Zvýšit všeobecné povědomí o zákeřné nemoci – takový je cíl světového dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února. Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, hned po onemocnění srdce a cév. Podle údajů onkologů z loňské konference Prague Onko žilo v tuzemsku v roce 2022 zhruba 600 tisíc lidí vyléčených či léčících se s nádorovým onemocněním. Lékaři však varují: situace se může v následujících letech výrazně zhoršovat. Významným pomocníkem při včasném odhalování karcinomů jsou zejména preventivní vyšetření, řada lidí je však zanedbává.
O neblahých vyhlídkách v souvislosti s celosvětovým výskytem nádorových onemocnění odborníci mluví už řadu let. Jak vyplývá ze studie z roku 2009, již tehdy bylo expertům jasné, že v následujících 20 až 40 letech se počet případů rakoviny a úmrtí na ni celosvětově více než zdvojnásobí.
ČTĚTE TAKÉ: Dívka uspořádala pohřeb pro svou amputovanou ruku. Vyrovnává se s těžkou formou rakoviny
Pro představu: v roce 2007 bylo na celém světě diagnostikováno přes 12 milionů nových případů rakoviny a 7,6 milionu úmrtí, která s onkologickým onemocněním souvisela. Odborníci ze zmíněné studie předpokládali, že do roku 2030 bude nově diagnostikováno 26 milionů případů rakoviny a počet úmrtí stoupne na 17 milionů.
U příležitosti blížícího se světového dne zveřejnila výhled také Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO). K roku 2022 bylo celosvětově evidováno 20 milionů nových případů rakoviny a 9,7 milionu úmrtí. V roce 2050 by tento počet měl rapidně vzrůst, konkrétně o 77 procent v případě diagnostiky (více než 35 milionů případů). U úmrtnosti se očekává dvojnásobné navýšení.
A obdobná data mají i čeští experti. Podle vyjádření onkologů z konference pořádané v květnu 2024 bude rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí v Česku, čímž tak z pomyslného prvního místa sesadí onemocnění srdce a cév. Dosud se s rakovinou za svůj život potká každý třetí Čech, do roku 2030 by se mělo jednat o každého druhého.
Kde dělají lidé chybu?
Za dramatickými nárůsty případů rakoviny v budoucnosti podle odborníků stojí několik faktorů. Jedním z nich je stárnutí populace. Podstatné procento pacientů s onkologickými nemocemi tvoří lidé starší 65 let, kterých každým rokem výrazně přibývá – podle odhadů se jedná o takřka polovinu všech onkologických pacientů.
Očekává se, že počet osob ve věku 65 let a více se v zemích s nízkými a středními příjmy zvýší mezi lety 2000 a 2050 z 247 milionů na 982 milionů. V zemích s vysokými příjmy jich bude 171 až 376 milionů.
Další problém představuje životní styl, respektive nedodržování toho zdravého. Jedná se zejména o užívání tabáku a alkoholu a také obezitu. Právě tyto tři „položky“ experti považují za klíčové faktory stojící za rostoucím výskytem rakoviny. Podstatnou roli podle odborníků hraje také znečištěné ovzduší, které se řadí k jednomu z hlavních environmentálních rizikových faktorů.
Hlavní rizikové faktory se odrážejí i na diagnostice a následném úmrtí souvisejících s rakovinou v České republice. Kouření, konzumace alkoholu a obezita – ve všech ukazatelích si Češi libují více než průměr Evropské unie (EU). Které další kroky výrazně snižují riziko rakoviny? O tom se dočtete zde.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Procházkovo silné gesto. Fanynku bojující s rakovinou vzal při vážení před UFC 311 na pódium
Vedle zmiňovaných rizikových faktorů hraje významnou roli také prevence a zejména to, jak ji lidé – ačkoliv je mnohdy dostupná zdarma v rámci preventivních programů – napříč světem podceňují.
Podcenění prevence problém prohlubuje
Statistiky hovoří jasně: svědomitější jsou v dodržování preventivních prohlídek ženy, zatímco muži je „flinkají“. Současně se však ukazuje, že ženy po padesátce, a ještě více po šedesátce, ve své kázni mnohdy poleví.
„Bohužel si hledí svého zdraví především v době, kdy jsou blízcí na jejich výchově a péči závislí. Neuvědomují si, že i v penzi před sebou mají dalších 20 let, které se vyplatí prožít co nejvíce ve zdraví,“ konstatuje Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku Gynekologické cytologie Bioptické laboratoře v Plzni, kam putují vzorky ze stěrů k testování na přítomnost HPV viru.
„Mnohdy k nám chodí nálezy, kdy na průvodním listu vidíme poznámku od gynekologa, že paní nebyla více než 10 nebo i 20 let na preventivní prohlídce. Dopředu mi bývá jasné, že půjde o těžký nález – po takové době žena nezajde k lékaři proto, že si náhle vzpomene na prevenci, ale proto, že už sama cítí závažný problém,“ podotýká odbornice.
Zároveň upozorňuje, že lidé prevenci umí dodržovat – minimálně po určitou část svého života. „U dětí maminky zpravidla nenapadne vynechat žádnou z naplánovaných kontrol u lékaře, své vlastní však často zanedbávají. Přitom si však neuvědomují, že pokud vážně onemocní ve vyšší věku – na níž se přijde s prodlevou – bude jejich dlouhodobá léčba zátěží nejen pro ně, ale i pro jejich blízké,“ doplňuje Kinkorová Luňáčková.
