PŘEHLEDNĚ: Severské státy, Pobaltí i český soused. Kam by Putin mohl rozšířit válku?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko stupňuje hybridní útoky napříč celou Evropou.
Hrozí Putinova eskalace války i mimo ukrajinské území?
Které evropské regiony jsou nyní v největším ohrožení?
Západní demokracie čelí sabotážím i kybernetickým hrozbám.
Rusko podle expertů z think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council) stále intenzivněji využívá hybridní válku k výpadům proti Evropě, potažmo Západu. Prostřednictvím sabotáží, kyberútoků, narušování vzdušného prostoru a pomocí dezinformací testuje reakce NATO a hledá slabiny. Experti nyní varují, že Kreml by mohl své operace dál rozšiřovat a postupně zvyšovat tlak i mimo Ukrajinu. Podívejte se, kde a jak by mohl ruský prezident Vladimir Putin dále útočit.
Rusko již dlouho vede hybridní válku v Evropě formou sabotáží, dezinformací a kybernetických útoků. Od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se v Evropě staly desítky útoků připisovaných Rusku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko zvažuje eskalaci války, tvrdí zdroje blízké Kremlu. Vyloučen není ani jaderný úder.
Zároveň panuje obava, že Rusko by mohlo válku rozšířit i do dalších zemí. Podle časopisu The Economist se ruský prezident Vladimir Putin po týdnech zvažování rozhodl pro eskalaci a Západ se mezitím stále více obává, kam až je ochoten zajít. Experti z Atlantické rady popsali, kde a jak by mohl ruský prezident Vladimir Putin dále útočit.
Pobaltské státy
Rusko neustále zkouší, kam až může vůči pobaltským státům a jejich spojencům zajít, aniž by se dočkalo razantní reakce. Akce spojené s Ruskem zahrnují vpády dronů a sabotáže kritické infrastruktury, žhářství, atentáty, kybernetické operace i rušení GPS.
„Moskva bude pravděpodobně pokračovat v tlaku, dokud nebude čelit věrohodným následkům. I když je Rusko materiálně pohlceno válkou proti Ukrajině, nemusí to nutně znamenat, že je méně nebezpečné,“ uvedla vědecká pracovnice Evropského centra Atlantické rady Justina Budginaite-Froehlyová.
Čtěte také
Rusko je podle ní naopak ochotnější přiblížit válku k nejvěrnějším spojencům Ukrajiny ve snaze omezit jejich podporu. „Pokud bude Putin zoufalý z neúspěšného válečného úsilí a zároveň bude vnímat politickou nejistotu v NATO, mohl by dojít k závěru, že eskalace nabízí způsob, jak změnit strategickou trajektorii války na Ukrajině,“ popsala Budginaite-Froehlyová.
Pobaltské státy jsou si vědomy, že hranice mezi hybridní operací a konvenční agresí může být velmi tenká: sabotáž, kyberútoky, elektronický boj a dezinformace mohou být cílem samy o sobě, ale mohou také sloužit jako přípravné operace pro následné vojenské akce. „To, zda dojde k eskalaci, závisí do značné míry na tom, jaké poučení si Moskva vezme z reakce NATO. Litva, Lotyšsko a Estonsko proto posilují svou národní obranu a vyvíjejí tlak na NATO, aby opakované útoky pod prahem války považovalo za součást ucelené ruské strategie zaměřené na identifikaci a využití slabých míst v národní obraně i obraně spojenců,“ sdělila Budginaite-Froehlyová s tím, že Moskva se již dlouho snaží oslabit Alianci a podkopat důvěru v to, že kolektivní obrana bude v případě zkoušky fungovat.
