INTERVIEW, Petr Winkler - 13.10. v 12:30
Být v kontaktu s blízkými alespoň prostřednictvím technologií, hýbat se a mít denní režim. To v pořadu Interview poradil Petr Winkler z Národní ústavu duševního zdraví jako recept, jak si v koronavirových časech chránit duševní zdraví. Vláda totiž znovu omezila setkávání lidí, zavřela školy i restaurace a zmrazila zábavu. Lidé si podle Winklera také začnou více vážit lidského kontaktu a budou jej vyhledávat, až to bude možné.
„Lidé by měli monitorovat duševní zdraví své i lidí okolo nich. Nějakým způsobem se o sebe starat, nezapomínat na pohyb, zdravou stravu, na dodržování režimu a dávat si úkoly, které jsou zvládnutelné. Plnit je a zachovat si určitý balanc, pokud je to možné,“ poradil Petr Winkler s tím, že být opět převážně doma bude pro spoustu lidí velký tlak.
Upozornil, že pokud se objeví příznaky, jako je excesivní úzkost, zvýšená konzumace alkoholu nebo závažné poruchy spánku, je na místě kontaktovat odbornou pomoc. „Měli bychom se snažit nahradit sociální kontakty prostřednictvím technologií, které jsou v dnešní době k dispozici. Být v kontaktu se svými blízkými i s přáteli. Je dobré si systematicky vést přehled alespoň v mysli o tom, jak se nám daří a jak se daří našim blízkým,“ zdůraznil Winkler.
Lidé si začnou více vážit lidského kontaktu
Závislost na technologiích podle něj nehrozí, když lidé tyto nástroje využijí produktivně a kreativně. Pandemie urychlila přesun do virtuálního prostoru, převedla se tam jak práce, schůzky, tak i školní výuka. To podle odborníka do jisté míry přetrvá i do budoucna. „Na druhou stranu si lidé začnou více vážit lidského kontaktu a budou jej více vyhledávat, až to bude možné,“ vysvětlil.
Winkler v pořadu také poradil, jak strávit den kvalitně. Podle něj by si lidé měli celý den nějakým způsobem rozdělit a dodržovat to. „Nejsme v úplném lockdownu, to znamená, že si můžeme jít ven zaběhat nebo se projít do přírody, to bych doporučil. Záleží na povaze každého, co mu dělá dobře,“ uvedl.
„Je tam místo pro práci, pro koníčky, starost o rodinu i pro spánek. Je dobré si rozdělit tyto oblasti a vymezit si úkoly, které v každé oblasti člověk chce dosáhnout, a plnit je tak, aby to pro něj bylo realizovatelné a aby sám sebe nedostával do stresu. Například přehnanými očekáváními vůči sobě,“ upozornil odborník z Národního ústavu duševního zdraví.
Na jaře se lidé báli více
Podle něj se na duševním zdraví Čechů negativně projevily jednak obavy o zdraví a dopad do ekonomického života, jednak nejistota z očekávání. „I restriktivní opatření, která souvisí s omezováním pohybu a sociálního kontaktu, přispívají k tomu, že duševní onemocnění vidíme častěji, než jsme viděli před pandemií,“ podotkl Winkler.
Uznal však, že na jaře se lidé báli více. „Situace byla nová, bylo těžké odhadnout, kam se bude vyvíjet,“ vysvětlil.
Situace nejvíc dopadá na mladé dospělé
Z dat Národního ústavu duševního zdraví lze podle psychiatra jednoduše vyčíst, že psychické problémy v současné době nejvíc dopadají spíš na mladé dospělé než na starší lidi. To lze vysvětlil mnoha faktory. „Jednak je to ekonomické ohrožení, ohrožení perspektivy do budoucna, které se týká kariéry, nutnosti živit rodinu, splácet hypotéku a tak dále,“ popsal Winkler s tím, že situace dopadá na lidi, jejichž fungování už nebylo optimální před epidemií.
Tito lidé mají podle něj především běžná duševní onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese či sebevražedné sklony. Nárůst u závažných psychických nemocí, jako jsou schizofrenie nebo jiné psychózy, zatím odborníci nepozorují.
Expert však dodal, že skupinou, do které nevidí, jsou děti a dospívající. „Tam je obtížné data získat. Z analýz hovorů na linky důvěry ale vidíme, že na děti současná situace dopadá také,“ upozornil Winkler.
Rozhovor Lucie Hrdličkové s Petrem Winklerem si můžete poslechnout i jako podcast:
Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.
