Uprostřed rekordně horkého léta, kdy velkou část severní polokoule sužovaly ničivé požáry, záplavy a hurikány, se Antarktida ocitla v hlubokých mrazech. Tak tomu obvykle bývá na nejjižnějším kontinentu v zimních měsících, rok 2021 byl však jiný. Výjimečný i na nejchladnější místo planety.
V období mezi dubnem a zářím si jižní pól na polární stanici Amundsen-Scott udržoval v průměru minus 61 stupňů Celsia. Jedná se tak o nejchladnější období od roku 1957, kdy byla stanice vybudována, píše web Washington Post.
Bla bla bla, to jediné od vás slyšíme, pranýřovala Greta světové lídry na summitu
Ostrou kritikou nešetřila mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, když se na summitu Youth4Climate v italském Miláně pustila do světových lídrů kvůli klimatické krizi. Podle ní věda nelže, zatímco představitelé států prohlašují prázdné sliby. „Bla, bla, bla, zelená ekonomika, bla, bla, čistá nula do roku 2050 – to je vše, co slyšíme od našich takzvaných vůdců,“ pronesla.
Mimořádné počasí na Antarktidě i nyní přetrvává. Klimatolog Maximilliano Herreto, který sleduje světové extrémní počasí, zveřejnil informaci, že teplota na jiné tamní stanici Voskov ve čtvrtek klesla na minus 79,4 stupně Celsia. Aktuální teploty jsou však i nadále výrazně vzdáleny těm vůbec nejchladnějším, které kdy byly na kontinentu pozorovány. V červenci roku 1983 na Vostoku naměřili minus 89,6 stupňů Celsia. Družice téhož roku zaznamenaly teploty až minus 98 stupňů Celsia.
Co za rekordem stojí?
Podmínky nad Antarktidou jsou podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru naprosto odlišné od zbytku planety. Ta zaznamenala čtvrté nejteplejší období od června do srpna v historii. Na severní polokouli pak bylo druhé nejteplejší léto vůbec. Co za extrémními podmínkami na Antarktidě stojí?
PŘEHLEDNĚ o konci světa. Doplatí lidstvo na oteplování, nebo na zájmy lobbistů?
Vědci, konspirátoři, politici – ti všichni se v posledním roce čím dál častěji ohánějí globálním oteplováním, klimatickými změnami a možným koncem života na planetě Zemi. Jenže kde je pravda? Redakce CNN Prima NEWS přináší na základě nejnovějších odborných studií čtyři možné scénáře, které mohou v příštích letech na modré planetě nastat.
To vědci ví – jde o polární vír, respektive prstence silných větrů ve stratosféře, který Antarktidu obklopuje. Jedná se o sezónní jev. Na jižní polokouli se vír vytváří na podzim, přetrvává přes zimu a na jaře opět slábne. Jeho síla podle vědeckého pracovníka Úřadu pro globální modelování a asimilaci NASA Krzysztofa Wargana souvisí s počasím na zemi. Podle něj je silný vír spojen s nízkými teplotami při povrchu země.
Situace na Antarktidě podle vědců nevypovídá o změně dlouhodobého trendu. Jižní pól je navíc podle nich proslulý divokými výkyvy počasí a klimatu. Země se nadále otepluje. Vedoucí vědecký pracovník Coloradské univerzity Ted Scambos jako příklad uvedl mořský led – na konci sprna dosahoval zmiňovaných rekordních hodnot, koncem září se však snížily na jednu z nejnižších v daném ročním období.
„Jedna chladná zima je zajímavá, ale nemění dlouhodobý trend, kterým je oteplování,“ shrnul profesor atmosférických věd na Washingtonské univerzitě Eric Steig.