Podle vedoucí lékařky Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka Petry Tesařové kladou větší důraz na prevenci vzdělanější lidé. „Například míra účasti na screeningu rakoviny prsu je u vysokoškolsky vzdělaných žen o 18 procent vyšší než u ženské populace bez ohledu na dosažený stupeň vzdělání,“ zmiňuje.
Mnohdy rozhoduje čas
U nádorového onemocnění jednoznačně platí, že čím dříve je odhaleno, tím lépe – zvyšuje se tím šance úplného vyléčení. Nápomocné v tomto ohledu jsou státem organizované screeningové programy, které jsou určeny populaci bez klinických projevů a potíží souvisejících s nádorovým onemocněním.
Jednotlivé zdravotní pojišťovny také přispívají i na další preventivní vyšetření, například u rakoviny kůže, ledvin a břišních orgánů, anebo dotují celkovou onkologickou prohlídku ve specializovaném komplexním onkologickém centru.
Zdravotní pojišťovny rozesílají svým klientům v příslušných časových intervalech výzvu k absolvování preventivního vyšetření, které je v rámci screeningového programu zdarma, případně na ně své pacienty posílají praktičtí lékaři a specialisté.
„Pro správné ‚dávkování‘ prevence je třeba znát i rodinnou anamnézu, protože některé diagnózy jsou prokazatelně dědičné,“ připomíná Kinkorová Luňáčková. Příkladem může být rakovina prsu a vaječníků v případě zátěže genetickou mutací BRCA1 a BRCA2.
Prevence pro ženy a muže
- Screening karcinomu prsu
V České republice je organizován od září roku 2002 a určen pro ženy od 45 let, horní hranice není stanovena. Mamografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetřování bez jakýchkoli příznaků onemocnění s cílem zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu v co nejčasnějším stadiu. Vyšetření se provádí pravidelně každé dva roky, pacientky na něj odesílá praktický lékař nebo gynekolog.
- Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku
V České republice je organizován od roku 2000 a je určen pro ženy a muže od 50 let, horní hranice není stanovena. Kolorektální screening je založen na pravidelných testech okultního krvácení do stolice (TOKS) nebo na primární screeningové kolonoskopii. Lidé starší 50 let se tak mohou rozhodnout pro jednu ze dvou možností:
- Jednou ročně si udělat test TOKS, od 55 let každé dva roky. Test je běžně k dostání u praktických lékařů a jeho provedení je zcela nenáročné.
- Podstoupit screeningovou kolonoskopii, kterou postačí provést jednou za deset let.
Více než polovina české populace, které se tento screeningový program týká, jej nevyužívá.
- Screening karcinomu děložního hrdla
V České republice je organizován od roku 2008 a určen pro ženy od 15 let, horní hranice není stanovena. Cervikální screening spočívá v pravidelných gynekologických vyšetřeních, jejichž cílem je odhalit přednádorové změny (prekancerózy) nebo časná stadia zhoubného nádoru (karcinomu) děložního čípku.
Abnormální změny na děložním hrdle nedoprovázejí žádné výrazné zdravotní obtíže: proto hrozí riziko, že nebudou zachyceny včas. Ke screeningu dochází při návštěvě gynekologa jednou ročně, a to pomocí cytologického vyšetření – stěru z povrchu i vnitřku děložního čípku.
Od roku 2024 bylo navíc k rozšířeno testování zdarma na přítomnost HPV viru. Dosud se screening týkal žen ve věku 35 a 45 let, nově byly do programu zařazeny i ženy ve věku 55 let.
- Program časného záchytu karcinomu plic
V České republice je organizován od roku 2022 a je určen pro ženy a muže, bývalé či současné kuřáky, ve věku od 55 do 74 let.
V České republice se zatím jedná o pilotní program. Důležitou podmínkou pro účast ve screeningu je i to, že dotyčný měl takzvaných 20balíčkoroků. Tedy, že za dvacet let pravidelně vykouřil krabičku cigaret denně.
- Program časného záchytu karcinomu prostaty
V České republice je organizován od roku 2024 a je určen pro muže ve věku od 50 do 69 let bez anamnézy karcinomu prostaty. Program reaguje na dlouhodobě narůstající počet případů tohoto typu nádoru: nemocní často přicházejí pozdě, když už je léčba komplikovaná.
V tuzemsku si tuto diagnózu ročně vyslechne zhruba osm tisíc Čechů, což je takřka třikrát více než před dvaceti lety. Okolo 1 500 mužů ročně rakovině prostaty podlehne. Muže ve věku mezi 50 a 69 lety budou oslovovat praktičtí lékaři a urologové, vyšetření se skládá z jednoduchého testu: vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) z běžného odběru krve
Pro zájemce je jednou ročně hrazena také prevence u stomatologa.
Screening rakoviny kůže by lidé měli podstupovat jednou za rok či dva. Většina zdravotních pojišťoven přispívá na toto vyšetření v řádech sta korun.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Na chřipku už v Česku zemřely desítky lidí. Vrchol epidemie se blíží, nakažených rychle přibývá
