Alzheimerova nemoc i srdce. Jak ústní hygiena ovlivňuje celé tělo aneb největší omyly péče o zuby
Kdy jste byli naposledy na dentální hygieně? Nevzpomínáte si? Zdroj: Se souhlasem společnosti Dentaly Jasmin
Zuby nebolí, tak je všechno v pořádku? Omyl, který může stát zdraví i peníze. Dutina ústní je vstupní branou do těla, a když se o ni nestaráme, bakterie se mohou dostávat do srdce, cév i kloubů. Dentální hygienistka Karolína Jasmína Matějovská a zubní lékařka Kristýna Horvátová v pořadu CNN Prima NEWS vysvětlují, proč je prevence zásadní, jaké chyby Češi dělají nejčastěji a které mýty je potřeba jednou provždy zbourat.
Zdravé zuby a dásně nejsou jen estetickou záležitostí. Podle zubní lékařky Kristýny Horvátové z Dentaly Jasmin jsou ústa komplexním ekosystémem, ve kterém žije ohromné množství bakterií – dokonce více než v tlustém střevě. „Dutina ústní je vstupní brána do celého lidského těla. Pokud se o ni nestaráme, škodlivé bakterie pronikají krevním řečištěm dál a mohou způsobovat komplikace,“ vysvětluje. Nejčastěji jsou podle ní ohroženy srdce, cévy, klouby, ale i pacienti s cukrovkou nebo ženy v těhotenství. „Nově byla potvrzena souvislost i s Alzheimerovou chorobou a zvýšeným rizikem předčasného porodu,“ dodává.
Zánět dásní – nejčastější zánět v lidském těle
Málokdo si uvědomuje, že právě zánět dásní je vůbec nejrozšířenějším zánětem v organismu. Pokud tělo dlouhodobě bojuje se zánětem v ústech, oslabuje to celý imunitní systém. „Organismus je unavenější, hůře regeneruje, zpomaluje se metabolismus a člověk je náchylnější k dalším infekcím,“ upřesňuje Horvátová.
Jaké jsou nejčastější chyby
Dentální hygienistka Karolína Jasmína Matějovská upozorňuje, že lidé často používají příliš tvrdý kartáček nebo příliš silný tlak. To může vést k odhalování zubních krčků a následné citlivosti na studené, teplé či sladké. Velmi časté je i vynechávání mezizubních prostorů nebo jazyka, kde se také hromadí bakterie.
„Pacienti mívají pocit, že tvrdší kartáček znamená lepší čištění. Opak je pravdou – mohou si poškodit dásně i sklovinu,“ říká Matějovská.
Jak často chodit na dentální hygienu
Obecné doporučení zní – dentální hygiena dvakrát ročně. Záleží však na individuálním stavu. Některým lidem stačí návštěva jednou ročně, jiným jsou doporučeny tři návštěvy, zejména pokud nosí rovnátka nebo trpí parodontózou. „Ani při nejlepší domácí péči se člověk zubnímu kameni úplně nevyhne a ten už doma sám neodstraní,“ vysvětluje hygienistka.
Elektrický, nebo klasický kartáček
Podle Matějovské není rozhodující typ kartáčku, ale technika čištění. „Elektrický i manuální kartáček vám mohou pomoci – i ublížit. Záleží na správném používání,“ upozorňuje.
Proč škodí zubní plak a kartáček nestačí
Zubní plak je směsí bakterií a zbytků jídla. Má dva hlavní negativní účinky – způsobuje zánět dásní a zubní kaz, který je infekčním onemocněním. „Když se plak neodstraní, mění se na zubní kámen, který doma nevyčistíte. Musí ho odstranit hygienistka,“ připomíná Horvátová.
Mýty, které lidem škodí
Odbornice upozorňují na několik zakořeněných mýtů:
„Když mě zuby nebolí, je všechno v pořádku.“
Není. Malé kazy jsou jen ve sklovině – a ta nemá nervy. „Bolest přichází až tehdy, když je kaz velký a blíží se k nervu. V tu chvíli už je většinou pozdě,“ říká Horváthová. Právě proto je prevence zásadní.
„Vidím v zrcadle, že mám zuby čisté, tak hygienu nepotřebuji.“
Podle Matějovské to může být klam. Bakteriální povlaky a počínající záněty se často skrývají pod dásní nebo na zadních zubech. „V ordinaci to pacientům ukážeme zrcátkem – a bývá to často velké překvapení.“
„Čistím si zuby podle pravidla dvou: dvakrát denně, dvě minuty, dva centimetry pasty.“
Toto „pravidlo“ mezi pacienty koluje, ale je zavádějící. Podle hygienistky je potřeba čistit tak dlouho, dokud jsou zuby hladké – může to být kratší i delší. A množství pasty? „Dva centimetry jsou extrémně moc. Stačí velikost hrášku,“ upřesňuje.
Dentaly Jasmin: Hlavním cílem je zajistit, aby každý z pacientů opouštěl ordinaci s úsměvem na tváři. Zdroj: Se souhlasem společnosti Dentaly Jasmin
Od dětí po seniory: kdy začít a na co si dát pozor
Děti by podle odbornic měly navštěvovat dentální hygienu od tří let, ale mohou i dříve – hned při prořezávání prvních zoubků. Rodiče se naučí správnou péči a děti si zvyknou na prostředí.
U dospělých je důležitá prevence i proto, že některá onemocnění, například parodontóza, se dají pouze zpomalit, nikoli vyléčit. „Pacienti s parodontózou musí dodržovat opravdu maximální preciznost. Jakmile poleví, nemoc se znovu rozjede,“ varuje Horvátová.
V Dentaly Jasmin razí heslo, že dentální hygiena není o estetice, ale o zdraví. Zdravý úsměv je poté i zářivý úsměv.
Team Dentaly Jasmin Zdroj: Se souhlasem společnosi Dentaly Jasmin
Odbornice se shodují: správná dentální hygiena je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak chránit nejen zuby, ale i celkové zdraví. Zánět v ústech totiž není izolovaný problém – tělo na něj reaguje jako na jakýkoliv jiný zánět, a ten může dlouhodobě oslabit imunitu, energii i schopnost regenerace.
