Pachuť olympijského snu: Od ničení habitatů po zabíjení psů

Na dopady olympijských her sice odborníci upozorňují dlouhodobě, kvůli stále vzrůstajícím obavám z klimatické změny jsou však nyní jejich hlasy víc slyšet. Kvůli dopadům na životní prostředí čínská olympiáda není trnem v oku jen bojovníkům za lidská práva, problém podle ochránců přírody představuje její zasněžená stránka. Zimní sporty totiž vyžadují velké množství sněhu, který v suchém podnebí není snadné získat ani udržet. Samotný Peking proto odborníci považují za naprosto nevhodné místo k pořádání takové události – zimní měsíce jsou zde totiž považovány za nejsušší z celého roku.

Výroba umělého sněhu vyžaduje ohromná množství vody a elektřiny, čímž přispívá ke zvýšení emisí. Podle odborných odhadů bude zasněžování na letošní olympiádě vyžadovat stovky milionů litrů vody, o kterou budou ochuzeni místní obyvatelé a především zemědělci, kteří již nyní bojují o každou kapku vody. Ze stejného důvodu byly kritizovány hry již v Soči (2014) a v Pchjongčchangu (2018).

Kromě toho ale ochránci přírody varují před ničením původních porostů a erozemi, které umělý sníh působí. Čínští představitelé se navíc dušují, že lyžařské areály budou používány i po skončení olympiády, čímž by se negativní dopady jejich působení jen násobily. A nejen to. Část sjezdovek má dokonce vést i skrz přírodní rezervaci Sungšan. Uvedla to americká stanice CNN, která analyzovala satelitní snímky. Po téměř čtyřicet let zde přitom byly chráněny zdejší lesy a louky i jejich biodiverzita.

Ničení přírody v sexy balení

I když se Čína brání tím, že provoz olympiády bude zaštítěn obnovitelnými zdroji elektřiny a vysazením nových stromů, aktivisté to považují za jasnou lekci v „greenwashingu“ – tedy snaze zastřít negativní environmentální obraz. Studie ukazují, že negativní dopady olympijských her na životní prostředí stále stoupají úměrně jejich rostoucí velikosti. Výstavba nových ubytoven a dalších zařízení pro čím dál větší počty sportovců i diváků představuje stále rozsáhlejší vliv na životní prostředí, zvířata i původní obyvatele. Zvláště kritizovány byly v tomto směru hry v Riu (2016) a Soči (2014), kde došlo k nezvratnému ekologickému narušení při výstavbě či likvidaci toxického odpadu. Soči se proslavilo i dalším nechvalným zásahem do života původních obyvatel – před samotnou olympiádou zde došlo k vybíjení pouličních psů.

Prestiž pořádání takové události často přehlučí i domácí opozici, která si uvědomuje důsledky tohoto počinu. Nicméně vědci se domnívají, že se blíží změna – ne však zcela dobrovolná. Se stoupajícím oteplováním planety bude v roce 2080 pořádání schopna jen osmina dosavadních hostitelů zimních olympiád. Citelnou změnu však pocítí i sportovci na letních hrách – jen pět procent vhodných měst bude dostatečně chladných pro vrcholový sport.