Pět varovných signálů, které obsahuje nový státní rozpočet. Erár hrozivě zatěžují úroky i penze

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 286 miliard korun a ukázal hned několik varovných signálů. Jedním z nich je další zatěžování rozpočtu důchody, které vytrvale rostou. Spolu s tím dochází také k nárůstu částky, kterou musí stát vydávat na takzvanou obsluhu dluhu státního rozpočtu. Ještě v roce 2021 platil stát za úroky okolo 40 miliard korun, nyní je to už 110 miliard korun.
Rekordní výdaje na penze
Na důchody půjde v příštím roce rekordní částka 740 miliard korun. Jen vyplácení penzí zatíží výdajovou stránku rozpočtu z 31 procent. Ještě v roce 2015 byl přitom podíl na výdajích okolo 20 procent. Meziročně došlo k nárůstu o 22,4 miliardy korun.
DÁLE ČTĚTE: Brusel hledá miliardy, aby výrazně zvedl rozpočet. Čechům to zdraží život, tvrdí ekonom
Jedná se o pokračování postupného nárůstu z posledních let. Na penze se v roce 2023 vydávalo okolo 670 miliard korun a rok poté 685 miliard korun.
Z této položky se z drtivé většiny vyplácejí starobní důchody. Dále peníze putují na invalidní důchody, vdovské důchody, sirotčí důchody a vdovecké důchody.
Důchodcům se od příštího roku zvednou penze o zhruba 660 korun a jejich měsíční výše bude v průměru činit 21 850 korun.
Prodražování obsluhy státního dluhu
Dlouhá léta byla tato položka státního rozpočtu přehlížena. Její důležitost ale vzrostla v době pandemie při tvorbě stamilionových schodkových rozpočtů během působení Aleny Schillerové (ANO) na ministerstvu financí.
Čtěte také

Obsluha státního dluhu jsou jednoduše řečeno úroky, které platí stát svým věřitelům. Částka se zvyšuje tím, když se stát ve velké míře zadlužuje. Například vydáváním dluhopisů.
Ještě v roce 2021 platil stát za obsluhu státního dluhu „pouze“ okolo 40 miliard korun. Nyní to má být 110 miliard korun. Jen během jednoho roku došlo k nárůstu o 10 miliard korun. Už nyní obsluha státního dluhu stojí více než rozpočty ministerstev kultury, financí, životního prostředí a místního rozvoje dohromady.
Masivní výdaje na obranu
Vláda Petra Fialy (ODS) už dopředu avizovala, že výdaje na obranu budou jednou z hlavních priorit. Dokládá to i návrh rozpočtu. Na armádu má jít příští rok téměř 176 miliard korun, což je nárůst o 21 miliard korun.
Ministerstvo financí ale ve své tiskové zprávě uvedlo, že obranné výdaje se rozdělí i do ministerstev dopravy, vnitra, zahraničních věcí nebo Správy státních a hmotných rezerv. To by znamenalo, že celkové výdaje vzrostou na 206,5 miliardy korun a budou tvořit 2,35 procenta HDP.
Schodek prohlubuje státní půjčka na Dukovany
Očekávaný tendr století na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany se už začíná výrazně promítat do státního rozpočtu. Stát si zatím půjčuje přes 18 miliard korun a částka se vyplatí pouze v případě, pokud by Česká republika dostala notifikaci od Evropské komise o zapojení státních zdrojů do financování výstavby během roku 2026.
Čtěte také

Zatím jde o symbolickou částku, protože stát korejské společnosti KHNP vyplatí nejméně 420 miliard korun. Suma se ale může navýšit, protože celý tendr je na začátku a dostavba se plánuje až na rok 2036.
Potopí rozpočet nová vláda?
Podobně jako v roce 2021 může nastat situace, kdy nová vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb návrh rozpočtu odmítne. Podobně postupoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v době přípravy svého prvního státního rozpočtu. Do roku 2022 proto vstupovala Česká republika v rozpočtovém provizoriu.
Nynější harmonogram schvalování státního rozpočtu tomu nahrává. Vláda nyní bude o rozpočtu jednat několik týdnů a do 30. září ho musí odeslat k projednání do Poslanecké sněmovny. Volby se konají už 3. a 4. října, a proto ho bude schvalovat až nová politická reprezentace. Je proto možné, že současný návrh nebude přijat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladí v Česku pijí méně piva. Světlé zítřky mohou čekat v zahraničí, míní Peterka