Ruský generálplukovník v záloze Leonid Ivašov veřejně vystoupil proti válce Ruska s Ukrajinou a varoval, že tato válka by mohla znamenat konec Ruska jako státu. Obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se tuto válku snaží vyprovokovat kvůli udržení u moci, a vyzval hlavu státu k odstoupení.
Ivašov, který v minulosti proslul prosovětskými a konzervativními názory, svou výzvu k hlavě státu a ruským občanům publikoval již před týdnem na internetové stránce spolku důstojníků ve výslužbě, kterému předsedá. Nyní na ni upozornila nezávislá média, jako je televize Dožď či rozhlasová stanice Echo Moskvy.
„Co v současnosti ohrožuje existenci samého Ruska a existuje taková hrozba? Lze tvrdit, že skutečně takové hrozbě čelíme – země je na hraně ukončení své historie. Všechny životně důležité oblasti, včetně demografie, se ustavičně zhoršují a tempo vymírání obyvatelstva překonává světové rekordy,“ píše generál. Za hlavní hrozbu Rusku označuje „systémovou degradaci“, vyvolanou neživotaschopným modelem státu a režimu.
Ivašov připouští existenci vnějších hrozeb, ale ty nepokládá za kritické: celkově je zachována strategická stabilita, jaderné zbraně jsou spolehlivě kontrolovány a uskupení sil NATO se nezvětšují ani nepodnikají ohrožující aktivity.
Výzva k rezignaci Putina
Vyhrocení situace s Ukrajinou nese podle penzionovaného generála „umělý“ a „zištný“ charakter ze strany vnitřních sil. Možná válka by mohla zpochybnit „existenci samého Ruska jako státu“, navždy by z Rusů a Ukrajinců udělala nepřátele „na život a na smrt“ a vedla ke značným obětem.
„Vedení země chápe, že není schopno vyvést zemi ze systémové krize a rozhodlo se pro politiku znamenající definitivní zničení ruské státnosti a vyhubení původního obyvatelstva země,“ tvrdí Ivašov. Vybízí prezidenta Putina, aby se zřekl „zločinné politiky provokování války“ a odstoupil, a vyzývá ruské občany, aby aktivně protestovali proti propagandě a rozpoutání války.
Generál Ivašov býval v letech 1996 až 2001 na ruském ministerstvu obrany náčelníkem hlavní správy mezinárodní vojenské spolupráce. Jako zmocněnec pro mezinárodní spolupráci se často účastnil ožehavých jednání se Západem, týkajících se praktických záležitostí, jako byly společné mírové síly na Balkáně.
Ukrajinský výsadkář na frontě v Luhansku. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják při cvičení. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky strážící frontu u Luhansku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják v zákopě Zdroj: AP
Voják Luhanské lidové republiky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský parašutista
Ukrajinský voják na frontě Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontě Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci u Černobylu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na čaji nedaleko fronty. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na cvičení u Černobylu. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontové linii poblíž města Zolote Zdroj: Getty Images
Ukrajinský voják a zničený tank Zdroj: Profimedia.cz
Trénink ukrajinské domobrany Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští rezervisté na vojenském cvičení Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontě Zdroj: Profimedia.cz
Mladý člen ukrajinských vojenských a polovojenských složek. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontě v Doněcku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják stráží na hranicích Zdroj: AP
Ukrajinský voják Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na frontě hledí na území ovládané proruskými separatisty. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci na frontové linii v Doněckém regionu Zdroj: AP
Komentoval však také širší otázky zahraniční politiky, od odzbrojovací problematiky až po rozšíření NATO. Jeho poznámky se občas – k údivu ruských diplomatů – lišily od oficiálního stanoviska ministerstva zahraničí. Proslul sarkastickou protizápadní rétorikou. Když tříhvězdičkového generála prezident Putin v červenci 2001 sesadil, svět bral tento krok jako odvolání proslulého „jestřába“.
I po odvolání Ivašov pravidelně kritizoval Západ a vystupoval proti rozšiřování NATO na východ. Spolek Všeruské důstojnické shromáždění, který Ivašov vede, sdružuje důstojníky ve výslužbě konzervativních názorů, poznamenala televize Dožď. Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, soustředilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků, což znepokojuje Západ a Kyjev. Moskva však popírá, že by měla v úmyslu sousední zemi napadnout.