Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Po středečním jednání kabinetu to oznámil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Navzdory názoru kritiků, mezi které patřili i koaliční Piráti, nemá zákon platit pro přestupky ani anonymní oznámení. Podle Blažka to neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat.
Cílem dlouho očekávaného návrhu na ochranu takzvaných whistleblowerů je reagovat na skutečnost, že oznamovatelé nelegitimních, neetických nebo nezákonných praktik na pracovišti mají zranitelnou pozici. Čelí totiž nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům ze strany zaměstnavatelů.
Ministr Blažek připomenul, že Česko má s předložením zákona už roční skluz. Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat.
Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. I podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení.
Vládní rozepře
Funkční není také podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše. „Pokud má být oznamovatel chráněn, často oznamuje činnost, která se děje ve struktuře, jejíž je součástí, je anonymita zásadní prvek,“ uvedl Bartoš. Podle něj mát být zajištěno, aby dotyčná společnost proti oznamovateli nevedla kroky k umlčení nebo znevěrohodnění. Domnívá se, že návrh je horší než ten, který vznikl za za vlády Andreje Babiše (ANO).
S tím však Blažek nesouhlasí. „Myslím si, že náš návrh průchozí je, ale chápu, že se najdou nespokojené skupiny. Jenže musíme i splnit podmínky, které vyplývají z členství v Evropské unii,“ sdělil Blažek.
Ministři Pirátů se během hlasování zdrželi. „Jedná se o implementaci, zákon je podle mého názoru důležitý. Podporovali jsme spíše tu variantu, která byla ještě rozšířená o povinnost přijímat anonymní sdělení. Pro tu finální variantu jsme se na vládě zdrželi,“ doplnil Bartoš.
Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko přitom nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, ta vypršela už 17. prosince 2021.
