Meč Jana Žižky je v Praze
Po 400 letech se do Česka vrátil meč českého vojevůdce Jana Žižky. Ze Švédska dorazil za přísných bezpečnostních opatření. Při příležitosti 600. výročí Žižkova úmrtí bude zbraň vystavena v Betlémské kapli, a to pouze v sobotu a v neděli.
Jen málo Čechů mělo v posledních desetiletích příležitost vidět meč připisovaný Janu Žižkovi z Trocnova. Jedním z nich byl například prezident Václav Havel, který si ho prohlédl při oficiální návštěvě Švédska. Pro českou veřejnost nyní půjde o úplně první příležitost.
ČTĚTE TAKÉ: Proč už nestavíme přehrady? Jsou prodělečné. A u velkých povodní nás nespasí, říká památkář
Meč zatím čekal v bezpečnostní schránce, v pátek dopoledne ho odborníci vyjmou a umístí do vitríny. „Je to kvůli aklimatizaci, kvůli vyrovnání teplot, aby se na něm nevysrážela voda a nedošlo k následné korozi,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Erik Šilhavý z pražské diecéze Československé církve husitské. Meč se do Česka dostává poprvé od chvíle, kdy ho v roce 1648 získali Švédové jako válečnou kořist. Vystaven bude pouze v sobotu a v neděli v Betlémské kapli, kde v pátek proběhne slavnostní zahájení oslav 600. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova.
Žižka mezi loupežníky. V českém lese přepadávali hrdlořezové, mstitelé i grázl s velkým G
O Janu Žižkovi se běžně traduje, že byl před husitskými válkami lapkou. Není to ale úplně pravda, byť svého času skutečně patřil k obávané tlupě Matěje Vůdce. Proč nelze hrdinu současného hitu českých kin nazývat loupežníkem? A kdo z jeho krajanů naopak bezesporu patřil k nejstrašlivějším hrdlořezům? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik a etnolog Adam Votruba, který o loupežnictví ve střední Evropě napsal knihu.
Jejich součástí bude mimo jiné husitská mše a výstava takzvané čáslavské kalvy, což by měl být kosterní pozůstatek slavného vojevůdce. „Lebka má charakteristické znaky, které jsou připisovány Janu Žižkovi. To znamená sečné zranění, které mělo za následek oslepnutí a deformaci obličeje a na druhém oku stopy po vyhojeném hematomu,“ popsala historička Jana Kobrlová.
Nicméně všechna vypodobení Jana Žižky jsou podle archeologa Filipa Velímského spíše představou lidí o tom, jak mohl vypadat. „Ale nepřinášejí realistický portrét této historické osobnosti,“ uvedl. „Vyobrazují ho totiž většinou autoři, kteří ho sami nikdy neviděli. Tvorba podobného vizuálu je velice problematická, byť se o to antropologové v minulosti pokusili,“ řekl.
„Šance dozvědět se o Janu Žižkovi něco více je malá, budeme se muset smířit s tím, že Žižka vždycky bude kontroverzní postavou. Nikdy nebudeme moci zřejmě stoprocentně říci, jaký byl, jak vypadal a kde je uložen,“ dodal Velímský.
Kulaté 600. výročí si letos po celý rok připomínají i v archeoskanzenu v Trocnově v jižních Čechách, odkud Žižka pocházel. „Je to spojeno s velkým projektem Jan Žižka na jihu Čech 600 let. Probíhá tu cyklus workshopů, edukačních dílen a odborných přednášek, k tématu se vyjadřují i ti největší odborníci,“ uvedl Lukáš Faktor z Jihočeského muzea.
Archeoskanzen je otevřen až do konce října. „Poslední možnost přijít sem na komentovanou prohlídku mají lidé 28. října,“ doplnil Faktor.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tragédie, která dodnes děsí. Tsunami v Dolomitech bylo jako atomovka, zemřely tisíce lidí
