Tržnice Huanan v čínské metropoli Wu-chan Zdroj: iStock
Pandemii nemoci COVID-19 s největší pravděpodobností odstartovala zvířata prodávaná na trhu v čínském Wu-chanu. Shodují se na tom dvě nejnovější vědecké studie.
I přes to, že každá ze studií používá jinou metodologii, obě docházejí ke stejnému závěru: epicentrem onemocnění COVID-19 byl takřka jistě trh se zvířaty Huanan v centru čínské metropole Wu-chan. Studie byly publikovány ve vědeckém časopisu Science.
V jedné z nich vědci z celého světa použili mapovací nástroje a zprávy ze sociálních síti k provedení prostorové a enviromentální analýzy. I přesto, že „přesné okolnosti zůstávají a zřejmě zůstanou neznámé,“ virus byl pravděpodobně přítomen v živých zvířatech prodávaných na trhu koncem roku 2019. Zvířata jsou na trzích uměle držena příliš blízko sebe, snadno si tak vyměňují vzájemné viry a bakterie. Studie však nehovoří o tom, který druh zvířete byl prvním přenašečem. „Všech osm případů COVID-19 zjištěných před 20. prosincem pocházelo ze západní části trhu, kde se prodávali i savci,“ uvádí analýza.
— Michael Worobey (@MichaelWorobey) February 26, 2022
Vědci zmapovali nejranější případy koronaviru u lidí, kteří neměli s trhem žádné spojení, pouze blízko něj žili nebo pracovali. „Z této analýzy nám vyšlo, že se virus začal šířit u lidí, kteří pracovali na trhu, odkud dál pokračoval do okolní komunity. Prodejci z trhů chodili do místních obchodů a restaurací,“ vysvětluje Michael Worobey, vedoucí katedry ekologie a evoluční biologie na Arizonské univerzitě.
Také druhá ze studií ukazuje na přenos infekce ze zvířat na lidi. Nejstarší verze COVID-19, jak ukazuje tento výzkum, pravděpodobně přišla v různých formách, které vědci nazývají „A“ a „B“. Tyto linie byly výsledkem nejméně dvou případů přenosu ze zvířete na člověka.
Vědci předpokládají, že k prvnímu přenosu ze zvířat na člověka došlo pravděpodobně kolem 18. listopadu 2019 a pocházel z linie B. Typ linie B byl nalezen pouze u lidí, kteří měli přímé spojení s trhem Huanan.
Autoři se domnívají, že linie A byla na člověka přenese ze zvířete během několika týdnů nebo dokonce dnů po nákaze z linie B. Linie A byla nalezena u lidí, kteří se pouze nacházeli v blízkosti tržiště, uvnitř něj se ale nepohybovali.
„Tato zjištění naznačují, že je nepravděpodobně, že by SARS-CoV-2 široce cirkuloval mezi lidmi před listopadem 2019, a vymezují velmi úzké okno mezi okamžikem, kdy vir poprvé přeskočil na člověka, a okamžikem, kdy byly hlášeny první případy nemoci COVID-19,“ konstatuje studie. „Stejně jako u jiných koronavirů byl výskyt SARS-CoV-2 pravděpodobně výsledkem více zoonotických (přenos viru ze zvířete na člověka pozn. red) událostí.“
Další z autorů studie, Kristian Andersen, profesor na katedře imunologie a mikrobiologie ve Scripps Research tvrdí, že studie sice definitivně nevyvrací teorii o laboratorním úniku, ale její výsledky jsou natolik průkazné, že přesvědčily i jeho samotného. „Sám jsem byl o úniku z laboratoře docela přesvědčen, dokud jsme se do problému neponořili daleko hlouběji,“ říká. „Na základě údajů a analýz, které jsem v posledních deseti letech provedl u mnoha jiných virů, jsem přesvědčen, že původcem viru je skutečně tento konkrétní trh.“
Hrozí návrat lockdownového pekla? Netestovaným zabíjeli psy, tvrdí Češi ze Šanghaje
Úmorná vedra, miliony lidí ve frontách na koronavirový test a obavy z návratu lockdownu. To vše prožívá Šanghaj, která bojuje se šířením subvarianty omikronu. Ačkoliv úřady obyvatele čínského velkoměsta uklidňují, že se neschyluje k žádnému omezení pohybu, mnozí lidé jsou po zkušenostech z jarního lockdownu na pochybách. Výjimkou nejsou ani Češi, kteří tam žijí. Redakci CNN Prima NEWS popsali současnou náladu v metropoli, své zkušenosti s represivními čínskými úřady i obavy z dalších opatření.
Vědci doufají, že se jim postupem času podaří i přesně určit, které zvíře se mohlo virem nakazit jako první a jakým způsobem, aby mohli snížit riziko budoucích pandemií. „Suroviny pro zoonotický virus s pandemickým potenciálem stále číhají ve volné přírodě,“ varuje Joel Wertheim, profesor medicíny na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Podle něj musí svět mnohem lépe provádět dohled a monitorování zvířat, zejména těch, která přicházejí do pravidelného styku jak s divokou přírodou, tak s člověkem.
Kristian Andersen je toho názoru, že ačkoliv nemůžeme zabránit vypuknutí epidemie, spolupráce mezi světovými vědci bude hlavním klíčem k rozdílu mezi nemocí s lokálním dopadem a nemocí, které podlehnou miliony lidí po celém světě.
„Velká otázka, kterou si nyní musíme položit, zní: Až se to stane příště, a že se to stane, jak zabráníme celosvětové pandemii?“ uzavírá řečnicky Andersen.
