Proč je důležité chránit přírodu a recyklovat


Nejsou to jen nevzhledné hromady odpadků, co hyzdí přírodu. Zanechané plastové lahve, plechovky, sáčky nebo skleněné střepy jsou tichými zabijáky – obzvlášť pro divoká zvířata. Záchranné stanice každoročně řeší desítky případů, kdy se zvíře stalo obětí lidské bezohlednosti. Přitom stačí tak málo – vytřídit, recyklovat a hlavně si svůj odpad odnést zpět z výletu domů.

Smrtící plechovky: Odpad, který zabíjí

Odhozená víčka od plastových lahví anebo plechovka se může zdát jako banalita. Ve skutečnosti ale představují smrtící past – a nejen pro volně žijící zvířata. V přírodě i městském prostředí se plechovky stávají nástrahou, ze které často není úniku. Příkladem je případ lišáka, který se pokusil vyhledat potravu uvnitř odhozené plechovky. Hlava mu však zůstala zaklíněná a bez pomoci by zemřel vyčerpáním. Jeho záchrana trvala veterinářce tři hodiny – kromě odstranění plechovky musela vyčistit hluboké rány, odstranit parazity a podat antibiotika. „Tohle je typický případ,“ potvrzuje Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy. „Děje se to u lišek, toulavých psů, koček, ježků. Zvíře hledá potravu, strčí dovnitř hlavu a už ji nevytáhne.“


A případy podobné tomuto přibývají. Ježek zaklíněný v plechovce je podle pracovníků středočeské záchranné stanice „klasika“. Zvíře se dostane dovnitř, propadne panice a, pokud ho nikdo nenajde, končí to vyčerpáním nebo smrtí hladem a žízní. Nedávno dokonce zachraňovali i ptáka, který se zasekl hlavou v plastovém víčku – zranění si vyžádalo odstranění oka. Smrtící pastí jsou plechovky a láhve i pro hmyz. Lidé si často užívají piknik v přírodě, ale odpad už si s sebou neodnesou. Láhve a plechovky od nedopitých nápojů jsou lákadlem pro chrobáky, kteří si pochutnávají na zbytcích. Většinou se ovšem již nedostanou ven a uhynou v plechovkách.


Nebezpečí ale nehrozí jen divokým zvířatům. Plechovku může najít i váš pes při venčení. Ostré hrany znamenají riziko poranění, navíc se v kovovém obalu často drží zbytky nápojů či potravin, které zvířata lákají.

„Událost byla oznámena na tísňovou linku hasičů. Majitel ještě předtím, než kontaktoval hasiče, volal veterináři, a ten mu v žádném případě nedoporučil plechovku kočce z hlavy násilně odstranit. K události proto vyjeli profesionální hasiči z Prostějova, kteří kočku chytili a nůžkami na plech konzervu opatrně rozstřihli. Kočka tak konečně dostala hlavu z nedobrovolného vězení. Hasiči ji následně předali majiteli,“ popisují další případ hasiči z Olomouckého kraje.


Rizika však nekončí u mechanických zranění. Plechovky, stejně jako další obaly, se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Plasty se rozpadají na mikroplasty a kontaminují půdu a vodu. Hliníkové obaly při rozkladu uvolňují těžké kovy. Zvířata je mohou omylem spolknout nebo se jimi zranit. Každý kus odpadu tak představuje ekologickou i etickou hrozbu.

Nepohazujte odpadky a plechovky, vždy sešlápněte, aby do nich zvíře nemohlo vlézt, a recyklujte.

Co děláte s plechovkami a plastovými obaly po použití?

Jak pomáhá recyklace

Výroba jedné plechovky začíná těžbou bauxitu, což je proces, který ničí původní biotopy a způsobuje erozi či znečištění vod. Navíc výroba hliníku spotřebuje obrovské množství energie a produkuje značné emise skleníkových plynů. Z hlediska dopadu na životní prostředí patří hliník mezi nejhodnotnější materiály k recyklaci. Jeho opětovné zpracování totiž přináší až 95% úsporu energie oproti výrobě z primárních surovin. Každý recyklovaný hliníkový obal zároveň snižuje potřebu těžby bauxitu – suroviny, z níž se hliník běžně vyrábí. Přestože se hliník používá už více než sto let, 75 % veškerého kdy vyrobeného hliníku je stále v oběhu. Je to materiál s trvalou hodnotou a prakticky nekonečnou recyklovatelností – při recyklaci totiž neztrácí své vlastnosti. Tím vším přispívá ke snižování emisí CO₂, odlehčuje skládkám a šetří naši planetu.

Co se s odpadem děje poté, co ho vhodíte do kontejneru?

Můžeme si myslet, že odpad po vhození do kontejneru „zmizí“. Ve skutečnosti tím však celý proces teprve začíná. Už na moderních třídicích linkách – například provozovaných v Česku firmou Marius Pedersen – se jednotlivé materiály, jako papír, plasty, sklo i kovy, oddělují pomocí technologií specializovaných právě pro daný druh suroviny. Z plechovky se tak může během několika týdnů stát nová kovová slitina, z plastové lahve třeba vlákno pro mikinu nebo nový obal. Hliník navíc má výrazně nižší energetickou náročnost recyklace – až o 95 % méně energie než výroba z rudy.

Malé kroky, velká změna

Další dobrá zpráva je, že plechovky nyní patří i do žlutých kontejnerů na plasty – stačí, aby měly žluté víko nebo označení pro kovy.

Jak správně třídit plechovky – krok za krokem

  1. Vylijte zbytky nápoje – plechovka nemusí být dokonale čistá, stačí ji rychle opláchnout.

  2. Stlačte, pokud chcete ušetřit místo – ale není to povinnost.

  3. Vhoďte do šedých nebo do žlutých kontejnerů (nebo do sběrného dvora).

Třiďte odpad. Sdílejte informace. A když příště potkáte v lese odhozenou plechovku, zvedněte ji. Pro jednoho je to vteřina, pro ježka to může být otázka života.