Lidé se po tornádu chovají heroicky, časem může přijít deziluze, říká psychiatr Winkler

Winkler v pořadu Interview na CNN Prima NEWS řekl, že na lidi ze zasažených obcí na Břeclavsku a Hodonínsku může celá pohroma s tornádem dolehnout nejen fyzicky, ale psychicky. Začal tak podle svých slov společně s dalšími psychiatry a společně se záchrannými složkami jednat, aby mohli lidem v těchto těžkých chvílích pomoci. „Snažíme se psychickou pomoc koordinovat,“ vysvětlil Winkler.

Kostel uprostřed pekla. Tornádo uvěznilo věřící a faráře uvnitř svatostánku

Jihomoravský kraj

Jednou z oblastí nejvíce zasažených tornádem je Moravská Nová Ves. Bolavé drama se odehrálo mimo jiné i ve zdejším kostele – když se nad obcí prohnal silně rotující vír, ve svatostánku zrovna kněz sloužil mši. Budova přišla o střechu, statik ji preventivně zavřel.

Popsal také aktuální stav lidí, kteří na jihu Moravy po tornádu mají poničené domy a mnoho z nich doslova ztratilo střechu nad hlavou. „Momentálně jsou ti lidé ve fázi, které říkáme heroická. Nějakým způsobem prožili tu katastrofu, přežili ji, a nyní koukají, co se dá dělat,“ říká Winkler s tím, že lidé takřka okamžitě začali s odklízením trosek a na první pohled mnozí z nich působí až nečekaně dobře. „Atmosféra, která tam je, je velmi soudržná,“ popsal nedávno jmenovaný šéf Národního ústavu duševního zdraví.

V této fázi podle jeho slov mnohdy lidé v podstatě zapomenou na to, co se jim stalo. Tento stav ovšem může trvat jen několik týdnů a vystřídá jej jiný. „Pak může přijít fáze, které říkáme deziluze, kdy může vyprchat euforie a nastane únava,“ popsal Winkler. Lidé v tomto stavu mohou začít naplno pociťovat, o co všechno přišli, a začnou sumarizovat škody. Je také otázka, zda v dané době, tedy v průběhu příštích týdnů, opadne i zájem lidí o dobrovolnické práce, které osobám zasaženým tornádem ulehčí.

Zkušenosti máme z povodní

Při takových situacích jsou lidé podle Winklera obecně ve větším ohrožení z hlediska psychických dopadů. Aktuálně ovšem není podle něj nutné nabízet psychickou podporu těm, kteří ji zatím na první pohled nepotřebují. „Není na místě vnucovat nějakou psychickou podporu. Určitě je na místě ji nabídnout někomu, kdo je v šoku. Je ale potřeba myslet dopředu,“ dodal psychiatr s tím, že větší psychické problémy u zasažených mohou nastat až v příštích týdnech.

Nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví zároveň řekl, že čeští psychiatři mají v oblasti péče o duševní zdraví u lidí po živelných katastrofách již určité zkušenosti. Ty mají zejména z období povodní. To jsou události, na kterých mohou psychiatři podle Winklera stavět. „Přírodní katastrofa zasáhne lidi, ale i jejich majetky. Zasáhne je fyzicky i psychicky,“ popsal dále Winkler.

Prioritou jsou děti

V pořadu Interview uvedl, že u lidí se nyní víc projevují úzkosti či deprese, ale i jiná závažnější onemocnění, kvůli dopadům padnemie koronaviru. „Podle dat, která máme a která byla provedena před a za pandemie, se výskyt duševních onemocnění v populaci opravdu zvedl,“ řekl Winkler.

Problém vidí hlavně u dětí. Sám označil péči o duševní zdraví u dětí za svoji prioritu při nástupu do čela Národního ústavu duševního zdraví. Všímá si totiž, že na děti pandemie dopadla velmi tvrdě, jelikož prakticky přišli o osobní kontakt s kamarády i školou. „Ztratili svůj režim, který ke svému životu potřebují. Často ztratili možnost být v kontaktu s kamarády či chodit a dělat své koníčky,“ zmínil psychiatr.

Místo toho se tak děti ocitly de facto uvězněné v domácnosti, kde mnohé z nich už před začátkem pandemie nefungovaly zcela ideálně. Problémy se mnohdy umocnily tím, že lidé kvůli koronaviru zůstávali více doma.