Školství patří mezi priority všech politických stran (ilustrační foto). Zdroj: Profimedia.cz
Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?
Většina stran se shoduje v jednom: Platy učitelů by měly dosahovat 130 procent průměrné mzdy. S takovou částkou počítá novela o pedagogických pracovnících, která ale zatím není schválená a leží ve Sněmovně.
ČSSD v programu slibuje, že bude rozvíjet systém jeslí a mateřských školek v každé obci, a to zejména v regionech s nízkou dostupností předškolní péče. „Do roku 2024 zavedeme zákonem garantovaný nárok na místo ve školce nebo jeslích pro všechny děti od dvou let, a to bezplatně,“ tvrdí partaj. V současné chvíli jsou garantovaná místa ve školkách pro děti od tří let.
Zatímco KSČM slibuje obědy pro děti v mateřských školách a prvních stupních základních škol zdarma, ČSSD by chtěla pro všechny děti z nízkopříjmových rodin bezplatný počítač či tablet. „Rozhodnutí o propůjčení elektronického zařízení bude na řediteli školy,“ podotýká.
Koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, má jako hlavní bod podpořit investice do výstavby i rekonstrukce vzdělávací infrastruktury, a to s maximálním využitím evropských fondů. „Navýšíme počet podpůrných pracovníků v mateřských školách, aby se učitelé mohli soustředit na svou pedagogickou roli a tvůrčí práci s dětmi,“ uvádí Spolu.
Koalice Spolu chce učit kriticky myslet
Mezi plány koalice Spolu patří také reforma vzdělávacích programů. „Zaměříme se na snížení celkového objemu učiva a podpoříme kvalitu (porozumění) před kvantitou (memorováním),“ nastiňuje koalice pod vedením Petra Fialy. Důraz by měl být kladen na kreativitu a týmovou spolupráci.
Ve výuce by neměla podle koalice Spolu chybět etická výchova, finanční a mediální gramotnost či kritické myšlení. Zástupci ODS, lidovců a topky by také chtěli posílit výuku dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus
Piráti a STAN by rádi snížili administrativní zátěž pro školy. „Přezkoumáme, zda jsou všechny informace, které jsou po školách požadovány, skutečně užitečné. Ty, které nejsou, nebudeme požadovat,“ slibuje koalice pod vedením Ivana Bartoše.
I Piráti a Starostové tlačí na vyšší platy pro učitele. Chtěli by také zavést valorizaci platů a urychlit růst platů v prvních 10 letech praxe. Na středních školách by podle Pirátů a STAN měla fungovat větší profilace žáků prostřednictvím volitelných předmětů.
ANO program představí až v září
Hnutí SPD tlačí na to, aby školství obecně vychovávalo žáky k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám. „Odmítáme genderismus a novodobý neomarxismus,“ stojí v jeho programu.
Podle hnutí Tomia Okamury by se měly zrušit centrální přijímací zkoušky na střední školy, zůstat mají jen na gymnáziích: „Podpoříme hodnocení žáků v posledním ročníku základní školy, které by sloužilo jako nástroj k přijetí na střední školu. Šlo by o výstup ze základní školy nahrazující současné centrální přijímací zkoušky.“ SPD také odmítá současný systém inkluze.
Stejně tak se k inkluzi staví koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Uskupení pod vedení Zuzany Majerové Zahradníkové je kromě toho proti povinné předškolní výchově, kterou v současnosti musí absolvovat všechny děti, které do začátku školního roku dovrší pěti let. Trikolora by rozvíjela soukromé vzdělávání a upravila postavení vysokých škol tak, aby se na některých vybíralo školné.
Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by se snažilo zrušit rozdíly mezi vzděláváním v různých regionech, rozvíjet finanční, právní či občanské vzdělávání, učňovské školství a zlepšit dostupnost školek. Chce také usilovat o zlepšení vzdělávání učitelů a handicapovaných dětí.
Hnutí ANO zatím program nepředstavilo. V minulosti ale představitelé ANO zdůrazňovali jako priority například nutnost modernizace obsahu výuky a snižování rozdílů v přístupu ke vzdělání.
