Čelní srážka vozu se stromem má většinou tragické následky Zdroj: Policie ČR
Na celkovém počtu nehod nemají až tak velký podíl, jejich následky jsou často fatální. Nehod, ve kterých figuroval strom, se mezi lety 2010 a 2021 stalo asi 43 tisíc.To sice představuje jen nepatrný zlomek z celkového počtu nehod, kterých bylo přes 1,1 milionu, ale poměr zranění nebo úmrtí je však přesně opačný. A vedle riskantní jízdy je na vině těchto nehod i poddimenzovanost vytížených cest II. a III. třídy. Nejen to vyplývá z analýzy Portálu nehod.
Za nehodami vždy samozřejmě stojí rizikové chování řidičů. Nejčastější příčinou je rychlá jízda, nebo nevěnování se řízení. Stromy jsou v tom sice „nevinně“, ale zas tak jednoznačné tvrzení to není. Z analýzy plyne, že rizikové jsou úzké silnice, které nejsou dimenzované na větší provoz. „Okolní porost těchto silnic druhé a třetí třídy není vždy udržovaný, jak by možná měl být. To nám v kombinaci s rizikovým chováním řidičů umožňuje detekovat konkrétní rizikové úseky srážek se stromy,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.
Ročně se stane v Česku v průměru přibližně 3 600 nehod, kdy auto nabourá do stromu. „V porovnání s celkovým počtem nehod v těchto letech (přes 1,1 milionu) se to nemusí zdát mnoho. Bohužel však nehody se stromy mají fatálnější následky. Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 % případů (pro srovnání u všech nehod v ČR je to 18,8 %), těžkým zraněním v 7,2 % (všechny nehody 2,7 %) a smrtí 3,2 % (všechny nehody 0,7 %). Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tis. Kč, což o 70 % převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná ‚pouze‘ o 60,5 tis. Kč,“ uvádí Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Co nabízí Portál nehod:
Portál nehod upozorňuje řidiče na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá. Na interaktivní mapě rizikových míst, která je jeho součástí, si mohou na své trase najít lokality, kde se stávají nejčastěji nehody.
Analytici DataFriends si při analýze rozdělili stromy do dvou skupin. Rizikové jsou ty, kde hlavní příčinou nehody byla riziková jízda a následný náraz do stromu. Typicky jde o přímý náraz jednoho vozu do stromu, kdy řidič nezvládl řízení. U ostatních nehod je srážka se stromem až sekundární. Například, když při střetu dvou aut je jedno odmrštěno na strom. Analytici při rozdělení nehod do těchto dvou skupin vycházeli z popisu nehod Policií ČR.
Vývoj počtu nehod se stromy 2010 - 2021 Zdroj: Portál nehod
Vývoj počtu nehod se stromy 2010 - 2021 Zdroj: Portál nehod
„Pozitivní zprávou je, že počet nehod s rizikovými stromy dlouhodobě klesá. Zatímco například v roce 2012 jich bylo 942 (jde o největší počet za posledních deset let), tak v loňském roce to bylo 617 nehod. Může za tím být kultivace prostoru kolem silnic a pravidelnější údržba. To by mohla být cesta, jak tyto nehody dál snižovat,“ doplňuje Jedlička z České kanceláře pojistitelů.
Proč řidiči bourají do stromů
Nejčastěji končí srážkou se stromem vozy, které řídí mladí řidiči. Až téměř čtvrtinu nehod zaviní řidiči do 25 let. Jednoznačně nejčastější příčinou srážky s rizikovým stromem je u mladých řidičů rychlá jízda. Naprosto dominuje věkové skupině do 25 let. S věkem naopak stoupá podíl nehod se stromem, kde se řidiči nevěnovali řízení. Z vyšetřování příčin jednotlivých nehod vyplynulo, že se věnovali více mobilu nebo dítěti ve voze.
Počet nehod, kdy řidiči končí s automobilem ve stromě, každoročně narůstá s přicházejícím podzimem. Podle dat DataFriends dochází k prudkému růstu nehod s rizikovými stromy v říjnu a kulminuje v prosinci (v letech 2010–2021 se stalo v posledním měsíci roku 892 nehod). Na vině je patrně tma, únava řidičů a náledí. Nejméně se v průběhu roku pak bourá s rizikovými stromy v dubnu
„Pokud se podíváme na vývoj počtu nehod v průběhu dne, tak dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní, to je z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba. Pak během dne klesá a vyskočí opět mezi 14.00 až 17.00. Souvislost s cestováním za prací je zřejmá,“ okomentoval zjištěná data Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
Rizikové silnice II. a III. třídy
A na kterých silnicích si dát na stromy pozor? Podle analytiků Portálu nehod to jsou jednoznačně silnice II. a III. třídy kolem velkých aglomerací. „Příkladem může být silnice č. 101, která funguje jako jakýsi neformální obchvat Prahy. Hustota dopravy, na niž tato a podobné silnice nejsou dimenzovány, často úzké jednoproudé úseky, které jsou lemované stromy nebo vedou zalesněnými úseky, a někdy i podceněná údržba okolí silnic. To vše je kombinace, která z nich pro řidiče dělá velmi nebezpečná místa, kde často dochází ke střetům s nerizikovými stromy – například při předjíždění, nevěnování se řízení apod.,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
Pokud jde o konkrétní místa, kde dochází často k nehodám se stromy, tak ty spojují podle analytiků Portálu nehod dva rizikové faktory. Jde o místa lemovaná stromořadím či zalesněním velmi často s prudkou zatáčkou, tzv. „šikanou“, kde automobil vystřelí nepřiměřenou rychlostí a dojde ke srážce se stromem.
