
360° - 29.9. v 20:15
Jak ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS, většina Čechů uprchlíky spíše odmítá. Nechtějí je především voliči Volného bloku, Přísahy, SPD, KSČM, ale i vládního hnutí ANO. Ve speciálu 360°: Hlas lidu diskutovali na téma bezpečnosti a migrace Jana Černochová (Spolu), Jan Lipavský (PirSTAN), Robert Šlachta (Přísaha) a Libor Vondráček (Trikolora Svobodní Soukromníci).
Šlachta: Všechny mocnosti jsou bohaté nevěsty. Nelezme jim pod sukni
Z hlediska bezpečnosti je třeba projednat i vztah Česka k Rusku nebo například Číně a Anglii. Jaký na to mají zástupci politických stran názor? Ani v jednom případě se ve směru, kterým bychom se měli vydat, plně neshodli. „Patříme na západ a chci, abychom tam patřili,” rozhodla Černochová. „Myslím, že nepřátelé se vydefinovali v posledním roce, viz Vrbětice a podobně. I to jsou věci, které zahraniční politiku definují. Myslím, že i v rámci Evropského parlamentu lze vidět, kdo kam chce patřit. Jsem ráda, že jsem se dožila toho, že jsme po sametové revoluci součástí NATO i EU. Nepřátelé jsou Rusko a Čína.”
Šlachta se vymezil s tím, že chce patřit především do České republiky. „Všechny mocnosti jsou bohaté nevěsty. Nelezme jim pod sukni,” mínil.
Vondráček se neshodl ani s jedním z kolegů v debatě. „S Ruskem máme uzavřenou smlouvu o přátelství, musí se revidovat, představuji si přátelství jinak. Ale chci mít přátelské vztahy se všemi. Každý autoritářský režim je pro nás nepřátelský. Necítím, že je Čína nepřítel. Jejich režim ale správný není.”
Na to reagoval i Liptavský: „Rusko a Čína jsou v celé řadě věcí hrozbou pro Evropu. Čína je strategický rival a ano, je nepřítel. Je třeba koukat na rizika, která přicházejí, je dobře, že jsme je vyřadili z tendru. Ale na mezinárodním poli se s termíny nepřítel/přítel neoperuje. Obchod s Ruskem je podobný jako s Belgií. Přestaňme být z Ruské federace vyplašení, mějme sebevědomý postoj.”
Vondráček: Český lev nepotřebuje být krmen EU
„Referendem jsme vstupovali. Komunikujeme možnost dostat se z domu, kde nám domovník přikazuje pravidla, která nechceme. Směrnice jsou nadřazené právům států. V Evropské unii máme podřadnou roli. Když někdo lva krmí, tak se ptejme, proč ho krmí. Český lev nepotřebuje být krmen, aby se mu dařilo. Sama EU spočítala, že 4 % HDP vynaloží členské státy na byrokracii. 4 % jsou více než 150 miliard v roce 2015,” obhajoval vystoupení z EU Vondráček. „Je to ekonomická sebevražda, oponoval mu Lipavský. 80 % jde z Evropy na vývoz, to je naše prosperita a bohatství. Když vystoupíme, bude to katastrofa, nebudou důchody a tak dále. Jsme díky nim součást nejsilnějšího bloku na světě. Díky NATO jsme součástí nejmocnější organizace na světě.”
Vystoupit, nebo nevystoupit z EU?
Strany se často neshodnou na tom, jestli zůstat, či nezůstat v EU, jestli vystoupit, nebo nevystoupit z NATO. „Nejsem příznivcem vystoupení z NATO a EU. Mám taky k EU výhrady. Ohledně NATO si myslím, že je nutné vést v rámci zemí dialog. I Afghánistán a situace po našem odchodu nejsou jednotné. Země by se měly dohodnout, o jakých věcech by se dál mělo jednat. Nejde pouze o Afghánistán,” vysvětlila svůj postoj Černochová.
„Myslím, že od pana Okamury jsem už nápadů slyšel dost,” povzdechl si Šlachta. „Když se podíváme na krizi v Británii, tak to není jednoduché. Určitě bychom nepodpořili referendum a chceme být součástí NATO,” tvrdil Šlachta.
Vondráček: Kdyby zde byly vstřícnější podmínky pro podnikatele, nemáme nouzi o zahraniční spolupracovníky
Debata se týkala i pracovní síly z Ukrajiny. Moderátor poukázal na to, že když kvůli covidu museli odjet ukrajinští pracovníci, muselo se v Česku přestat stavět. „Trikolora Svobodní Soukromníci jako jediná autentická pravice komunikuje s podnikateli a lidmi, kteří řadu lidí z Ukrajiny zaměstnávají, tak si přeji, aby třeba z Ukrajiny mohlo přicházet více lidí. Než začne hořet a bude zde nedostatek pracovních sil. Nemusíme totiž hasit oheň, dokud ho nezaložíme. Kdyby zde byly vstřícnější podmínky pro podnikatele, nemáme nouzi o zahraniční spolupracovníky,” zhodnotil situaci Vondráček.
Podívejte se, jak dopadlo Německo, které přijímalo migranty, řekl Šlachta
Na českém pracovním trhu chybí pracovníci a některá pracovní místa je velký problém obsadit. Není to tak, že migraci Česko potřebuje, abychom přežili? „Podívejte se, jak to vypadá v Německu. Bojují tam s neřízenou migraci, neví o těch lidech, jakou mají minulost. Integrace by měla být u lidí, které Česká republika bude potřebovat. Musíme přece vědět, kdo nám tu běhá. Nejenže lidi integrujeme, ale musíme mít přehled třeba o lidech na ubytovnách. Pokud chcete chránit republiku, tak důslednou kontrolou. Ta je o kontrolách pracovních povolení, firem a podobně,“ vysvětloval Šlachta.
