okupace Československa

Rusko je agresor, má to dokonce ve svých genech. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl Miloš Zeman s tím, že Rusku nedůvěřuje od roku 1968. Exprezident se během vysílání rozpovídal o výhodách, které Česku přináší členství v NATO a EU. V případě Evropské unie Zeman zmínil, že „jenom totální idiot by se vzdal tohoto struku, z něhož prýští tak dobré mléko“.

V sobotu ve věku 93 let zemřela Dana Herrmannová. Byla jednou z prvních slovenských televizních hlasatelek. Důležitou roli sehrála během srpnové okupace Československa. Po událostech z roku 1968 pak měla na více než 20 let zakázáno působit v Československé televizi.

Nedělní Partie Terezie Tománkové nabídla ostrý střet ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a předsedy SPD Tomia Okamury. Ten kritizoval výdaje kabinetu na podporu Ukrajiny. Vládní představitel v reakci na to o opozičním politikovi řekl, že kdyby byl v politické funkci za okupace Československa v roce 1968, jako první by podepsal tzv. Moskevský protokol. Okamura se bránil, že sám prý pochází perzekvované rodiny.

Z rozestavěného hotelu Slovan padaly na okupační tanky cihly a 21letý dělník Bartolomej Horváth rozbíjel lopatou tankové periskopy. Československé Košice se 21. srpna 1968 postavily k sovětské invazi s nečekanou bojovou odvahou, Praha zase vedla aktivní odpor u rozhlasu, kde vyrostla barikáda. „V Česku se dnes o oběti z Košic asi příliš nezajímáte, ale prvního zastřeleného jsme podle všeho měli právě u nás,“ vypráví pro CNN Prima NEWS pamětník a badatel Štefan Lazorišák. A posmutněle dodá: „Jako Slovák se teď stydím, že naše vláda dělá kolaborantskou politiku právě s Ruskem. A sovětskou okupaci z roku 1968 vlastně nijak oficiálně nepřipomíná.“

Učebnice, historikové i politici považují za jeden z nejtragičtějších dnů v československých dějinách 15. březen 1939 – první den nacistické okupace. „Dovolil bych si polemizovat, protože jako jeden z nejdramatičtějších dnů našich moderních dějin vnímám už 14. březen 1939. Podobný den, který by byl nabit tolika událostmi a s tak fatálním dosahem, se zatím neopakoval,“ říká Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny II. světové války a Protektorátu Čechy a Morava. A události staré 85 let v druhorepublikovém Česko-Slovensku podrobně rekapituluje pro CNN Prima NEWS.

Třetí československý prezident Emil Hácha prožil první den ve funkci 1. prosince 1938. Právě před 85 lety poděkoval za své zvolení v pražské katedrále sv. Víta, kde nechal sloužit slavnostní Te Deum. Jeho předchůdci Masaryk a Beneš za své zvolení Bohu neděkovali, Hácha se ale na rozdíl od nich hlásil ke katolické víře. Zvolen byl za nešťastné mezinárodní situace a musel počítat i s tím, že se jednou pokoří před Hitlerem. „Hácha se prezidentem stát nechtěl, ale přijal tento úkol jako službu vlasti,“ říká pro CNN Prima NEWS českobudějovická historička Marie Ryantová.

Na bývalou první dámu Livii Klausovou čekalo během letošního roku několik významných jubileí. V samém závěru července oslavila polokulaté 55. výročí svatby s exprezidentem Václavem Klausem. Několik týdnů předtím ještě stačila navštívit se svými vnuky filmový festival v Karlových Varech. V pátek 10. listopadu navíc slavila úctyhodné 80. narozeniny. S matadorem české politiky se seznámila při studiích na vysoké škole, přičemž jí podle jejích slov učarovala „jeho výřečnost a krása“. Na svatbu to sice delší dobu nevypadalo, ale nakonec k ní přece jen došlo. Svou roli v tom však sehrály prstýnky z Egypta.

Ruský prezident Vladimir Putin označil na fóru ve Vladivostoku intervenci sovětských vojsk v Maďarsku 1956 a v Československu 1968 za chybu. Informovala o tom ruská média. Západ podle Putina dělá nyní ve své zahraniční politice stejnou chybu jako Sovětský svaz. O invazi na Ukrajinu, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022, se však šéf Kremlu nezmínil.

Děkujeme, nikdy nezapomene. České republice to ve speciálním videu vzkázalo kyjevské vedení. Ukrajina, která se přesně rok a půl nepřetržitě brání ruské invazi, u příležitosti vlastního Dne nezávislosti rozesílá děkovné vzkazy svým spojencům a podporovatelům. U Česka Ukrajinci vedle současné vojenské pomoci zmínili i sovětskou okupaci z roku 1968, Václava Havla či Karla Kryla.

Během srpnové okupace se v roce 1968 vojska Varšavské smlouvy na řadě míst setkávala s tuhým odporem ze strany Čechoslováků. Horníci v příbramských uranových dolech například vyhlásili stávku pod heslem Ani gram uranu okupantům. Nejednalo se přitom o spontánní reakci pracovníků, nýbrž organizovanou akci ze strany vedení. Podle ředitele místního Hornického muzea Josefa Velfla je možné tehdejší kampaň vnímat jako „významný, ekonomicky podmíněný projev odporu u nás“, jelikož dodávka radioaktivního materiálu hrála klíčovou roli při výrobě jaderných zbraní. Šéf dolu Karel Boček byl za svolání protestu později odsouzen ke 13 letům odnětí svobody.

Rusové byli už 15. srpna přesvědčeni, že dojde k okupaci Československa. Když dorazila vládní delegace do Moskvy, Husák jako jediný komouš na Brežněva vyjel. K 55. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa to v pořadu Nový den řekl hudebník a aktivista Michael Kocáb. Ve vysílání CNN Prima NEWS také srovnal tehdejší události s dnešním děním na Ukrajině. Ze strany Ruska je podle něj možné očekávat především „lež a úskoky“.

Ruská armáda začíná posílat na Ukrajinu i stařičké tanky T-54 a T-55, které se zúčastnily sovětské invaze do Prahy v roce 1968. Informoval o tom ukrajinský major v záloze Oleksij Hetman, podle kterého jsou tyto tanky většinou ve špatném technickém stavu. Rusko je vytahuje ze skladů, aby vybavilo nové brance.