Obchodní loď ztroskotala na cestě ze Španělska do Itálie před 1700 lety. Vrak teď začíná vydávat své poklady. (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Za bouře před 1700 lety se u Mallorky potopila římská loď naložená stovkami amfor s vínem, olivami, olejem a rybí omáčkou garum. Ke dnu šla v mělkých vodách a rychle ji pohřbil písek. Až donedávna zůstaly předměty netknuté a díky písku se uchovaly v mimořádně dobrém stavu. A to jen dva metry pod břichy nespočtu turistů, kteří se koupají u nejnavštěvovanějších pláží Baleárských ostrovů. Napsal to list The Guardian.
Obchodní loď byla na cestě ze Španělska do Itálie a vrak teď začíná vydávat své poklady. Na jejich vyzvednutí dohlíží místní úřady a odborníci ze tří španělských univerzit – té na Baleárách, v Barceloně a v Cádizu. Zatím vyzvedli 300 amfor a další předměty, které mají nedozírnou cenu, neboť poskytují informaci o životě ve Středomoří ve 4. století a také o posádkách lodí té doby.
Zbabělý kapitán a smrt desítek lidí. Před 10 lety ztroskotala Costa Concordia
Mnoho známých lodních katastrof se odehrává daleko na moři, ale v pátek 13. ledna 2012 ztroskotala Costa Concordia těsně u pobřeží italského ostrova v poměrně mělké vodě. Při této nehodě, které se dalo předejít, zahynulo 32 lidí a mnoho dalších bylo vážně zraněno. Proč se výletní loď plavila tak blízko pobřeží? A proč byl kapitán zbabělec?
Kromě hliněných nádob s dochovanými popisky obsahu se našla i kožená bota, sandál, hrnec na vaření, olejová lampa a tesařský vrták, jichž se v tomto regionu a z této doby našly dosud jen tři kusy.
Loď dlouhá 12 metrů a široká pět až šest metrů se poprvé ukázala za letní bouře před třemi lety. Potvrdily se tím předchozí neověřené zprávy potápěčů o vraku. Úřady na Mallorce začaly jednat a po první prohlídce daly dohromady tým archeologů a odborníků na průzkum moří, takže vznikl tříletý projekt s názvem Arqueomallornauta. Jeho cílem je zachovat loď i její náklad.
„Nejde tady jen o Mallorku, ale o celé západní Středomoří. Vraků s takto zachovaným nákladem existuje velmi málo,“ řekl Jaume Cardell, který vede oddělení archeologie v radě Mallorky.
Odborníci v úžasu
Experti se teď snaží zjistit, jak dostat bez poškození nahoru náklad vraku ležícího jen 50 metrů od pláže. Od loňského listopadu do února se u něj už pracovalo, a ti, kdo byli u toho, zůstávají nad nálezy v úžasu. „Je to tak dobře zachované, že jsme našli i kusy látek, sandál a kožený střevíc. Nejvíc překvapivá je zachovalost dřeva i trupu lodi. Můžete si na ně zaťukat, jako by bylo čerstvé,“ řekl archeolog z univerzity v Barceloně Miguel Ángel Cau.
Z rozboru minerálů v hlíně z amfor se soudí, že loď vyplula z oblasti Cartageny. Nález má význam i pro obor stavby starých lodí, protože jen málo z nich se našlo v tak dobrém stavu, uvedl Darío Bernal-Casasola z univerzity v Cádizu. „Ve Španělsku nemáme celá římská plavidla,“ sdělil. Za mimořádné je podle něj třeba považovat i to, že se našly celé amfory i s obsahem. „A to vše máte jen ve dvoumetrové hloubce, kde plavou miliony lidí,“ řekl.
Atmosféra místa se mě zmocnila a nepustila. Ballard popsal, jak objevil vrak Titanicu
Muž, který objevil vrak Titaniku, má novou misi. V květnu vydává monografii, kterou pojmenoval Into The Deep (Do hlubin). Vzpomíná v ní na nejdůležitější okamžiky svého života – od objevení Titanicu až po tragickou smrt syna. V rozhovoru pro CNN se Robert Ballard rozmluvil o pocitech, které v něm Titanic vyvolal. „Atmosféra toho místa se mě zmocnila, emoce mě naplnily a už nikdy nepustily,“ popsal.
Historik z univerzity na Baleárách Enrique García Riaza z nálezu vyvozuje význam Baleárských ostrovů v době Říma. „Ostrovy nebyly odříznuty, naopak – byly základním místem zastávek na trasách z Iberského poloostrova na Apeninský poloostrov. V římském období měla města na Baleárách politickou elitu spojenou s městy na středomořském pobřeží, jako je Cartagena a Tarragona,“ sdělil Riaza.
Jak vyzvednout nepoškozenou loď?
Nenašly se žádné lidské ostatky, pouze předměty, což může znamenat, že se posádce podařilo dostat na břeh, anebo že ji z vraku smetly vlny. To, co za sebou nechala, je ale fascinující.
Například olejová lampa s pohanským symbolem bohyně Diany, a zároveň křesťanské značky na některých amforách. „Námořníci byli asi pohané, ale část zboží, které přepravovali, nese křesťanské symboly. S interpretací je třeba být opatrný, náklad mohl pocházet od církevní instituce, ale je tady důkaz o společné existenci pohanství a křesťanství,“ řekl Cau.
Něco to prozrazuje podle něj také o posádce. „Mohli říci ,podívej, já jsem námořník a věřím v to, v co věřím, ale jestli chceš, abych vzal křesťanský náklad, nevadí mi to, pokud dostanu dobře zaplaceno‘,“ představuje si situaci před 1700 lety Cau.
Cardell řekl, že cílem je vyzvednout loď a dobře ji ošetřit. „Je třeba ji vystavit, aby ji mohla spatřit veřejnost. Nakonec my, archeologové, pracujeme pro všechny, nejen pro odborníky,“ řekl.
Od chvíle, kdy se nákladu dotkly po staletích znovu lidské ruce, nepřestávají být archeologové nadšeni. „Je to jeden z těch nálezů, kdy se nemůžete přestat smát, protože tomu nedokážete uvěřit. Stane se to jednou za profesní život. Nic podobného už nenajdeme, je to opravdu mimořádné,“ řekl Cau.
