On-line učitelka: Je to práce na dva úvazky, ale všichni už umí číst, psát a počítat

„Baf!!! Kdo se nelekl, neumí číst.“ S takovým nápisem na tričku pózovala tento týden učitelka Klaudie Lišková před kamerou v notebooku. A prvňáčci průpovídku museli bezchybně přečíst, jinak by neprošli přezkoušením na závěr on-line výuky. Ta pro kantorku stejně nekončí. Ve třídě má dvacet dětí, do školy v pondělí 25. května nastoupí jen třináct z nich. Ostatním se bude muset věnovat i dál přes počítač. Odpoledne, ve volném čase.

Byla to zkušenost k nezaplacení. A to doslova. Zatímco před vyhlášením nouzového stavu Klaudie Lišková učila žáky první třídy čtyři hodiny denně, on-line výuka zabrala mnohonásobně víc času. A bez nároku na mimořádný příplatek, který by poslalo ministerstvo školství. „Všichni jsme se museli naučit dělat on-line přenosy, děti i já. Napřed jsem svých dvacet prvňáčků zkoušela učit hromadně, to byl obrovský chaos,“ vypráví zkušená kantorka, která na prvním stupni učí čtvrt století. Aktuálně na vesnické škole v Kozmicích na Opavsku.

S každým žákem se učí zvlášť

V Kozmicích stojí budova školy, dva měsíce ale Klaudie Lišková vyučuje z pokojíku v prvém poschodí svého domku v sousedních Bohuslavicích. Reportér CNN Prima NEWS sledoval tento týden závěrečné „on-line zkoušky“, které si připravila, než v pondělí 25. června její žáci opět usednou do školních škamen. Každého školáčka si přes obrazovku notebooku pořádně proklepla. Individuálně. Jak už bylo řečeno, původní pokus o hromadnou on-line výuku skončil něčím jako organizovaným chaosem. Na obrazovce viděla dvacet štěbetajících portrétů, s nimiž mnoho nesvedla. „Pak jsem udělala skupinky po pěti, pořád to nebylo ono. Už na konci března jsem se proto rozhodla učit každého žáka samostatně.“ A to je práce na dva úvazky, s přípravami skoro na celý den.

„Ahoj, Kájo. Vidíme se dobře?“ Zahajuje kozmická kantorka on-line hodinu v přítomnosti reportéra, zrovna přišla na řadu prvňačka Kája. „Přečti si pozorně, co mám na triku,“ zapózuje před kamerou. Žákyně poctivě přeslabikuje celý nápis. „Baf!!! Kdo se nelekl, neumí číst,“ čte bezchybně. A učitelka Lišková se zeptá: „Už se bojíš?“

Odklad výuky? To si nedovedu představit

„Bojím,“ odpovídá Kája. Obě se smějí. Pedagožka si právě ověřila, že Kája skvěle čte. Ne všichni kantoři z prvních tříd v posledních dvou měsících pracovali s podobným zápalem. Někdo na výuku takříkajíc „hodil bobek“ a hlavní díl práce nechal na rodičích, kterým jen rozdal úkoly. Jiní se o on-line výuku poctivě pokoušeli, ale uspěli jen částečně. Mnohé děti doma nemají přístup k počítači, hlavně ty ze sociálně slabých rodin anebo vyloučených lokalit, někdy byl problém čistě technický s on-line připojením. „Asi jsem měla štěstí, že mám připojených všech dvacet prvňáčků,“ je ráda učitelka z Kozmic.

Ministerstvo školství přitom učitelům prvních tříd vzkázalo, že část výuky lze odložit do dalšího ročníku. „Nedovedu si představit, že by moji prvňáčci neuměli v červnu číst, psát a základní počty,“ říká Lišková. To by po čtvrtstoletí praxe považovala za profesní selhání. Její svěřenci musí znát písemnou i tiskací abecedu a počítat do dvaceti. „Kdybych je nenaučila všechna písmena před prázdninami, ve druhé třídě by to byla velká brzda.“

Sčítání, psaní, domácí úkoly, básnička

Když žákyně Kája přelouská nápis na tričku, učitelka se hned nepouští do dalšího zkoušení. „Musím si s dětmi také normálně promluvit,“ říká. „Tak co jsi dělala včera, Kájo?“ vyzvídá. „Byla jsem u tety a nejlepší na tom bylo, že jsme tam se sestřičkou měly lesní vílu. Ta nám přinesla mapu k pokladu a my jsme pak našly plno sladkostí,“ spontánně vypráví.

Víc než pět minut však s podobnými hovory nelze ztrácet. „Sčítání a počítání, to už dávno těžké není,“ recitují záhy společně básničku, která je úvodem do matematiky. „Hlavička se zamyslí, a pak všechno vyčíslí.“ A už jdou na to, začíná pětiminutovka: 11+4, 15–5, 14+4, 19–5, 10–10, 11–10, 18+0. Kája odpovídá rychle a bezchybně. „Počítala jsi jak závodník, dostáváš ode mě jedničku s hvězdičkou. Máš radost?“ Kája se usměje a rozpačitě špitne: „Hmmm.“

„A protože jsem nejen liška mazaná ale i liška zvědavá, chci teď vidět tvůj úkol v písance,“ využívá učitelka Klaudie své příjmení k odlehčení výuky. Kája otočí domácí úkol směrem k webkameře. „Bláto, obilí, hasič hasí, nosič nosí…“ kontroluje se úkol. A je to na jedničku. „Proč jako jen jednička?“ Brání se Kája. Schází jí hvězdička. „Tak mi tu písanku ještě ukaž a já ti to povím. Za prvé ti trošičku utíká velké H, trochu moc si zašpičatěla první kopeček,“ vysvětluje kantorka a přidá i další kritické poznámky.

Následuje gramatika. Zkouší se význam tečky, otazníku a vykřičníku. Učitelka prověřuje znalosti formou hry. Když vysloví tázací větu, Kája se musí zakroutit jak otazník. Když rozkazovací, musí se postavit do pozoru jak voják. Pak přijde na řadu prvouka, procvičují se měsíce. Čas je i na básničku, kterou se Kája musela naučit zpaměti, to je opět jednička s hvězdičkou. A to už se vyučovací hodina blíží ke konci, na on-line výuku netrpělivě čeká další prvňáček.

Nejnáročnější školní rok

Partnerství mezi vesnickým učitelem a žáky přitom nekončí výukou. Dobrý kantor je dětem k dispozici vlastně kdykoliv. Vždyť dříve platilo, že farář, lékař a učitel jsou v dědině nejdůležitějšími osobami. „Posílají mi své obrázky, jedna žákyně třetí třídy teď dokonce píše román, který musím komentovat. Nouzový stav ji hodně vyvedl z míry, skoro by se dalo mluvit o depresích, ale díky té knížečce se z toho pomalu dostává,“ vypráví Lišková a cituje z dětského románu.

Podle manuálu ministerstva školství nemusejí kantoři od pondělí 25. května nutně trávit celou výuku ve třídě a mohou děti předat asistentům, aby se mezitím mohli věnovat on-line výuce dětí, které do lavic neusedly. Pedagogická komora takový pokyn kritizuje, protože nedává smysl a je to doporučení typu „kočkopes“. Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi se dokonce nechal slyšet: „Pak nepůjde o výuku, ale spíše o hlídání jako ve školní družině.“ Učitelka Klaudie Lišková se bude prvňáčkům v lavicích věnovat stoprocentně a on-line výuku si nechá na odpoledne. Nejnáročnější školní rok, jaký zatím během své letité praxe zažila, zůstane celodenním zápřahem až do konce června.

Tagy: