Je to unikát, jakých v Česku mnoho neuvidíte. Oltář sestavený ze stovek lidských kostí a lebek skrývá márnice u kostela svatého Jakuba v Letařovicích na Liberecku. Kostnice běžně sloužily na hřbitovech jako sklad starých kostí vykopaných z hrobů, v nichž bylo nutné uvolnit místo novým nebožtíkům. Umělecká díla ale z lidských pozůstatků vznikala jen výjimečně. Ne každému se takové zacházení s lidskými kostmi a lebkami líbí, v době vrcholícího baroka to ale naši předkové nevnímali jako něco morbidního.
Rozměrný oltář z lebek a kostí najdete v nenápadném domku v rohu letařovického hřbitova. Stavba sloužila jako márnice, v níž nebožtíci čekali na uložení do hrobu, a současně jako kostnice. „Kostnice bývaly na hřbitovech běžné. Byl to takový prostředek, jak udržovat hřbitov, sanitovat ho, protože hroby byly přeplněné ostatky za staletí. Takže šlo o místo, kam se ukládaly vykopané, již zvětralé kosti, většinou pod úroveň podlahy,“ vysvětluje Jan Havelka, šéf spolku Dubáci.
V Letařovicích ale kosti skryté nezůstaly. Zdejší kantor se v roce 1770 rozhodl, že zde vytvoří oltář po vzoru už tehdy proslavené kostnice v Sedlci u Kutné hory. Bylo z čeho stavět, v té době totiž původně mnohem rozlehlejší hřbitov musel údajně z velké části ustoupit polím, aby noví usedlíci získali obživu, vypráví zdejší kostelník Zdeněk Pýcha. „Aby se pozůstatky neznehodnotily, odvezly se do kostnice. A na památku se postavil oltář z kostí a lebek. Jde o dřevěnou rámovou konstrukci postupně vyplňovanou kostmi, které jsou ještě vázány drátem,“ ukázal detaily oltáře v pořadu Prima Česko.
Podobných oltářů zřejmě v českých zemích vzniklo více, do dnešní doby se ale dochovaly jen výjimečně. I ten letařovický musel čelit hned několika pokusům o zrušení. „Ve třetí třetině osmnáctého století to pro pozdně barokního věřícího člověka bylo to nejlepší, co s kostmi mohl udělat. Zkrátka šlo o místo, kde se setkávali s předchozími generacemi. V pozdější době, hlavně v devatenáctém století, se na to dívali zcela jinak a objevilo se několik pokusů oltář zrušit,“ vykládá Jan Havelka.
Dnes oltář neohrožují jeho kritici, ale bortící se konstrukce samotné stavby. Proto zde už od podzimu probíhá rekonstrukce, při níž musejí být dělníci maximálně opatrní. Peníze na opravu shání parta místních patriotů, kteří se rozhodli, že unikátní památku zachrání i pro další generace.
