Plné košíky hnědých i pravých hřibů. MAPA vám ukáže, kam vyrazit za houbami


S příchodem deštivějšího a studenějšího počasí se v Česku každým dalším dnem zvyšuje pravděpodobnost růstu hub. Lidé napříč republikou si z lesů odnášejí plné košíky. Jak se hřibům a dalším oblíbeným druhům daří v jednotlivých oblastech, vám poodhalí tematická mapa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Z mapy Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že houby rostou zejména v pohraničních oblastech, kde běžně panuje střední pravděpodobnost. Vědět o sobě dávají i střední Čechy nebo část Vysočiny. Naopak nejhůře je na tom podle expertů z ČHMÚ Jihomoravský kraj, kde přetrvává nízká, nebo dokonce i velmi nízká pravděpodobnost.

Houbaři ve facebookových skupinách se nejčastěji chlubí úlovky z lesů ve Středočeském, v Ústeckém a Libereckém kraji. Rostou klasické hnědé, ale i pravé hřiby – jak smrkové, tak i dubové. Mezi časté nálezy patří také hřib kovář nebo křemenáče a kozáky. Na vrchol letošní houbařské sezony si však budeme muset ještě počkat.

Houby – varování

Nikdo by neměl přeceňovat své houbařské znalosti. Některé druhy, které rostou v českých lesích, jsou prudce i smrtelně jedovaté. V případě nejistoty je vždy lepší nahlédnout do atlasu nebo zavolat známému, který se v této problematice vyzná lépe. Pozor je třeba dávat také na chráněné houby, za jejichž sběr hrozí vysoké pokuty.

Experti připomínají, že přísloví „růst jako houby po dešti“ má své rezervy. „Obecně houby začínají růst i pár dní po dešti, ale pozor – platí to například u žampionů. Hřibovité druhy začínají zhruba dva až tři týdny po dešti,“ řekla pro CNN Prima NEWS mykoložka Tereza Tejklová. Možná právě z toho důvodu někteří houbaři stále odcházejí z lesů s prázdnou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vrah nešika chtěl na Liberecku otrávit družku houbami. Přežila omylem, soud byl nemilosrdný