Zbabělý kapitán a smrt desítek lidí. Před 10 lety ztroskotala Costa Concordia
Mnoho známých lodních katastrof se odehrává daleko na moři, ale v pátek 13. ledna 2012 ztroskotala Costa Concordia těsně u pobřeží italského ostrova v poměrně mělké vodě. Při této nehodě, které se dalo předejít, zahynulo 32 lidí a mnoho dalších bylo vážně zraněno. Proč se výletní loď plavila tak blízko pobřeží? A proč byl kapitán zbabělec?
Costa Concordia měla cestující vzít na sedmidenní plavbu Itálií z Civitavecchie do Savony. Když se však odchýlila od plánované trasy, aby plula blíže k ostrovu Giglio, narazila na útes. Do lodi se dostala voda a 4 229 lidí se ocitlo ve smrtelném nebezpečí na palubě. O život přišlo 32 z nich. Poslední mrtvý byl nalezen v listopadu 2014 ve vraku lodi.
Ztroskotání nezavinilo neočekávané počasí ani porucha lodi – šlo o katastrofu způsobenou výhradně řadou lidských chyb. „Vždy, když dojde k podobné nehodě jako na Concordii, nikdy neexistuje jediná příčina,“ má jasno Brad Schoenwald, námořní inspektor pobřežní stráže Spojených států. „Obvykle jde o sled událostí, které se špatně seřadí a které nakonec způsobí takový incident,“ dodává.
Čtěte také
Během následného soudního procesu přišli žalobci s vysvětlením, proč se loď plavila tak blízko pobřeží – ženatý kapitán lodi Francesco Schettino plul tak blízko ostrova, aby zapůsobil na mnohem mladší moldavskou tanečnici, se kterou měl poměr. Zda se ale kapitán opravdu snažil zapůsobit na svou přítelkyni, je sporné.
Za všechno může kormidelník
Schettino trval na tom, že loď plula blízko břehu, aby pozdravila ostatní námořníky a umožnila cestujícím dobrý výhled. Při soudním procesu obvinil ze ztroskotání kormidelníka Rusliho Bina, který podle něj nesprávně reagoval na jeho rozkaz. Kormidelník byl jedním ze čtyř členů posádky, kteří byli u soudu odsouzeni za podíl na katastrofě. Schettino tvrdil, že kdyby kormidelník reagoval správně a rychle, loď by neztroskotala. Podle expertů by ale k nehodě došlo tak jako tak.
Ať už však byl důvod přiblížení se k ostrovu jakýkoli, kapitán byl odsouzen k 16 letům vězení. Kromě Schettina, Roberta Ferrariniho a Bina byli za svou roli v katastrofě odsouzeni také ředitel kajutové služby Manrico Giampedroni, první důstojník Ciro Ambrosio a třetí důstojník Silvia Coronica.
Čtěte také
Důkazy předložené v Schettinově procesu naznačují, že bezpečnost cestujících a posádky nebyla prioritou číslo jedna. Náraz a vniknutí vody způsobily na lodi výpadek elektrického proudu a záznam telefonátu ukázal, že krizový koordinátor společnosti Costa Crociere Robert Ferrarini se tuto situaci snažil bagatelizovat. Ferrarini byl později odsouzen za to, že přispěl ke katastrofě zdržováním záchranné operace.
Zbabělý kapitán
Schettino také o nehodě okamžitě neinformoval italský pátrací a záchranný úřad. K nárazu došlo kolem 21:45 místního času a první, kdo zavolal záchranáře, byl podle vyšetřovací zprávy někdo na břehu. Pátrací a záchranná služba kontaktovala loď několik minut po desáté hodině večer, ale Schettino jim ještě asi 20 minut neřekl, co se stalo.
O něco více než hodinu po nárazu začala posádka evakuovat loď. Někteří cestující vypověděli, že neslyšeli poplach, aby se vydali k záchranným člunům. Evakuace byla chaotická i proto, že se loď nakláněla tak na pravobok, že chůze ve vnitřních prostorách byla velmi obtížná a spouštění záchranných člunů na jedné straně téměř nemožné. Situaci ještě zhoršoval fakt, že posádka špatně spustila kotvu, což způsobilo, že se loď naklonila ještě výrazněji.
Kapitán také usedl do záchranného člunu dříve, než se všichni ostatní dostali ven. Schettino tvrdil, že v člunu skončil kvůli tomu, že se loď nakláněla na jednu stranu, ale tento argument se ukázal jako nepřesvědčivý.
Vrak Costy Concordie byl vyzvednut v polovině září 2013 a v červenci 2014 pak výletní parník dopravili do do italského Janova k sešrotování.
Čtěte také
Eliška přišla do CNN Prima NEWS jako stážistka a aktuálně tvoří zpravodajství obsah jak z domácího, tak zahraničního dění. (eliska.mikova@iprima.cz)
