plejtvák

Skupina čítající více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč tomu tak je. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce, kteří dorůstají délky přes 30 metrů, žene do míst, kde byli dříve téměř vyhubeni, klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí jejich předků.

Neobvyklá situace přilákala k řece Temži stovky obyvatel Londýna. Uvízlo v ní totiž mládě plejtváka malého. Záchranáři se ho snažili vysvobodit, což se podařilo po téměř pěti hodinách. Bohužel zdravotní stav zvířete se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

Zhruba 160 kilometrů izraelského pobřeží zamořily zbytky ropy, která vytekla asi před týdnem z neznámého plavidla ve východním Středomoří. Na plážích leží mrtvé ryby a želvy, ale i velryba. Podle Izraelců jde o nejhorší ekologickou katastrofu za posledních deset let, píše web The Times of Israel.

Plejtvák, který na Štědrý den uvázl v sítích japonských velrybářů, byl dnes zastřelen výbušnou harpunou. Uvedli to zástupci Humane Society International, kteří velrybu celých 19 dní pozorovali a požadovali její propuštění. To jim přitom místní svaz rybářů přislíbil.

Thajští vědci objevili dokonale zachovanou kostru velryby – asi 12 kilometrů od pobřeží západně od Bangkoku do vnitrozemí. Stáří odhadují na 5000 let. Podle nich mohla patřit dávnému plejtvákovi Brydeovu, který žije v tropických a subtropických mořích dodnes. Kostru objevili začátkem listopadu a zatím odhalili asi 80 procent ostatků. Výzkumníci doufají, že by kostra mohla prohloubit znalosti o tehdejší mořské fauně.

Velryba s velkým příběhem. Tak bychom mohli ve zkratce popsat dominantu pražského Národního muzea. Pozoruhodný exponát prochází poprvé po 132 letech kompletní omlazovací kúrou. A jak se vlastně na sklonku 19. století dostala kostra samice plejtváka myšoka od norských břehů do české metropole?