Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Mohli by pivo a víno konzumovat už šestnáctiletí? Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) to navrhl na prosincovém semináři ve Sněmovně. Zároveň ale varoval před konzumací pod touto věkovou hranicí. Redakce CNN Prima NEWS se zeptala vládních i opozičních poslanců, zda by pro takovou změnu regulace zvedli ruku.
Ačkoliv jsou v České republice povolené alkoholické nápoje až od 18 let, mnoho mladých je konzumuje už dříve a někdy i se souhlasem dospělých – ať už rodičů, nebo třeba výčepních. Právě proto je podle Vobořila otázkou, zda u piva a vína nezmírnit regulaci věkové hranice, a to na 16 let.
„Věková hranice je důležitá, ale nemá cenu mít zákony, které nevymáháme. Je to jedno z témat, která už léta zvedám. Je potřeba dodržovat zákony, jinak korumpují systém. Líbí se mi hranice 16 let, se kterou v našich zákonech nepracujeme,“ pronesl protidrogový koordinátor u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně.
Rizikové formy závislostního chování mezi dospělými v Česku
- Denní kuřáci: 1,5 až 2,1 milionu
- Rizikové pití alkoholu: 1,5 až 1,7 milionu
- Psychoaktivní látky: 1,25 až 1,45 milionu
- Intenzivní uživatelé konopných látek: 350 až 465 tisíc
- Lidé užívající drogy rizikově (pervitin a opiody): 43 až 46 tisíc
- Osoby v riziku problémového hraní: 170 až 220 tisíc
Podotkl, že podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) až 95 procent dětí zkusí alkohol z rukou rodičů už ve 13 letech. „Už před lety jsme přišli na to, že mezi 13. až 16. rokem je zásadní rozdíl. Posunout první zkušenost s návykovými látkami, jako jsou alkohol a tabák, za 16. rok je extrémně významné,“ podotkl Vobořil.
Naopak po 16. roce věku jsou už rizika nižší. „Většina rodičů neřeší, že se sedmnáctiletý někde na party trochu napije. Některé země alkohol takto regulují a ukazuje se, že to nemá žádný zásadní problematický dopad. Je otázka, zda s tím nezačít pracovat,“ dodal před poslanci a odborníky.
Poslanci jsou ale o poznání skeptičtější. „V případě konzumace piva a vína nezletilými jsem zásadně proti. Nevidím důvod, proč by mělo dojít k posunutí věkové hranice z 18 let. Alkohol u dětí není žádným přínosem, vzniká na něm závislost a etanol navíc podporuje rakovinové bujení,“ sdělil pro CNN Prima NEWS člen zdravotnického výboru Josef Flek (STAN), který setkání u kulatého stolu inicioval.
Skutečnost, že se nezletilí k alkoholu „stejně dostanou“, nevnímá jako vhodný argument. „Měli bychom naopak dělat více osvěty o škodlivosti konzumace alkoholu a podporovat zdravou novou generaci. Česká republika už tak vede smutné žebříčky stran konzumace alkoholu na občana. To bychom měli změnit a dopřát dětem lepší budoucnost,“ dodal. Koordinátor Vobořil je ale taktéž velkým zastáncem osvěty, což u kulatého stolu několikrát zmínil.
Na řadě je mariuhana
Opatrnější by byla i předsedkyně Sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), která by začala odbornou debatou mezi lékaři a specialisty. „Alkohol u nás považuji za jeden z největších problémů u návykových látek. Ročně jsou jeho obětmi tisíce lidí. Nyní nás čeká spíše dekriminalizaci konopí, a to je věc, kterou ráda podpořím,“ sdělila na půdě Poslanecké sněmovny.
Energetické nápoje jen na občanku? Zákaz prodeje dětem nepůjde snadno, poslanci se zdráhají
O tom, že poslanci chtějí zakázat prodej energetických nápojů dětem, se ve Sněmovně mluví už několik měsíců. „Energeťáky“ by mohly být podmíněny předložením občanky podobně jako třeba alkohol. I když se ještě před půl rokem zdálo, že se na regulaci zákonodárci snadno shodnou, nyní se začínají objevovat komplikace. Poslanci hledají věkovou hranici i správnou legislativu, mluví se ale i o lobbingu velkých firem.
A podobný názor sdílí i Piráti, kteří se například právě o legalizaci marihuany dlouhodobě snaží. „Nemyslíme si, že by bylo rozumné snižovat věkovou hranici u alkoholu, ani kdyby se nejednalo o vysokoprocentní produkty. Je vědecky prokázáno, že konzumace alkoholu negativně ovlivňuje mozkový vývoj dospívajících, který není dokončen ani ve 21 letech. Nižší věk prvního užití alkoholu je spojen s vyšší pravděpodobností vzniku problémového užívaní v dospělostí. Z těchto důvodů jsme spíše pro zachovaní stávajícího stavu,“ odpověděla na dotaz CNN Prima NEWS Pirátka a poslankyně Klára Kocmanová.
Striktní u věkové hranice u piva a vína by byli i lidovci. „Já i KDU-ČSL jasně říkáme, že jakékoliv posilování benevolence směrem k alkoholu, tabáku a jiným látkám včetně nelegálních je pro nás neakceptovatelné,“ sdělil předseda jejich poslaneckého klubu Marek Výborný. Naznačil tím, že tato strana nebude ani pro legalizaci marihuany. „Posunout hranici na 16 let bude dost problematické a nedává to smysl,“ doplnil poslanec a odborník na finanční právo Michael Kohajda (KDU-ČSL).
Zmizelo by zakázané ovoce
S většinovým názorem vládních poslanců souhlasí i ti opoziční. Například podle poslance a lékaře Milana Brázdila (ANO) nejsme na takovou změnu připraveni. „I když si jako Moravák myslím, že alkohol je výborná věc, ruku pro posunutí věkové hranice u konzumace alkoholu bych nezvedl. Sloužil jsem na záchytce a nabyl jsem zkušenosti,“ sdělil s tím, že malé množství alkoholu u oběda s rodiči je v pořádku.
Také poslanec Robert Králíček (ANO) by na věkové hranici, byť u méně procentního alkoholu, nic neměnil. „Vychoval jsem dvě plnoleté děti a mám jedno nezletilé a myslím, že o nic nepřichází. Jsem asi konzerva… Když jim všechno povolíme, kde bude to dobrodružství zakázaného ovoce?“ sdělil s nadsázkou. Stejný názor zastává i místopředsedkyně zdravotnického výboru Karla Maříková (SPD). „I u piva a vína může vzniknout závislost. Nemyslím, že bychom to u alkoholu měli jakkoliv měnit,“ dodala pro CNN Prima NEWS.
Víno nebo pivo k jídlu si mohou dát mladiství od 16 let v Německu, Rakousku, Skotsku či Belgii. Od 17 let se pije v Řecku nebo na Maltě. Naopak ve Spojených státech je pít povoleno až od jednadvaceti.
