Největší savec světa se vrací k pobřeží Španělska. Může za to klimatická krize?
První zástupce největších savců na světě byl spatřen v galicijských vodách na severozápadě Španělska v roce 2017. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč tomu tak je. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce, kteří dorůstají délky přes 30 metrů, žene do míst, kde byli dříve téměř vyhubeni, klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí jejich předků.
Prvního zástupce největších savců na světě uviděl ve vodách u Galicie na severozápadě Španělska v roce 2017 mořský biolog Bruno Díaz. Druhý jedinec byl spatřen v roce 2018 a další o rok později. V roce 2020 se pak vrátili, píše The Guardian. Zhruba před týdnem se objevil u ostrovů Cíes další plejtvák obrovský.
Čtěte také
„Věřím, že klíčovým faktorem je moratorium na lov velryb,“ domnívá se Díaz, jenž vede v Galicii Výzkumný institut delfínů skákavých. „V 70. letech 20. století, nedlouho před zavedením zákazu, zmizela celá generace plejtváků obrovských. O více než 40 let později sledujeme návrat potomků těch několika, kteří přežili,“ dodává vědec.
Návrat plejtváků možná není tak dobrá zpráva
Ne všichni odborníci však vnímají návrat plejtváků obrovských k břehům Španělska jako dobré zprávy. „Jsem pesimistický, jelikož existuje velká pravděpodobnost, že na životní prostředí plejtváků obrovských má zásadní vliv změna klimatu,“ míní jiný mořský biolog Alfredo López. „Pokud to znamená, že se kvůli globálnímu oteplování zmenšuje jejich životní prostor, a mizí potrava, kterou běžně jedí, tak to, co sledujeme, je dramatické, a není to důvodem k oslavám,“ dodává López.
Čtěte také
Bruno Díaz se zaobírá rovněž myšlenkou, že kytovci by se mohli k břehům Galicie vracet z důvodů určitého stesku po někdejším přirozeném prostředí svých předků díky své genetické paměti. „V nedávných letech se zjistilo, že migraci plejtváků obrovských řídí paměť, nikoliv podmínky k životnímu prostředí. Letos nedošlo k výraznému nárůstu planktonu, ale jsou tady. Zkušenosti se uchovávají v kolektivní paměti a podněcují tento druh k návratu,“ nechal se slyšet Díaz.
Průmysl zaměřený na lov velryb existoval podle britského zpravodajského webu v Galicii po celá staletí. Lov velryb pro komerční účely ve světě zakázala Mezinárodní velrybářská komise (IWC) v roce 1986. Tou dobou již byli plejtváci obrovští u španělského pobřeží téměř vyhubeni.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
