Skoro jsem si sáhla na dno. Leží u nás i třicátníci, říká primářka covid oddělení

V pracovním oděvu a s dalšími ochrannými prostředky tráví Horková nepřetržitě až šest hodin. Následuje krátká přestávka, ale pak musí pokračovat. „Ze začátku to bylo těžké, ale dá se na to zvyknout a postupem času si člověk najde způsob, jak to vydržet,“ sdělila v pořadu K věci kroměřížská lékařka.

V současnosti podle ní panuje na covidovém oddělení lepší situace než dříve. „Musím říct, že to je trošku klidnější, největší nápor povolil, takže teď zvládáme. Nejhorší to asi bylo začátkem listopadu, kolem Vánoc a krátce po Novém roce. To bylo opravdu hektické období. Rozhodně bylo více pacientů a bohužel i těžkých stavů,“ popsala Horková.

Zvládat nápor pomáhá primářce i rodina

Podle Horkové se nedá dopředu odhadnout, jaký bude mít onemocnění COVID-19 u kterého pacienta průběh. Lékaři proto musí být stále ve střehu a stav nakaženého přehodnocovat každý den. „Už jsem byla několikrát výrazně unavená, skoro jsem si sáhla na dno, ale podařilo se mi to vždycky zvládnout nějakým kratším odpočinkem. Práci dělám ráda a mám výborné rodinné zázemí, které funguje i beze mě, to mi dávalo velkou sílu,“ řekla Horková, která se s rodinou snaží být alespoň večer.

Psychická únava ale podle lékařky někdy přetrvává a na práci často myslí zdravotníci i doma. „Prochází vám to hlavou pořád, zdá se vám o tom, takže problémy někdy řeší člověk v noci. Když se vzbudí, je to nepříjemné, opravdu se to těžko vysvětluje,“ sdělila primářka.

I přesto, že pandemie koronaviru a s ní spojené vysoké nasazení v nemocnicích trvá už opravdu dlouho, podpora a spolupráce v týmu funguje výborně. Objeví se ale i slabší chvilky. „Někdo má třeba fakt krizi a potřebuje větší podporu. To se stane,“ zhodnotila lékařka s tím, že z jejího týmu snad nikdo o odchodu ze zdravotnictví neuvažuje, nicméně takové případy nastat mohou.

Zdravotní sestry z covidového oddělení Kroměřížské nemocnice už dříve popisovaly pocit bezmoci, který mají, když se stav některého z pacientů zhorší. „Je to pokaždé stresující, když se zhorší pacient a špatně se mu dýchá. Snažíme se vždycky najít nějaké řešení. Máme kolegy, na které se můžeme obrátit a poradit se s nimi. Snažíme se ke každému přistupovat úplně individuálně,“ uvedla Horková.

Zintenzivnila se komunikace s příbuznými

K tomu patří i komunikace s příbuznými pacienta. S těmi samozřejmě lékaři hovořili už v době před pandemií, nyní se ale podle primářky komunikace zintenzivnila. „Je to možná náročnější, protože vysvětlujeme situaci, stav pacienta, ale je to zapotřebí. Rodiny bohužel nemohou navštěvovat své příbuzné v nemocnici, takže se snažíme jim kontakt zprostředkovat pomocí tabletu a mohou si volat, kdy chtějí, a mluvíme s nimi častěji než obvykle,“ řekla primářka.

Podle Horkové je i na jednotlivých odděleních vidět, že pandemie ovlivňuje všechny věkové kategorie. „Zasahuje to větší část populace, máme větší věkové spektrum pacientů – od mladých po seniory. Třeba 70. a 80. ročníky tady také leží s těžkým zápalem plic. Bylo to v průběhu podzimu i teď,“ popsala.

Porušování některých opatření prý dokáže primářka pochopit, zároveň ale ví, že lidé, kteří například odmítají nosit roušky, přidělávají práci zdravotníkům. „Když se na to podívám očima lékaře, je to nepříjemné, protože nám to přináší další pacienty, ale dokážu pochopit lidi, kteří přišli tímto způsobem o nějakou obživu. Je to pro ně určité také těžké,“ uvedla primářka.

Sama Horková už se koronavirem nakazila, stejně jako drtivá většina personálu na „jejím“ oddělení. „Promořenost je vysoká. Myslím, že více než 90 procent personálu už nemoc prodělalo,“ dodala primářka s tím, že zdravotníci z kroměřížského covidového oddělení, kteří mohli, už se nechali naočkovat.