Polsko
Možnost, že by Rusko rozšířilo válku za hranice Ukrajiny, bere vážně i Polsko. Moskva zde totiž nepřátelské operace již provedla. K nejzávažnějšímu případu došlo loni v září, kdy do polského vzdušného prostoru proniklo devatenáct dronů ruské výroby. Letos v červnu pak do východního Polska dopadla řízená střela. Zmínit lze také žhářský útok na nákupní centrum ve Varšavě z roku 2024, který byl podle Polska organizován ruskou rozvědkou, a sabotáž železniční trati Varšava–Lublin z listopadu 2025.
Polsko se připravuje na všechny druhy hrozeb. Ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz například varoval, že by Rusko mohlo využít ukořistěné ukrajinské drony k operacím pod falešnou vlajkou. Nelze také vyloučit rozsáhlejší konvenční útok z Kaliningradu nebo Běloruska.
Polsko tak přistoupilo k rozsáhlé modernizaci ozbrojených sil, přičemž výdaje na obranu dosahují 4,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nejvyšší podíl v rámci NATO. „Polsko již není lehce vyzbrojeným státem na východní frontové linii, který čeká na záchranu ze strany NATO. Naopak disponuje významnými národními kapacitami pro úvodní fázi konfliktu, včetně tanků Abrams a K2, raketového dělostřelectva HIMARS a Chunmoo, útočných vrtulníků Apache, velkých dělostřeleckých formací, stíhaček F-16 a F-35 a rychle se rozšiřujících kapacit v oblasti dronů“, popsal ředitel varšavské kanceláře Atlantické rady Aaron Korewa.
Čtěte také
Dodal, že Polsko si klade za cíl zajistit první linii obrany vlastními silami, avšak v případě dlouhodobého konfliktu by bylo zapotřebí posil z řad NATO v klíčových oblastech, zejména v případě protivzdušné obrany. „Jejich strategie v konečném důsledku spočívá v tom, aby se jakýkoli ruský útok na Polsko okamžitě stal válkou proti NATO,“ sdělil Korewa.
Severské státy
Severské státy vnímají Rusko jako největší, nejbezprostřednější a zároveň dlouhodobou hrozbu pro bezpečnost Evropy a NATO. Jak zdůraznily všechny severské a pobaltské státy na dubnovém zasedání NB8 v Estonsku, tato situace vyžaduje „naléhavé, rozhodné a koordinované kroky“.
„Již více než deset let se Rusko zaměřuje na severské země pomocí hybridních taktik – od kyberšpionáže namířené proti norskému parlamentu přes zmanipulovanou migraci, která přiměla Finsko uzavřít svou východní hranici, až po rušení signálu GPS, které narušilo navigaci sanitek v kraji Kalmar a na Gotlandu,“ popsala ředitelka pro severní Evropu v Atlantické radě Anna Wieslanderová s tím, že téměř neustálá hybridní válka ze strany Ruska přiměla severské země k rozvoji svých struktur totální obrany z období studené války a k uvedení společností do pohotovosti prostřednictvím informačních kampaní a opatření na posílení odolnosti.
Mezi potenciální ruské cíle patří ostrovy Gotland, Åland a Bornholm v Baltském moři a Svalbard v Barentsově moři. Ovládnutí kteréhokoli z těchto ostrovů by Rusku umožnilo rozšířit dosah své protivzdušné obrany, omezit pohyb spojenců a zbavit NATO platforem, z nichž by mohlo bránit tento region.
Moldavsko
Co znamená ruská agrese, dobře ví i Moldavsko, které se obává, že by Moskva mohla svou válku rozšířit i na jeho území. Rusko se snaží zabránit Moldavsku v přibližování k Evropě pomocí dezinformací a dalších forem hybridní války. Dokládají to opakované případy, kdy ruské drony narušily moldavský vzdušný prostor, i sílící útoky na infrastrukturu v blízkosti ukrajinsko-moldavské hranice.
