První vlna pandemie zasáhla nejsilněji jižní a západní Evropu. V následujících měsících se ale situace obrátila. Ilustrační snímek z německé nemocnice. Zdroj: Profimedia.cz
V Česku zemřelo na covid přes 35 tisíc lidí. Zatímco na začátku pandemie jsme byli mezi nejméně zasaženými státy Evropské unie, situace se dramatizovala až do chvíle, kdy se Česko stalo vůbec nejhorší zemí. Podívejte se na přehledný graf, který ukazuje, jak se vyvíjel počet zemřelých od února 2020. Tedy, jak se stalo z „best in covid“ Česko místem, kterému je lepší se vyhnout.
V březnu 2020 dominovala tabulce Itálie pronásledovaná Španělskem, většina zemí EU měla zemřelých na milion obyvatel naprosté minimum. Na začátku dubna začaly enormně růst počty úmrtí v Belgii, následně také ve Francii nebo Švédsku.
Česko se během první vlny a léta drželo mezi 15. a 20. místem, Slováci měli ještě na začátku srpna pouze pět mrtvých na milion obyvatel, zatímco Belgičané už 852, Španělé přes 600 a Italové jen o pár méně. Česko bylo na konci letních prázdnin 2020 na hodnotě 40.
V září a říjnu 2020 ale začalo Česko „skákat“ žebříčkem nahoru. Postupně se dostalo před Německo, Polsko, Chorvatsko nebo Rakousko. Do „elitní desítky“ se naše republika poprvé dostala 27. října 2020. Počet úmrtí na milion obyvatel byl tehdy 239, tedy pětinásobně víc než o necelé dva měsíce předtím. Skokově rostlo také Slovensko, jenže z hodnoty 5 „jen“ na 32.
„První vlna pandemie zasáhla nejsilněji jižní a západní Evropu. Když bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil 31. srpna 2020, že země V4 jsou „best in COVID“, Česko mělo sedmé nejlepší výsledky v EU a všechny země Visegrádské skupiny byly rovněž v dolní polovině tabulky. V následujících měsících se ale situace obrátila. Od začátku února 2021 jsou všechny státy V4 v horní polovině tabulky,“ říká datový analytik CNN Prima NEWS David Horák.
Počet zemřelých na COVID-19 v Česku na milion obyvatel:
- 27. října 2020 – 249
- 1. listopadu – 341
- 8. listopadu – 462
- 13. listopadu – 560
- 16. listopadu – 630 (Česko se dostává před Švédsko na 5. místo, první je stále Belgie s pro někoho nepředstavitelnou hodnotou 1 293.)
- 2. prosince – 799 (Česko je čtvrté před Francií, ještě rychleji ale umírají lidé na COVID-19 ve Slovinsku a Bulharsku. Obě země se záhy dostávají před Česko, později i před Španělsko.)
- 24. prosince – 1 005 (Česko je nad hranicí 100 zemřelých na milion obyvatel.)
- 21. ledna 2021 – 1 403 (Česko je v žebříčku na třetím místě i před „strašákem“ Itálií. Slovensko je už na hodnotě 704 a 18. v rámci EU, nejlépe jsou na tom Finsko a Kypr, kde v tu dobu zemřelo na milion obyvatel méně než 200 osob.)
- 24. února – 1 845 (Česko střídá Slovinsko na druhém místě.)
- 28. února – 1 903 (Belgie už není nejhorší v EU, co se týče zemřelých na milion obyvatel. Novým „premiantem“ je Česká republika.)
- 24. března – 2 367 (Český „náskok“ se zvětšuje, před Belgii se dostává i Maďarsko, Slovensko je už sedmé.)
- 22. dubna – 2 685 (Nejhorší v počtu zemřelých na milion obyvatel je Maďarsko, druhé Česko, následuje Bulharsko a Slovensko.)
- 12. května – 2 782 (Maďarsko se jako první stát v EU dostává nad hranici 3 000.)
- 31. srpna – 2 835 (Žebříček zemí se nijak nemění, ani počty zemřelých v létě opět nerostou.)
- 12. září – 2 839 (Situace se zhoršuje zejména v Bulharsku a Rumunsku. První jmenovaná země je před Českem druhá nejhorší.)
- 10. října – 2 844 (Česko se stejně jako většina států drží na stále stejných číslech, Bulharsko je už nejhorší, Švédsko si polepšilo na 17. místo.)
„Švédsko se svým relativně liberálním přístupem k epidemickým opatřením má výrazně méně úmrtí na milion obyvatel než většina postkomunistických zemích. Ve srovnání s ostatními severskými zeměmi si ale Švédsko vede podstatně hůře. Švédsko má několikanásobně více úmrtí nejen než Finsko a Dánsko, ale také Norsko a Island, které nejsou v tabulce,“ popisuje Horák.
- 21. listopadu – 3 008 (Česko je nad hranicí 3 tisíc, Bulharsko se během dvou dnů dostane nad 4 tisíce.)
- 28. prosince – 3 348 (Itálie postupně klesla na 12. místo (2 269), Španělsko je 14. (1 909) a Belgie uzavírá první desítku s 2 429 zemřelými na milion obyvatel.)
„Česká republika měla nejvyšší celkový počet úmrtí v celé EU mezi 28. únorem 2021 a 20. dubnem 2021. Přestože nás od té doby předběhlo Maďarsko a Rumunsko, dodnes patříme mezi tři nejpostiženější země EU,“ podotýká Horák.
Na vyšší úmrtnosti v postkomunistických zemích během roku 2021 se podílela i nižší míra proočkovanosti. Příkladem jsou právě Rumunsko a Bulharsko, kde si na podzim 2021 koronavirus vyžádal největší počet obětí na životech.
