Až třetina Čechů za poslední rok přibrala. Obezita je ohrožuje na zdraví
Obezita se týká i mladých lidí a dětí. Je to nemoc, kterou je potřeba léčit. Zdroj: Profimedia.cz
V uplynulém roce téměř třetina dospělých Čechů přibrala. Ručička na váze se posunula směrem dopředu i u mnoha dětí, které ztratily kroužky, pravidelný školní režim a trávily více času doma. Lidé omezili pohyb a zvýšili energetický přísun včetně alkoholických nápojů. Jak zhubnout nabraná kila a hlavně jak si váhu udržet? Redakce CNN Prima NEWS se na to zeptala odborníků z pacientské organizace STOBklub, která pomáhá lidem s nadváhou a obezitou.
Podle výzkumu Ipsos 31 procent Čechů starších 18 let během pandemie přibralo na váze. Nouzový stav přinášel stresové situace – zejména kvůli své nepředvídatelnosti a nemožnosti ovlivnit situaci. To vedlo zejména takzvané emoční jedlíky k přejídání se, u kterých po jídle následují pocity viny a následně další přejídání. Navíc lidé na home office měli celý den snadný přístup k jídlu a méně rutinního pohybu, než když chodili do práce a vyřizovali běžné pochůzky. Většina nemohla vykonávat pohybovou aktivitu, na kterou byla zvyklá, tedy plavání, cvičení ve fitcentrech, skupinové lekce, míčové hry apod.
Čtěte také
Objektivně tedy tento stav nahrával k přibírání na váze. „Hodně záleží na tom, jak se člověk k dané situaci postaví. Pokud ji nemůže ovlivnit, je třeba k ní změnit postoj. A tak 13 procent lidí využilo situaci ve svůj prospěch a zhublo. Ti, kteří měli motivaci se sebou něco dělat a třeba měli díky home office více času, chodili na procházky, zkusili nordic walking, vyjeli na kole, cvičili doma on-line. Měli také více prostoru sami si vařit a vyzkoušet nové zdravé recepty,“ vysvětluje psycholožka Iva Málková z pacientské organizace STOBklub.
Obézní lidé patří mezi rizikové skupiny onemocnění COVID-19
Lidé trpící obezitou patří při covidové nákaze mezi rizikovější skupiny. Podle obezitologa Petra Suchardy je to dáno tím, že obézní lidé mají velké množství tukové tkáně v břišní dutině, což je důvod, proč často trpí cukrovkou druhého typu a zvýšeným krevním tlakem. „Tyto tukové buňky produkují takzvané prozánětlivé faktory, které při virové infekci zhoršují celkový stav. Horší prognózu způsobují také respirační poruchy, kterými lidé s obezitou často trpí. Závislost mezi rostoucím BMI a těžkým průběhem covidu, nutností přijetí na JIP a umělou ventilaci byla nejnověji prokázána rozborem téměř šesti miliónu případů ve Velké Británii,“ zdůrazňuje.
Nadváha nebo dokonce obezita se netýká jen dospělých, ale také dětí. Za poslední rok navíc řada dětí přibrala v důsledku covidových restrikcí. Do jaké míry děti přibraly, je podle Málkové dáno především tím, jak situaci zvládli rodiče. „To, jak se chovali v době koronaviru oni, ovlivnilo i jejich potomky. Dětem chyběl v době pandemie rutinní i aktivní pohyb – nemohly navštěvovat žádné kroužky a trávily mnoho času doma u počítačů nebo mobilních telefonů. To se na jejich hmotnosti a zdravotním stavu podepsalo. Jsou ale určitě i výjimky, kdy rodina i přes ztíženou situaci zůstala aktivní, chodila pravidelně na výlety nebo vykonávala jiné pohybové aktivity,“ popisuje.
Čtěte také
Obezita je považována za nemoc, protože zhoršuje zdravotní stav daného člověka. Těmto lidem jsou častěji diagnostikovány zhoubné nádory některých orgánů. Dále se u nich častěji projeví jaterní onemocnění, artróza, problémy s ledvinami, komplikace v těhotenství a při porodu, kožní nemoci (zejména lupénka) a další.
Obezita je daní za blahobyt, ve kterém žijeme
Obezitog Petr Sucharda zdůrazňuje, že na obezitu je třeba pohlížet jako na civilizační chorobu, která je vázaná na snadnou dostupnost energeticky bohaté stravy a také na obrovský pokles námahy včetně běžné chůze. „V historii jsou doloženy případy i těžké obezity, ale vždy šlo o jedince, kteří na rozdíl od naprosté většiny populace nemuseli ‚dobývat chléb svůj v potu tváře‘,“ říká lékař.
Lidé s kily navíc většinou nejedí z hladu, ale v důsledku nějakých spouštěčů. „Mluvíme o toxickém obezitogenním prostředí, které nás provokuje ke konzumaci velkého množství často nevhodných potravin – velké porce v restauracích, velká balení, slevy v obchodech, nutričně nevýhodné potraviny u pokladen, reklamy apod. Navíc jsme obklopeni nabídkami obchodníků s hubnutím nejen ke koupi zázraků, ale jsme podněcování k držení nejrůznějších nesmyslných diet. Ty nejenže nevedou k redukci váhy, ale odebírají hubnoucím mnoho životní energie, zkouší stále další a další diety a prohubnou život,“ říká Málková.