Vondráček: Nechceme migranty ze státu, kde není možná integrace
„Problém to je, když cizinci nemají pracovní návyky, a když mluvíme o individuální nebo masové migraci, je to rozdíl. Práce je dokáže integrovat, například když si je vybere zaměstnavatel. Ze státu, kde integrace není možná tak dobře, nechceme přivážet větší množství migrantů,” hodnotí Vondráček. „Bavíme se o integraci, ale v prvé řadě se musíme bavit o tom, kolik jich potřebujeme,“ řekl Šlachta. „Má to souvislost s kriminalitou, není to žádná legrace. Musíme vědět, koho sem dostaneme.“ Ze státu, kde integrace není možná tak dobře, nechceme přivážet větší množství migrantů,” hodnotí Vondráček.
Lipavský: Za vlády Babiše v Česku přibylo víc než 200 tisíc legálních cizinců
Černochová taky projevila zájem na tom, aby se změnila definice pojmu uprchlík a nabídla možnost zkoušet přistěhovalce například z české historie. Podle Lipavského je definice obecná a upravili jsme si ji rozsudky soudu pro lidská práva. „EU přinesla i naší zemi čtyři základní svobody, kterých si užíváme, například svobodu pohybu. Pokud chceme, aby zůstala zachována musíme umět chránit vnější hranici. Ekonomická migrace je plně v rukou této vlády a za vlády Andreje Babiše v Česku přibylo víc než 200 tisíc legálních cizinců. Reálné téma je integrace cizinců v Česku. V některých regionech ve školách se nehovoří o přestávkách jiným jazykem, integrace neprobíhá. Stát musí umět tyto programy rozjet a zatáhnout je do naší komunity. Pokud se budeme tvářit, že integrační programy neexistují, může se nám to vrátit,“ zhodnotil.
Šlachta: Každá země musí mít právo, aby se vyjádřila
Na přetřes přišlo i většinové hlasování v rámci Evropské unie. Mělo by se v EU rozhodovat většinově, nebo by měla mít každá země vlastní hlas? Každá země musí mít právo, aby se vyjádřila,“ řekl Robert Šlachta. „Pro nás žádné většinové hlasování. Každá země musí dostat hlas,“ uzavřel. „Trikolora Svobodní Soukromníci odmítají tento nápad,“ vysvětlil Vondráček. „Současné hlasování je pro nás bezpečnostním rizikem. Podle toho, jak se věci v EU řeší, tak byly schváleny migrační kvóty, i proti nim jsem.“
Lipavský: O misi do Afghánistánu se jednou natočí film
Moderátory také zajímalo, zda by zástupci stran souhlasili s misí do Afghánistánu, kdyby se o ní mělo rozhodovat znova. „Teď hodnotit okamžik, kdy se tam vstupovalo,“ zamyslel se Robert Šlachta z Přísahy. „My jsme součástí NATO a máme povinnosti, které nám z toho vyplývají. Jen tak si hlavu postavit nemůžeme. Musím také poděkovat našim vojákům, odvedli špičkovou práci.“
Podle Lipavského jde o uzavřenou kapitolu. „Neumím si představit, že by se nyní západ pouštěl do mise v Afghánistánu. Armáda odvedla špičkovou práci, mise, kterou armáda dokázala zrealizovat, o tom se jednou natočí film. Dívejme se, jak řešit problém, který může nastat – migrace, může přijít i z jiných konfliktů a to je scénář, na který se musíme připravovat.“ Moderátor mu oponoval, že ve straně přitom misi kritizovali.
„Nepodpořil bych to nyní ani před 20 lety,“ odmítl rezolutně Vondráček.
Mise v Afghánistánu splnila svůj účel, míní Černochová
„Mise v Afghánistánu skončila velkým neúspěchem. Nechaly se tam zbraně v hodnotě miliard dolarů a takový odchod nebyl zvládnutý a nemuseli jsme odcházet, kdybychom se jí neúčastnili,“ nechal se slyšet Libor Vondráček (TSS). Oponovala mu ale Jana Černochová (Spolu): „Mise v Afghánistánu splnila svůj účel. Z hlediska k životního stylu došlo ke zlepšení – přístup k vodě, infrastruktura a podobně. Bojovala bych za to, že mise nebyla zbytečná. Naši vojáci odváděli skvělý kus práce.“
Lipavský: Měli bychom se od Orbána politicky distancovat
„Měli bychom se od Orbána politicky distancovat. Pět let vládne v nouzovém stavu, ničí média. Na seznamu byla červená jména novinářů. Nebude to náhoda. Je to o tom, jak buduje Maďarsko,“ vyjádřil se k otázce, zda Orbána podporovat, Jan Lipavský (PirSTAN).
Orbán by pro mě jako maďarskou občanku nebyl favorit, přiznala Černochová
Redaktor Michal Půr otevřel debatu otázkou na návštěvu Viktora Orbána. „Situace v roce 2015 vyžadovala nějaké rychlé řešení. Plot se mi jevil a jeví jako smysluplný. Osvědčilo se to i ve Španělsku. Myslím, že bychom jako čeští politici měli hodnotit české politiky. Kdybych byla maďarská občanka, asi by nebyl můj favorit,“ komentovala zmínku o Orbánově podpoře plotu na hranicích Maďarska Jana Černochová (Spolu).
Česko podle Šlachty čelí i pokusům o ilegální zaměstnávání
Česká republika nečelí jen pokusům o ilegální migraci, ale také o ilegální zaměstnávání. V superdebatě Česko hledá premiéra to zmínil šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta. „Chceme samostatnou cizineckou policii, která by se tím zabývala,“ řekl.