Nikdy mě nenapadlo, že by se z Václava Havla mohl stát vůdce. Na druhou stranu jsem si ho nesmírně vážil a Charta 77 by bez něho nikdy nevznikla. Tak vzpomíná na bývalého prezidenta expremiér Petr Pithart, který se po boku Havla vyskytoval řadu let. Bývalý politik také zhodnotil politický vývoj od Sametové revoluce v roce 1989.
Pro Pitharta byla první polovina 70. let nejhorším obdobím. Popsal jej jako „dobu bezčasí“. Stejně to podle něj pociťoval i Havel. „Přerušil to tím, že napsal dopis prezidentovi republiky. Pro mě to je jeho nejlepší text. Není tam jediné slovo, se kterým bych mohl polemizovat. Popis reality a mechanismů každodennosti byl geniální,“ vzpomínal Pithart na besedě pořádané Knihovnou Václava Havla a Muzeem paměti XX. století.
Ztroskotanci, chátra, reakcionáři. Statisíce Čechů před 45 lety odsuzovaly Chartu 77
Když 6. a 7. ledna 1977 informoval západní tisk o prohlášení režimních oponentů s názvem Charta 77, totalitní systém Gustáva Husáka spustil proti chartistům štvavou kampaň nebývalých rozměrů. „Musíme sehnat podpisy milionů lidí, kteří útoky na socialismus odsoudí,“ naplánovali si komunisté a záhy sehnali třeba 20 tisíc podpisů dělníků z automobilky Škoda v Mladé Boleslavi. Kampaň připomínala 50. léta, kdy národ hlasitě odsuzoval „zrádkyni“ Miladu Horákovu.
Budoucí premiér a prezident patřili mezi signatáře Charty 77. I proto byl Pithart s Havlem v kontaktu. „Václava jsem si strašně vážil, ale nikdy mě nenapadlo, že to je budoucí vůdce. Jeho politická intuice byla úžasná a z toho se zrodila Charta – ze solidarity s nejposlednějšími. Je to tak pevný základ, že se to dá těžko nabourat,“ má jasno Pithart.
Bývalí komunisté Havlovi nevadili
Když se konala setkání chartistů, Havel téměř vždycky mluvil jako poslední. „Často to bylo tak, jak to řekl. Byl trpělivý. Bez Václava Havla by Charta vznikla těžko,“ řekl Pithart. „Zúčastnil jsem se bouřlivých a napjatých schůzí. Byl-li tam Václav Havel, poslouchal, nakonec to nějak shrnul, naformuloval a všichni byli spokojení,“ potvrdil Pithartova slova evangelický duchovní a jeden z mluvčích Charty Miloš Rejchrt.
„Za to, že jsme se v textu Charty všichni našli, určitě může Havel. Byl to člověk, který měl imaginaci a neštítil se bývalých komunistů. Už v tom trochu měl průpravu, protože v roce 1969, když vznikla petice Deset bodů, což je výtečný text a ostřejší než Charta, všichni signatáři byli bývalí komunisté a jen dva ne. Mezi nimi byl Havel,“ vysvětlil Rejchrt.
A jak Pithart hodnotí aktuální situaci? „Za 32 let jsme tu zažili leccos. Vychylovalo se to doleva, doprava, někdy to vypadalo dost beznadějně. A přesto jsme některé priority tak, jak je podporovala Charta, drželi,“ dodal Pithart.