Čtěte také
„Moldavsko už řadu let čelí tlaku Moskvy z různých stran. Rusko má vojáky v odtrženém Podněstří, zasahuje do voleb, šíří dezinformace, podporuje politiky odmítající sbližování s EU a využívá také energetický nátlak. V posledních letech se navíc stále více projevují i dopady války na sousední Ukrajině,“ popsala zástupkyně ředitele Eurasijského centra Atlantické rady Shelby Magidová.
Podotkla, že Moldavsko ale ukázalo, že je odolnější, než Moskva i Západ očekávaly. „Přestože Rusko na tyto snahy vynakládá značné prostředky, Moldavané i v posledních dvou volbách nadále podporovali proevropský směr a vyslovili se pro referendum o vstupu do EU,“ uvedla Magidová.
Ruské drony, které opakovaně narušily moldavský vzdušný prostor, donutily Kišiněv k tomu, aby se zaměřil na posílení svých schopností monitorovat a bránit svůj vzdušný prostor. V srpnu například moldavský ministr obrany Anatolie Nosatîi zdůraznil nutnost vybavit národní armádu vysoce výkonnými systémy pro detekci těchto vpádů a ochranu před nimi. Moldavsko navíc není členem NATO ani EU a jeho armáda má omezené kapacity, což ji činí zranitelnou vůči konvenčnímu útoku. „Kišiněv si však z Ukrajiny vzal důležité ponaučení a ví, že musí pracovat na posílení vlastní obrany a zároveň budovat silná regionální partnerství,“ popsala Magidová a dodala, že je to stále zřetelnější ve vztazích Moldavska s Ukrajinou a Rumunskem.
Rumunsko
Ani pro Rumunsko již ruská agrese není pouhou hypotézou. Od invaze na Ukrajinu opakovaně pronikaly drony do rumunského vzdušného prostoru nebo dopadaly na jeho území, a to i v blízkosti obydlených oblastí. V zaminovaném Černém moři dochází k útokům na civilní lodní dopravu a hrozbám čelí i námořní a energetická infrastruktura.
Čtěte také
V srpnu Rumunsko zničilo námořní dron naložený výbušninami poblíž pobřežního plynového projektu Neptun Deep, který provozuje společnost OMV Petrom/Romgaz. Prezident Nicușor Dan varoval, že rumunský vzdušný prostor byl porušen „v desítkách případů“ a že „odstrašování se nejprve testuje na okraji Aliance“.
„Rusko by nejspíš nezačalo případnou eskalaci přímou invazí. Místo toho by mohlo zesílit útoky, které zůstávají pod hranicí otevřené války – například narušování vzdušného prostoru, útoky na lodě, sabotáže důležité infrastruktury, kybernetické útoky nebo šíření dezinformací s cílem oslabit důvěru v NATO. Problémem by byly také případné útoky na Moldavsko, protože Rumunsko má velký zájem na jeho stabilitě,“ popsal ředitel rumunské kanceláře Atlantické rady Alex Șerban.
Rumunsko se na rostoucí hrozbu náležitě připravuje. Bukurešť rozšiřuje leteckou základnu Mihail Kogălniceanu a propojuje Câmpia Turzii, Cincu, Smârdan, Babadag, Constanța a Dunaj prostřednictvím vojenské logistické sítě. Jeho ozbrojené síly se opírají o americké systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, raketových systémů HIMARS, stíhaček F-16 a tanků Abrams. „Rumunsko by zpočátku mohlo reagovat vlastními silami s podporou již přítomných prostředků USA a NATO. Trvalý útok by však vyžadoval posily,“ sdělil Șerban.
Německo
Hlavním terčem ruských dezinformací je již dlouhou dobu Německo. Od roku 2022 se ale počet i závažnost hybridních akcí podporovaných Ruskem zvýšily. Na začátku srpna byl na letišti v Lipsku poblíž ukrajinského nákladního letadla objeven dron naložený výbušninami; další dron se později srazil s letadlem, které bylo odkloněno z letiště, a třetí byl nalezen nedaleko.
