Halda Ema Zdroj: Ostrava, info
Výšlap s úchvatným výhledem za odměnu. To je halda Ema u Ostravy. Hora, o které jsme vám říkali v prvním dílu pořadu Prima Česko a uvnitř které to navíc už roky doutná. A tak se teď v zimě při její návštěvě i ohřejete. Jen pozor - dým není radno čichat!
Z ptačí perspektivy, tak je třeba dívat se na svět a jeho problémy. Člověk by si měl zkrátka udržovat určitý odstup. Pokud se vypravíte na ostravskou Emu, podaří se vám to doslova a do písmene. Město odsud vidíte, ale neslyšíte. A i to turisté velmi oceňují: "Já jsem přišla poprvé, stydím se, když jsem z Ostravy, ale to tady nádherné…" říká jedna z návštěvnic a další ji doplňuje: "Já jsem přišla s kamarádkama, je to takové naše, Ostravské…"
Zdroj: Jan Král
Ema nabízí opravdu nádherné výhledy na Beskydy a Nízký Jeseník, tedy pokud je ideální počasí, a hlavně vidíte celé průmyslové panorama Ostravy. A navíc se tady v chladnějších měsících můžete trochu i ohřát. Uvnitř Emy totiž hoří! Radovan Kukutsch z Ústav geoniky Akademie věd ČR vysvětlil v pořadu Prima Česko, jak je to možné:
"Je to v podstatě kopec plný hlušiny, čili v zásadě materiálu, který společně s uhlím šel z dolu ven, současně s tím uhlím šel na povrch i různý kámen, prachovce a další jílovce a jak ten proces nebyl dokonalý, tak i v tom kopci se začala hromadit ta uhelná substance, která svého času začala pomaličku hořet. Ví se o tom, že to pořád doutná, zejména v zimních měsících jde vidět, jak z této haldy jde vidět takový obláček dýmu a to právě je to hoření haldy, kde je uvnitř té haldy až 1500 stupňů…"
Při výšlapu na Emu se tedy lidé mohou ohřát, ale pozor, nečichat! Zplodiny hoření obsahují jedovatý oxid siřičitý. Zatímco teď na ostravské haldy, tedy nejen na Emu, míří především turisté, kdysi, na začátku minulého století, bývaly pro ostravskou chudinu domovem a zdrojem obživy. "Haldy byly jednak uhelné a jednak potom ty, kde byly skladovány zbytky z vysokopecní produkce. A ty uhelné byly známé tím, že dodávaly zdroj paliva těm nejchudším vrstvám v Ostravě. Kdo neměl na to koupit si klasicky uhlí nebo nějaký otop, tak chodil vyhrabávat zbytky na haldu a na těch jiných haldách zase žila taková specifická sociální skupina takzvaných brenpartistů - bren od toho nejsprostšího špiritusu, který se dal sehnat a který oni popíjeli v hojné míře," říká Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy.
Zdroj: Štefan Špic
Některým se popíjení levného alkoholu nakonec stalo osudným. Skupiny opilců napájejících se brenem, jsou už ale minulostí. Hodně obyvatel Ostravy však ani dnes nemá lehký život a zapomenout se dá třeba právě vycházkou na Emu.
