Pavel dorazil do Kyjeva
Provádět tak masivní útoky a k tomu na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní, není známkou toho, že by ruská strana myslela snahu o mír vážně. Novinářům to v pátek v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel. Hlava státu ve čtvrtek navštívila jihoukrajinskou Oděsu, na kterou večer Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem a uvedl, že navštívili obec Moščun v Kyjevské oblasti.
Pavel na tiskové konferenci v Kyjevě konstatoval, že po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny.
ČTĚTE DÁLE: Zelenskyj je i pod tlakem Ukrajinců. Rusové si z útoků v Kursku těžkou hlavu nedělají, říká Just
Jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj nepochybuje o tom, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Před novináři na tiskové konferenci také řekl, že Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské agresi, je rozhodnuta zachovat vlastní suverenitu. Česko ji v tom podle Zelenského důsledně podporuje.
„Je zapotřebí mít na paměti, že silnou bude pouze ta diplomacie, která má na zřeteli příčinu této války, a jedinou příčinou této války je (prezident Vladimir) Putin a jeho Rusko,“ řekl Zelenskyj. „Více než týden leží na stole návrh úplného přerušení palby, ale Putin to nevnímá,“ dodal s odkazem na nedávnou americkou snahu dohodnout třicetidenní příměří v bojích. Jednání mají v Saúdské Arábii pokračovat v pondělí.
Symbolický dárek pro Zelenského
V Kyjevě Pavel také symbolicky předal Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry Black Hawk, na kterou se složili čeští a slovenští občané. Informoval o tom na síti X.
„Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu,“ uvedl Pavel. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.
Celkem více než 20 600 dárců poskytlo 72,6 milionu korun, vyplývá z údajů na webu iniciativy Dárek pro Putina. Ta nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa po vybrání cílové částky uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.
Po Pavlově odjezdu začal dronový útok
„Slyšíme hodně o příměří a upřímně řečeno, zdá se sice nablízku, ale jsem si jistý, že nikdo si nepřeje to zabíjení zastavit více, než sami Ukrajinci. Jakýkoli klid zbraní ale musí být krokem k udržitelnému míru. Podmínky takového míru musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili,“ konstatoval Pavel. Ukrajina podle něj musí dostat záruky, že Rusko znovu nezaútočí. „To je naše kolektivní zodpovědnost,“ podotkl.
Česko k tomu podle Pavla přispěje svým podílem, nyní se vedou debaty o způsobu zapojení do koalice ochotných. ČR chce pokračovat v podpoře Ukrajiny mimo jiné zvýšením vojenské produkce, ale také skrze humanitární úsilí a při budoucí rekonstrukci země.
Pavel ve čtvrtek navštívil jihoukrajinskou Oděsu, na kterou později večer Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok. „Odjeli jsme z místa asi 20 minut před začátkem silných výbuchů,“ komentoval to prezident podle ukrajinských médií. Mělo se jednat o dosud největší útok na tento přístav a byla použita i „trochu jiná taktika vzdušného útoku“.
Moskva ignoruje mezinárodní právo, zdůraznil Pavel
V pátek Pavel navštívil kyjevskou nemocnici Ochmatdyt, na kterou Moskva zaútočila loni v červenci. Rusko podle prezidenta ignoruje mezinárodní právo a v podstatě se dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení, ale i třeba na sanitky. „Z toho, co jsem měl možnost slyšet a co je nakonec zdokumentováno a předáno i do Haagu, docházelo ke stovkám takových případů,“ konstatoval.
Prezident podotkl, že je zřejmě potřeba podstatně zvýšit tlak na ruskou stranu, aby přístup k mírovým jednáním výrazně změnila. „Podle toho, co máme možnost vidět a slyšet, tak zatím se nezdá, že by ruská strana měla vůli nějaké příměří uzavřít. Bude zřejmě zapotřebí použít ten tlak, o kterém mluvil americký prezident (Donald Trump) a který by měl být pro Rusko dostatečně citlivý, aby na to reagovalo,“ řekl.
Za nutné považuje Pavel pomáhat zejména těm, kdo to potřebují nejvíce, tedy lidem v nemocnicích. „Pokud někdo útočí na lidi, kteří jsou bezbranní a sami ošetřovaní, tak je to výrazný důkaz barbarství, nemám pro to jiné slovo,“ uvedl.
„S ukrajinským ministrem zdravotnictví (Viktorem Ljaškem) jsme se bavili o rekonstrukci šesti nemocnic, které pomohou realizovat české firmy,“ poznamenal Pavel na Instagramu.
Prezident se v pátek také seznámil s projektem Archa I, kterým se Česko podílí na záchraně ukrajinského kulturního dědictví, konkrétně v tomto případě na konzervaci a restaurování písemného dědictví, jako jsou knihy a rukopisy. „Kulturní dědictví je takovou nejen symbolikou, ale páteří každého národa. Pokud by se nepodařilo zachránit to, co Ukrajinci cítí jako zdroj své identity, pak by o ni částečně přišli,“ uvedl Pavel.
Zelenskyj zveřejnil video ze svého setkání s Pavlem:
„Páteční den jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj. „Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země,“ dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.
Ve čtvrtek Pavel jednal také s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat poválečná rekonstrukce země napadené Ruskem a v čem by mohlo Česko přispět.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před více než třemi roky. Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. Ruský prezident Vladimir Putin ale na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.
Tento týden se šéf Bílého domu od Putina dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento typ částečného klidu zbraní podpořil. Zároveň však obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Česko zachraňuje Rádio Svobodná Evropa. Jeho návrh zatím podpořilo devět zemí EU
