do nikam. Tak vypadá vchod do skryté místnosti v Praze, která se stala zázemím pro ukrajinské dobrovolníky. Prostor využívají k pletení maskovacích sítí, ty pak posílají vojákům na frontu. Místo je však tajné a ne každému se tyto dveře otevřou. Po špatných zkušenostech jsou dobrovolníci opatrní, setkali se totiž s útoky a vyhrožováním od proruské a ruské části společnosti.
Maskovací sítě jsou velmi potřebné. „Stačí totiž jeden útok, síť shoří a je zapotřebí nová. Je to jediná věc, co vojáky může ochránit před pátracími drony a dalšími technologiemi,“ vysvětluje jeden z dobrovolníků Pavel. Další dobrovolnice, Světlana, doplňuje, že vojáci na frontě mají radost, když se dozví, že síť vznikla v zahraničí.
„Jsou hrozně rádi, když slyší, že dostali sítě odněkud ze zahraničí. Že je podporuje někdo ze světa. Snažíme se do balíku vždycky přidat nějaký dopis nebo vzkaz jako poděkování za to, že nás brání,“ poznamenává Světlana. Mluví jemným tlumeným hlasem, ze kterého jsou cítit i obavy z nevědění, co bude dál a co čeká jejich rodiny, které zůstaly na Ukrajině.
Válka s Ukrajinou nás definitivně zničí, varuje ruský generál. Putina vyzval k rezignaci
Ruský generálplukovník v záloze Leonid Ivašov veřejně vystoupil proti válce Ruska s Ukrajinou a varoval, že tato válka by mohla znamenat konec Ruska jako státu. Obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se tuto válku snaží vyprovokovat kvůli udržení u moci, a vyzval hlavu státu k odstoupení.
Pavel pochází z jihu u hranic s Krymem. Má tam otce, sestru a synovce. Pevně doufá, že k invazi ze strany Ruska nedojde, moc dobře si totiž pamatuje strach a nepřipravenost už z roku 2014.
Je libo bílé, nebo barevné?
Světlaně zůstaly na Ukrajině dvě děti. „Čeho jsem se bála nejvíc, když začala válka? Že syn bude muset strávit mládí na frontě. Ale zasáhla nás jiná bída, rakovina. Syn je nemocný, do války už se nedostane,“ popisuje žena tíživou situaci a z celého vyprávění je cítit, že má co dělat, aby se jí oči nezalily slzami.
V místnosti se topí v kamnech, která příjemně hřejí a dobrovolníci si k pletení pouští ukrajinský pop, který se tlumeně nese prostorem. Všem jde práce od ruky, nikdo moc nemluví, možná kvůli přítomnosti televizního štábu. Pletení maskovacích sítí vypadá jednoduše, tak si ho chci taky vyzkoušet. Jednoduché to ve výsledku ale vůbec není Jeden z dobrovolníků – Vasil, který nemluví česky – mi ukrajinsky s anglickými vsuvkami vysvětluje, co mám dělat. Proplétat úzké cáry prostěradel rybářskou sítí není snadné, a tak mě Vasil několikrát musí opravovat.
Dobrovolníci se na skrytém místě v Praze scházejí jednou týdně. Za den zvládnou uplést dvě až tři maskovací sítě. Dnes pletou bílou, jindy volí barvy podle ročního období. Vůbec nejsložitější je maskovací sítě dostat k těm, kteří je skutečně potřebují. Dobrovolníci je posílají poštou nebo skrze známé, kteří na Ukrajinu cestují.
Pletení maskovacích sítí civilisty se rozmohlo v roce 2014 v Kyjevě v době ruské invaze na Krym, pak se rozšířilo i do dalších zemí. Kromě Prahy je pletou také dobrovolníci v Polsku a Německu.