Stejně jako Petr Sucharda poukazuje na snižování pohybu, a to nejen aktivního, ale i rutinního. „Když jsme doma a pohybujeme se jen po bytě, nákup si objednáme on-line a necháme si ho dovézt, tak nachodíme stěží 1 000 kroků. Novým fenoménem je zvyšování sedavé činnosti bez přerušení, což je zdravotně stejně nebezpečné jako nedostatek aktivního pohybu,“ vysvětluje.
Lidé s nadváhou se mohou obrátit na organizaci STOBklub
Společnost STOBklub pomáhající lidem s nadváhou a obezitou pokračovala ve své činnost i v pandemii. Lidem nabízela kurzy zdravého hubnutí pod vedením odborníků a mnoho druhů cvičení online. „Klienti, kteří se těchto kurzů a cvičení účastnili, úspěšně zhubli – průměrně pět kilogramů za 10 týdnů. Fungoval nejen lektor, ale i podpora skupiny, kdy lidé oceňovali, že mohou navazovat přátelství alespoň na dálku a že komunikují bez roušek,“ doplňuje Málková.
Čtěte také
Podpora lidí, kteří se snažili zhubnout, probíhala v době pandemie také na komunitním webu pacientské organizace STOBklub. „Lidé se u nás mohou zapojit do diskusí, psát blogy, tvořit vlastní recepty a vzájemně se inspirovat a podporovat. Kromě toho u nás najdou mnoho článků, návod a praktických tipů, jak zdravé hubnout a váhu si udržet,“ říká psycholožka.
Základ terapie obezity tvoří tři pilíře – výživa, pohyb a psychika – v indikovaných případech i farmakoterapie a bariatrie. „Naše organizace se zabývá všemi třemi pilíři a specializuje se především na psychiku, která se velmi často opomíná. Je třeba se zabývat nejen tím, co hubnoucí jí, ale také proč jí a jak jí, tedy jinými vlivy, než je hlad, které je provokují k jídlu navíc oproti plánu. Lidé často ví, co by měli dělat – například nekonzumovat velké množství sladkostí, jíst zeleninu a pravidelně se hýbat, ale už nedokážou tyto vědomosti převést do praktického života,“ vysvětluje Málková. Doplňuje, že léčba a prevence obezity nespořívá v jednorázových dietách, ale v trvalé změně životního stylu s cílem zvýšit kvalitu života.
Na co se zaměřit při hubnutí doma?
- Když se pohroužíte do práce, nezapomeňte si dělat pauzy. Někdy se tak do práce ponoříme, že po mnoha hodinách zjistíme, že jsme vyhladovělí a v důsledku toho se pak nekontrolovaně přejíme. Sezení bez přerušení je velmi rizikové.
- Pokuste se naladit na potřeby svého těla. Stačí na to minuta. Několikrát se v průběhu dne zastavte, nadechněte, vydechněte, nenechte myšlenky zabývat se obavami z budoucnosti, soustřeďte se jen na svůj dech a pak i na celé tělo. Pokud někde cítíte napětí a ztuhlost, pošlete tam svůj dech, protáhněte se.
- Při telefonování choďte.
- Při sledování nebo poslouchání zpráv cvičte dle vašich možností (zvedání nohou, podřepy, kroužení pažemi apod.).
- Při sledování seriálů a filmů jeďte do první reklamy na rotopedu/choďte na pásu/„hopsejte“ na fitbalu.
- U televize/počítače neseďte na gauči, ale na fitbalu.
- Před každou pravidelnou činností (čištění zubů, čtení novin, pití kávy, před večeří apod.) se pět minut hýbejte – můžete využít cvičení na YouTube nebo si vymyslete vlastní.
- U jídelníčku si hlídejte množství i kvalitu stravy, inspirujte se následujícím desaterem.
Desatero zdravého jídelníčku
1. Nakupujte kvalitní potraviny v rozumném množství – co nekoupím, to nesním.
2. Jezte pravidelně třikrát denně, pokud máte hlad, zařaďte jednu nebo dvě svačiny.
3. Do každého denního jídla zařaďte zdroj bílkovin. Jezte méně tučné mléčné výrobky – alespoň jeden zakysaný mléčný výrobek denně (jogurt, kefír), méně tučný sýr, vejce, pokud máte rádi maso, vybírejte libové, zařazujte i rostlinné bílkoviny.
4. Jezte ryby alespoň jednou až dvakrát týdně týdně.
5. Jezte luštěniny alespoň jednou týdně.
6. Jezte kvalitní tuky – lžíci rostlinného oleje nebo hrst ořechů denně.
7. Jezte potraviny bohaté na vlákninu – denně dvě až tři porce celozrnných obilovin (vločky, celozrnné pečivo, celozrnné přílohy).
8. Jezte čtyři porce zeleniny a jednu až dvě porce ovoce denně.
9. Pokuste se upravit pokrm tak, aby polovinu talíře tvořila zelenina, čtvrtinu bílkovina (ryby, libové maso, méně tučný sýr, luštěniny apod.) a čtvrtinu sacharid (příloha, pečivo apod.).
10. Zařazujte změny postupně – vyberte si jeden z výše uvedených bodů, u kterého si věříte, že ho zvládnete, a na ten se zaměřte. Až si nový návyk zafixujete, pracujte na dalších bodech desatera. Občas do jídelníčku zařaďte i potravinu, kterou milujete, i když nemá třeba úplně vhodné složení. Neuvažujte o potravinách jako o zdravých a zakázaných, ale dělte je na časté a příležitostné (to jsou potraviny, které nemají odlehčenou variantu – například čokoláda).
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
