Nová britská studie naznačuje, že nákaza koronavirem může způsobit změny v mozku. (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Nová britská studie naznačuje, že nákaza koronavirem může způsobit změny v mozku. Vědci odhalili významné rozdíly díky snímkům z magnetické rezonance, pořízené před a po onemocnění. I po mírné infekci se celková velikost mozku mírně zmenšila, informuje web britské stanice BBC.
Vědci sledovali změny pomocí magnetické rezonance. V souvislosti s nákazou nemocí COVID-19 zjistili změny na šedé mozkové kůře v oblastech, které odpovídají paměti a čichu. Není ale podle nich jasné, zda jsou změny trvalé. Upozorňují, že mozek se dokáže „léčit“, píše web BBC.
„Sledovali jsme v podstatě mírnou infekci, takže zjištění, že v mozku skutečně vidíme určité rozdíly a jak moc se mozek změnil ve srovnání s těmi, kteří infekci neprodělali, bylo docela překvapivé,“ uvedla vedoucí autorka studie, profesorka Gwenaelle Douaudová z Wellcome Centre for Integrative Neuroimaging na Oxfordské univerzitě.
Válka zastihla Ukrajinu na vrcholu covidové vlny. Česko nabídne uprchlíkům očkování
Než vpadla ruská vojska na území Ukrajiny, nacházela se země na vrcholu doposud největší vlny nemoci COVID-19. Ukrajina navíc dlouhodobě patří mezi nejméně proočkované státy v Evropě. Například Itálie proto každého příchozího uprchlíka z Ukrajiny preventivně testuje. Česká republika se zatím zhoršení epidemické situace s příchodem desítek tisíc utečenců neobává. Příchozím však nabízí možnost nechat se naočkovat.
Studie byla publikována v časopise Nature. Vědci sledovali zdravotní stav 500 tisíců lidí po dobu přibližně 15 let a disponovali databází skenů zaznamenaných před pandemií. To jim poskytlo jedinečnou příležitost studovat dlouhodobé zdravotní dopady viru.
Vědci poté pořídili nové snímky 401 pacientů, a to v průměru 4,5 měsíců po nákaze. Z nich mělo 96 % mírný covid. Zkoumali i dalších 384 účastníků, kteří covid neměli.
Celková velikost mozku nakažených účastníků studie se zmenšila o 0,2 až 2 %, a to v oblastech souvisejících s čichem a pamětí. Pro lidi, kteří se nedávno zotavili z covidu, bylo o něco obtížnější zvládnout složité duševní úkoly.
Vědci však nevědí, zda mají nová zjištění skutečný dopad na dlouhodobé zdraví. „Musíme mít na paměti, že mozek je skutečně plastický – tím máme na mysli, že se dokáže sám ‚uzdravit‘ – takže je opravdu velká šance, že se škodlivé dopady infekce časem zmírní,“ přiblížila profesorka.
Nejvýraznější úbytek šedé kůry mozkové byl zaznamenán v čichových oblastech, není však jasné, zda virus napadá přímo tuto oblast, nebo buňky jednoduše odumírají v důsledku nedostatečného používání poté, co lidé po prodělání některých variant covidu ztratili dočasně čich.
Je proto možné, že toto poškození nezpůsobují všechny varianty viru. Skeny byly provedeny v době, kdy převládala mutace alfa a ztráta čichu a chuti byla hlavním příznakem onemocnění. Podobné příznaky měla i varianta delta, o té se však studie nezmiňuje.
