Od domu jen 15 kilometrů, zavření krajů či návrat dětí do škol? Vláda změní pravidla

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) před několika dny varoval, že pokud lidé nebudou dodržovat opatření, nezbude vládě nic jiného než je přitvrdit. „Můžeme například, stejně jako okolní země, uvažovat o dalších překážkách pro setkávání lidí. Izrael, Slovensko a další státy zavedly například zákaz cestování dál než určitý počet kilometrů. Lze také omezit pohyb mezi kraji,“ prohlásil Blatný.

Podle informací CNN Prima NEWS má ministerstvo vnitra připraveno několik variant, o kterých bude vláda jednat. Jednou z nich je, že by se lidé nesměli vzdálit na více než 15 kilometrů od svého bydliště. Další verze návrhu počítají s tím, že by omezení platilo pro kraje, jiná varianta kalkuluje s okresy.

„Ministerstvo zdravotnictví musí říct, co přesně je potřeba,“ řekl CNN Prima NEWS ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Spousta lidí má trvalé bydliště na jiném místě, než kde skutečně žije. Podle Hamáčka návrh řeší i takové případy. Člověk by tak například nahlásil tři adresy – své momentální místo pobytu, trvalé bydliště a práci. Mezi těmito místy by se směl pohybovat bez omezení.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém nedělním pravidelném hlášení Čau lidi znovu apeloval na to, aby lidé nemoc nepodceňovali: „Pokud si řeknete, že to vyležíte, tak to nevyležíte, většinou to potom končí v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl.

Návrh na omezení pohybu mezi kraji ostře kritizovali hejtmani. „Zákaz cestování mezi kraji nás dost vyděsil. Za nás to není vhodná cesta. Nedokážu si představit, jak by se to vymáhalo. Obecně mi vadí způsob komunikace. Neustále se objevují nové nápady, neprodiskutované, odborně nepodložené. Vláda to tu vypouští jako balonky, takhle se to skutečně nedá dělat,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.

O omezení pohybu se mluvilo už dříve, kabinet ale k tak striktnímu opatření zatím nepřistoupil. Podle Blatného je problém v tom, že lidé jezdí do hor, kde se poté mnohem více šíří koronavirus.

Evidentní přitom je, že vláda poněkud tápe, pokud jde o další kroky. I proto se dá očekávat, že na pondělním jednání kabinetu bude těžké najít dohodu. Premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula například nedávno v ČT uvedl: „Jednoznačně budeme muset prodiskutovat další strategii. Ukazuje se, že bezbřehé zpřísňování skutečně už nemá jakýkoliv význam.“

Děti zpátky do školy?

Babiš na druhé straně prohlásil, že by se všechny děti měly do 1. března vrátit do školy. „Teď jde o naše děti, zkusme znovu být zodpovědní a domluvit se, že v nějakém čase, v řádu týdnů, za určitých podmínek pustíme postupně naše děti do škol. Je to samozřejmě velké riziko, ale musíme to podstoupit, protože škody, které pandemie zanechává na našich dětech, jsou obrovské,“ uvedl Babiš a k datu návratu do škol dodal: „Byl bych rád, kdybychom to vyřešili a našli takový termín, který bychom si asi všichni přáli, aby to nebylo později než 1. března. Nechci ale nic slibovat.“

Podobně se vyjádřila i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), i ona by děti zpátky v lavicích uvítala nejpozději 1. března. Zároveň si myslí, že je potřeba změnit vládní přístup: „Musíme přestat zakazovat, trestat a vyhrožovat a musíme lidi motivovat, než začne fungovat očkování,“ řekla Maláčová v nedělní Partii.