Jaký je teď nejtěžší úkol základních škol? Odpovídá ředitel jejich asociace

INTERVIEW: Otevírají se školy

INTERVIEW 11.5.2020

Ústup koronaviru v Česku a další rozvolňování restriktivních školských opatření. Žáci devátých tříd mohou od pondělí v rámci přípravných kurzů na přijímací zkoušky opět do škol, i když za bezpečnostních a hygienických opatření určených ministerstvem školství. Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Michala Černého je potřeba pokyny rozdělit na ty, které jsou opravdu nezbytné a ty, které jsou zbytné. Vodítkem má být ministerský manuál. Jaký nejnáročnější úkol teď školy čeká? K čemu bude sloužit izolovaná místnost – takzvaná marodka?

„Rozdělovali jsme deváťáky do skupin, finalizovali jsme hygienické podmínky,“ uvedl prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy základní školy v Klánovicích Michal Černý v pořadu Interview ohledně posledních kroků, které bylo potřeba zařídit. Dodal také, že se školníkem rozmisťovali lavice, aby dosáhli požadovaných vzdáleností podle návodů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Černý poznamenal, že i když chtěl respektovat obrázkové ministerské návody, museli v jeho škole zvolit jiný půdorys lavic, a to vzhledem k menšímu rozměru tříd, v nichž budou umisťovat žáky devátých tříd, kteří mohli v pondělí poprvé navštívit školu v rámci přípravných kurzů na přijímací zkoušky na střední školy.

„Přijímací zkoušky jsou něco, co by se mělo nahradit něčím jiným. Dítě by se na přijímací zkoušky mělo připravovat devět let, co chodí do školy,“ odpověděl Černý moderátorce Martině Kuzdasové k problematice přípravných kurzů. Dítě se podle něj nezačíná na přijímačky připravovat až přípravkovým kurzem.

Čeká školy zatím nejnáročnější úkol?

Zatím nejnáročnější úkol ale základní školy čeká 25. května, kdy se do lavic za speciálních hygienických podmínek vrátí žáci prvního stupně.

V exkluzivním průzkumu CNN Prima NEWS rodiče s dítětem na prvním stupni základních škol, co se týká nástupu 25. května, odpověděli, že „ano, dítě pošlou“ v 29 procentech případů, „spíše pošlou“ v 33 procentech, „spíše nepošlou“ v 26 procentech a „ne, nepošlou“ ve 12 procentech.

Sám Černý na své základní škole odhaduje podíl dětí, které nastoupí zpět do školy mezi 15 až 40 procenty, konkrétně odhaduje asi 25 procent. Dvě třetiny rodičů, kteří chtěli dát dítě do školy, podle něj své rozhodnutí přehodnotili ve chvíli, kdy zjistili, že je nebudou učit třídní učitelé.

Mohou se žáci přidat k fyzické výuce i později?

Podle pokynů v manuálu MŠMT by se děti, které původně z nějakého důvodu do školy nenastoupily, neměly přidávat později, uvedl Černý. Předpokládá však, že když bude ve skupině místo, tak „v takovémto případě přimhouříme oko, ale nikdo to po nás nemůže chtít.“

Šéf Asociace ředitelů základních škol rovněž pravil, že je potřeba pokyny rozdělit na ty, které jsou opravdu nezbytné a ty, které jsou zbytné. Jak na to? V manuálu ministerstva školství je v textu někde psáno „musí“ a někde „mělo by“, což je určitá indicie. A jedno podstatné pravidlo, proč to celé děláme? „Proto, abychom zabránili přenosu koronaviru a nějakým rozumným způsobem zabezpečili vzdělání,“ poznamenal Černý. Především je třeba zabránit potenciálnímu přenosu koronaviru ze skupiny do skupiny, aby šla do karantény jen jedna skupina.

Jak bude reálně vypadat rozdělení dětí do oddělených skupin a jejich pohyb po škole? K čemu bude izolovaná místnost – takzvaná marodka? Nebo proč vypnuli školní zvonění? Odpovědi jsou v přiloženém díle Interview.

Tagy: