Globální oteplování, jaderná katastrofa, válka nebo pandemie. Na události, kterých se normální lidé obávají, jsou takzvaní preppeři připraveni už roky dopředu. Shromažďují si zásoby jídla, pití, plynových masek nebo zbraní. Životní styl – survivalismus – který preppeři zastávají, nabírá na popularitě po celém světě.
Letošní koronavirovou pandemii preppeři (ve volném překladu „ti, kteří jsou připraveni“) vyhodnotili jako středně nebezpečnou událost. Současné dění ve světě berou spíše jako trénink na potenciálně větší pohromu.
Preppeři se dlouhodobě připravují například na jadernou katastrofu, výpadek elektrického proudu, přerušení potravinového zásobování, ozbrojený konflikt, kolaps finančního systému a někteří i na boj s umělou inteligencí. Po boku prepperů operují ve světě také takzvaní survivalisté, kteří se zaměřují více na přežití v divočině a schopnost sebeobrany. Pro vnějšího pozorovatele ale není mezi oběma skupinami výrazný rozdíl.
Ve snaze bojovat s nestabilitou světového řádu si preppeři budují většinou bunkry či opevněné sklepy v podzemí, kde kupí zásoby potravin, zbraní, plynových masek, léků, oblečení a kde mají většinou k dispozici alternativní zdroj elektrického proudu a pitné vody.
Fenomén prepperů a survivalistů má své kořeny v USA. Současná krize ale přivádí k tomuto životnímu stylu stále více lidí. Ve Spojených státech mnozí lidé větří v chaos, který vypukne v ulicích po prezidentských volbách, a proto se narychlo k prepperům přidávají. O tom, jak se Američané připravují na kolaps politického systému, jsme psali zde.
Většinou se lidé rozhodnou pro život preppera po nějaké osudové události, když vidí, jak se někomu sesype život kvůli ekonomické krizi, nemoci nebo vyhazovu z práce.
Podle portálu The Conversation se prepperem většinou stane člověk, který prokoukne, jak je uspořádání světa ve skutečnosti vratké. „Většinou se lidé rozhodnou pro život preppera po nějaké osudové události, když vidí, jak se někomu sesype život kvůli ekonomické krizi, nemoci nebo vyhazovu z práce,“ píše web, který shromažďuje příběhy lidí z celého světa.
Preppeři se většinou na zbytek společnosti dívají skrze prsty. Podle nich jsou lidé, kteří se nepřipravují na katastrofu, hrubě nezodpovědní. „Obyčejné lidi podle prepperů definuje zapomnětlivost, diletanství, samolibost a důvěřivost, to oni jsou ostražití,“ popisuje The Conversation.
U dlouhodobých prepperů se nezřídka vyvine určitá paranoia, že může globální katastrofa přijít každou chvíli, a tudíž i v momentě, kdy zrovna nebudou doma. Proto mají mnozí z nich neustále po ruce nezbytné předměty k přežití, od sirek po improvizovaný přístřešek.
„Neustále s sebou nosím dva až tři pytle na odpadky, abych si z nich mohl kdekoli udělat úkryt. Jeden pytel se dá použít jako střecha, ten druhý mohu naplnit listy a zajistit si tak teplo a komfort,“ řekl jeden z prepperů portálu The Conversation.
