Veterináři varují české chovatele před nárůstem rizika šíření ptačí chřipky. Na podzim migrují stěhovaví ptáci, nákaza se šíří v západním Rusku a Kazachstánu, kudy vedou trasy divokých vodních ptáků mířících do Evropy. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Chovatelé by podle veterinářů měli dodržovat pravidla biologické bezpečnosti. „Je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Podezřelé úhyny drůbeže je třeba hlásit krajským veterinářům.
Loni se v ČR vyšetřilo na tuto chorobu 104 nalezených uhynulých volně žijících ptáků, u žádného se virus nezjistil. „V chovech drůbeže bylo v minulém roce vyšetřeno 3 910 vzorků krve pocházejících z 274 různých hospodářství. Ve vzorcích krve z 20 hospodářství byly zjištěny protilátky proti této nákaze, svědčící o tom, že drůbež přišla v minulosti s virem do styku,“ dodal Vorlíček. Nešlo ale o nebezpečné subtypy chřipky, nepřijala se proto žádná opatření.
Ptačí chřipka se letos objevila v lednu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v domácím chovu s 15 kusy drůbeže. V únoru se v komerčním slepotickém chovu zlikvidovalo 7 000 krocanů a 130 000 brojlerů.
Viry ptačí chřipky jsou běžné u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 potvrzený v komerčním chovu je nebezpečný pro ptáky, lidem neublíží.
V ČR se ptačí chřipka kromě letošního roku předtím objevila po deseti letech v roce 2017 a také tehdy zasáhla i další evropské země. V Česku bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 000 ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.