Po covidové pandemii se do ambulancí obezitologů nahrnulo dvakrát tolik pacientů, než bylo v minulosti obvyklé. Nová nemoc totiž výrazně více ohrožuje lidi s kily navíc. Jak léčba probíhá a proč na covid výrazně častěji umírali obézní, na to se redakce CNN Prima NEWS ptala obezitoložky Petry Šrámkové.
Ztloustli jsme za covidový rok, kdy byl často omezen volný pohyb?
Je pravda že po uvolnění covidových opatření se výrazně zvýšil zájem o docházení do obezitologické ambulance. Nebudu přehánět, když řeknu, že se hlásí i o 100 procent více pacientů než třeba v roce 2018. Nově přicházející mají zhruba o 1 BMI (index tělesné hmotnosti, pozn. red.) více než před covidem.
MUDr. Petra Šrámková
Pracuje jako zástupce přednosty kliniky a primářka. Více než sedm let působila jako interní lékařka – obezitoložka v Klinickém centrum ISCARE, kde se věnovala jak konzervativní léčbě obezity, tak především indikaci a péči o nemocné podstupující bariatrické zákroky. Od 2009 působí jako primářka, zástupce přednosty OB kliniky. Zaměřuje se zejména na péči o pacienty s vyšším stupněm obezity před a po bariatrické operaci. Spolu s týmem OB kliniky pracuje na řadě mezinárodních klinických studií. Publikuje články a kapitoly v českých lékařských i populárních médiích, aktivně přednáší a osvětově působí na řadě kongresů a odborných akcí i na mezinárodní úrovni. Je členkou výboru České obezitologické společnosti, členkou výboru Společné sekce metabolické a bariatrické chirurgie České obezitologické a České chirurgické společnosti, mnohaletým členem IFSO-International Federation for the Surgery of Obesity and Metabolic Disorders.
Proč si myslíte, že nyní mají větší motivaci zredukovat svou váhu?
Celý rok jsme viděli v médiích vysoká čísla úmrtí na covid právě u obézních pacientů. Obezita je totiž hned po vysokém věku druhým nejsilnějším rizikovým faktorem těžkého průběhu onemocnění COVID-19. Tito lidé byli i mnohem častěji hospitalizování s covidem jak na JIP, tak na umělé plicní ventilaci. Tato čísla byla opravdu reálná, neboť stejné statistiky byly publikovány po celém světě v medicínských časopisech a potvrdila je i Světová federace pro obezitu (World Obesity Federation).
Proč jsou lidé s kily navíc více ohroženi horším průběhem covidu?
Nejvíce ohroženi jsou obézní lidé s BMI nad 40. Ti totiž zároveň častěji trpí cukrovkou, hypertenzí, onemocněním ledvin, což jsou další známé rizikové faktory horšího průběhu covidu. Potenciálních mechanismů u obézních je několik. V první řadě jde o sníženou funkci plic. Obézní nemají oproti štíhlým lidem dechové rezervy, často trpí syndromem spánkové apnoe a hypoventilačním syndromem, je u nich vyšší riziko plicní embolie, častěji také mohou trpět aspirační pneumonií. Kvůli své tukové tkáni trpí takzvaným chronickým zánětem, často u nich vídáme zvýšené CRP. Tito lidé mají jiné hladiny hormonů než štíhlí, týká se to například leptinu a adiponektinu zvyšujících hladinu cytokinů, které mají vliv na plíce a dechové cesty.
Když k vám přijde pacient s tím, že chce zhubnout, co ho čeká?
V obezitologické ambulanci ho podrobně vyzpovídáme, zvláště nás zajímají nemoci, s nimiž se léčí, a léky, které užívá. Podrobně se ho ptáme na vývoj hmotnosti od narození, na redukční diety, léky na léčbu obezity. Zvláště důležité je, aby pacient přinesl sepsaný alespoň sedmidenní jídelníček, abychom měli přehled, jak se stravuje. Po zhodnocení jeho stavu s ním probereme fyzickou aktivitu a změnu jídelníčku, ideálně s účastí nutričního terapeuta. V případě potřeby jej také odešleme k psychologovi.
Je možné pacientovi předepsat také léky na hubnutí?
Ano, v některých případech nabízíme takzvaná antiobezitika, která jsou nejen účinná, ale i bezpečná a určená k dlouhodobé léčbě. U řady pacientů se zvažuje chirurgická cesta: bariatrická/metabolická operace. Je potřeba si ale uvědomit, že zvýšenou váhu jsme nezískali přes noc, ale většinou za několik desítek let, a proto i léčba obezity trvá dlouho, prakticky celoživotně.
Je nutné chodit neustále na kontroly i v případě, že pacient se dostane na přijatelnou váhu?
Na kontroly na obezitologii nebo u nutričního terapeuta se zpočátku chodí častěji. Po dosažení váhového úbytku je ale stále třeba pacienta hlídat, protože obezita patří mezi celoživotní chronické, zhoršující se onemocnění. Následně pacient dochází jednou za šest až dvanáct měsíců na kontrolu.