Německé úřady rovněž obvinily Rusko z plánování atentátu na manažery zbrojního průmyslu a koncem roku 2025 odhalily zakopané skladiště zbraní a střeliva, které mělo zřejmě sloužit k dalšímu pokusu o atentát. V Baltském moři také vzrostl počet útoků na podmořskou infrastrukturu.
Čtěte také
„Německo vnímá tyto hybridní akce jako významnou hrozbu pro svou bezpečnost“, uvedla vědecká pracovnice Evropského centra Atlantické rady Phyllis Berryová a podotkla, že německý kancléř Friedrich Merz v září 2025 prohlásil, že „Německo není ve válce, ale ani v míru.“
V úterý 1. září vláda prohlásila, že za incidenty v Lipsku je zodpovědné Rusko, a oznámila sankční opatření, včetně uzavření ruského konzulátu v Bonnu a ruského kulturního domu v Berlíně. Vláda také plánuje agresivnější kroky proti ruské stínové flotile a prosazování dalších sankcí ze strany EU.
Incidenty v Německu znepokojují i Česko. „To, co se v posledních dnech odehrává, včetně útoku v Lipsku, který německé bezpečnostní složky spojují s Ruskem, ukazuje na vážnost situace. Také incident v Augsburgu musí být důkladně vyšetřen,“ uvedl český premiér Andrej Babiš (ANO) s odkazem na výbuch na hlavním vlakovém nádraží, který zranil dva lidi. Česko je připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podporovat veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti, uvedl dále Babiš na síti X.
Západní Evropa, USA a další regiony
Ruská hybridní válka není žádnou novinkou. Již od bolševických časů Moskva využívá různé prostředky k oslabování silnějších protivníků. Co se ale od roku 2014 změnilo, je ochota Kremlu podstupovat rizika.
„Od roku 2014 Putin postupně zvyšuje tlak na Západ. Přibývá atentátů, bombových útoků, sabotáží, kyberútoků i dalších tajných operací, které jsou stále odvážnější. Dosud se Rusko soustředilo hlavně na země ve svém okolí, v příštích letech by ale mohlo stále více využívat slabiny přímo uvnitř západních demokracií a zasahovat do jejich politiky,“ uvedl John Sipher, vedoucí pracovník Eurasijského centra Atlantické rady, který 28 let pracoval pro Národní tajnou službu CIA.
Čtěte také
Podle něj jsou ruské tajné operace nejúspěšnější ve chvíli, kdy dokážou přimět soupeře jednat tak, aby Moskva nemusela zasahovat sama. „Současná polarizace USA a Evropy, vzestup populismu a klesající důvěra v instituce proto Kremlu nabízejí velkou příležitost. Rusko se dlouhodobě snaží rozdělit USA a Evropu a napjaté vztahy Donalda Trumpa s některými spojenci, včetně Kanady, Dánska a Jižní Koreje, naznačují, že Moskva může této situace využít k dalšímu prohlubování rozkolu“, popsal Sipher.
Dodal, že Rusko bude pravděpodobně zesilovat tvrzení, že NATO je zastaralé, Evropa je parazit, Ukrajina je zkorumpovaná a odsouzená k zániku a že demokratické vlády jsou nelegitimní. „Moskva bude zároveň podporovat evropské narativy, které vykreslují Washington jako nespolehlivý, dravý a již nehodný následování. Tyto zprávy a aktivity si mohou navzájem odporovat. Na tom však nezáleží. Cílem je rozdělit společnost,“ sdělil Sipher s tím, že nejlepší strategií Ruska není porazit Západ, ale podnítit Západ k tomu, aby se porazil sám. „Z pohledu Moskvy platí, že pokud protivník klopýtá směrem k propasti, je to přesně ten okamžik, kdy do něj strčit,“ dodal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina slaví 35 let nezávislosti. O její budoucnosti se ale stále snaží rozhodovat Rusko
vaclav.cerny@iprima.cz
