planeta Země

Astronomové po celém světě se už několik měsíců připravují na jedinečnou událost. Očekávají výbuch novy v souhvězdí Coronae Borealis. Vzácný úkaz bude viditelný zhruba týden i pro lidi na Zemi a jasností se vyrovná hvězdě zvané Polárka.

Mimozemský život je už po staletí tématem astronomů i široké veřejnosti. Vědci navíc nejednou ve vesmíru zachytili zvláštní objekty, některé doposud zůstávají nevyjasněné. Podívejte se na několik záhadných objevů.

Superpočítač pomocí pokročilého algoritmu předpověděl, že život, tak jak jej známe, by mohl skončit do roku 2050. Přístroj je nastavený tak, aby dokázal předpovídat vzorce lidského chování. Na jejich základě již učinil několik předpovědí, které se naplnily.

Letos 29. června vědci zaznamenali nejkratší den od počátku měření. Obvyklá rotace Země, která trvá 24 hodin, se zkrátila o 1,59 milisekundy. Zvažuje se proto možnost zavedení záporné přestupné sekundy, která by umožnila sladění hodin. Za rychlejší otáčení planety může podle vědců například globální oteplování či seismická aktivita.

Vědci se doposud domnívali, že první těleso pocházející z jiné hvězdné soustavy proletělo naší sluneční soustavou v roce 2017. Nyní ale Vesmírné velitelství USA potvrdilo, že jiná extrasolární hornina dopadla na naši planetu již o tři roky dříve. Vzhledem k novým zjištěním experti považují za pravděpodobné, že jsou podobné jevy častější, než do nynějška předpokládali.

KLDR v neděli odpálila v rámci cvičného pokusu balistickou raketu středního doletu, která po vystoupání do obrovské výšky spadla do moře. Severní Korea posléze zveřejnila propagandistické fotografie, které mělo pořídit zařízení připevněné na smrtící zbrani.

V blízkosti planety Země prolétne zhruba 100 metrů široký asteroid. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že k zemské atmosféře dorazí v první půlce ledna, nachází se nicméně mimo kolizní trajektorii. Nejde zdaleka o jediné vesmírné těleso, které se šine kosmem k modré planetě, píše britský deník Mirror.

Během víkendu proletěly kolem planety Země celkem tři asteroidy. Jeden z nich dosahoval velikosti Cheopsovy pyramidy v Gíze. Podle Centra pro studium objektů blízkých Zemi se dva z těchto asteroidů k naší planetě znovu přiblíží příští rok.

Uprostřed rekordně horkého léta, kdy velkou část severní polokoule sužovaly ničivé požáry, záplavy a hurikány, se Antarktida ocitla v hlubokých mrazech. Tak tomu obvykle bývá na nejjižnějším kontinentu v zimních měsících, rok 2021 byl však jiný. Výjimečný i na nejchladnější místo planety.

Autoři nové studie publikované v odborném časopise BioScience varují, že v mnohých ohledech se naše planeta blíží kritickému bodu nebo jej už dokonce překročila. Vědci se zaměřili na 31 klíčových faktorů, které nazvali životními funkcemi planety. Zhruba u poloviny z nich zaznamenali rekordní zhoršení.

NASA plánuje vyslat balón o velikosti fotbalového hřiště na okraj stratosféry Země, přibližně do výšky 39 500 metrů. Ponese astrofyzikální stratosférický dalekohled, který by měl vědcům pomoci zjistit, jak se formují hvězdy.

Prvního září by měla kolem Země proletět planetka, nesprávně označovaná jako asteroid, ve vzdálenosti necelých 72 tisíc kilometrů. To je přibližně devětkrát menší distance než ta, která dělí Zemi od Měsíce. Upozornil na to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s tím, že asteroid přidal do seznamu Zemi blízkých objektů NEO (Near Earth Objects).