Petr Winkler

Dětská psychiatrie je hluboce podfinancovaná. V podcastu CNN Prima NEWS Generace Deprese to řekl ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michal Goetz. „Strašně dlouho byl tento problém ignorován a dětská psychiatrie teď těch peněz potřebuje tolik,“ uvedl Goetz. „Plně podepisuji, ale už včera bylo pozdě,“ souhlasila místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.

Takřka 40 procent žáků devátých tříd vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent střední až těžké úzkosti. Alarmující výsledky přinesl průzkum Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). I přes nepříznivé závěry výzkumu ředitel ústavu Petr Winkler vnímá pozitivně, že jsou mladí daleko ochotnější přiznat si duševní problémy a řešit je, ve srovnání se staršími generacemi, které je často zahánějí alkoholem nebo násilím. Výsledky průzkumu okomentoval v pořadu K věci.

Úzkost, deprese a zhoršený wellbeing. To vše ve velké míře prožívají čeští deváťáci. Jak vyplynulo ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí, třetině žáků devátých tříd by prospěla odborná pomoc. Psychické problémy navíc častěji provázejí dívky, a to až dvojnásobně. Ředitel NUDZ Petr Winkler v pořadu K věci na CNN Prima NEWS vysvětlil, čemu v dnešní době mladí musejí čelit.

Současná generace čelí psychosociálním tlakům více než ty předešlé. Ale je ochotná o svých pocitech mluvit, vysvětluje vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie Petr Winkler ve vysílání CNN Prima NEWS. Východisko ze současného nedostatku psychiatrů spatřuje v prevenci, která by probíhala na školách a v zájmových zařízeních. Podobného názoru je i klinický psycholog Karel Humhal, který navíc upozornil na to, že schází komplexní péče o rodiny v oblasti duševního zdraví.

Obyvatelé obcí na jihu Moravy, kteří v minulém týdnu zažili na vlastní kůži řádění tornáda, se právě teď chovají heroicky. Takto jejich současný stav popisuje psychiatr a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. V této fázi, kdy i přes všechny těžkosti odklízí suť a trosky ze svých poničených domů, mohou zasažení lidé podle něj zůstat několik týdnů. Časem se u nich ovšem může dostavit deziluze a únava.

Být v kontaktu s blízkými alespoň prostřednictvím technologií, hýbat se a mít denní režim. To v pořadu Interview poradil Petr Winkler z Národní ústavu duševního zdraví jako recept, jak si v koronavirových časech chránit duševní zdraví. Vláda totiž znovu omezila setkávání lidí, zavřela školy i restaurace a zmrazila zábavu. Lidé si podle Winklera také začnou více vážit lidského kontaktu a budou jej vyhledávat, až to bude možné.